| Vyučující | 
    | 
            
                
                    Tydlitát Jiří, Ing. Ph.D.
                
                    Klikar Milan, Ing. Ph.D.
                
                    Drabina Pavel, doc. Ing. Ph.D.
                
                    Hanusek Jiří, prof. Ing. Ph.D.
                
                    Šimůnek Petr, doc. Ing. Ph.D.
                
                    Kulhánek Jiří, prof. Ing. Ph.D.
                
                    Pařík Patrik, Ing. Ph.D.
                 | 
    | Obsah předmětu | 
    | Měření pH v různých prostředích, standardy, standardizace, pufry, stanovení pH a pK, kinetická měření (seznámení s přístrojovou technikou). Měření UV-VIS spekter, stanovení pK kyseliny spektrálně, měření rychlých reakcí stopped-flow metodikou. (seznámení s přístrojovou technikou). Spektrální sledování kinetiky bazicky katalyzované reakce za podmínek pseudoprvního řádu, vliv koncentrace katalyzující báze, vliv teploty, určení aktivačních parametrů.  Měření UV/VIS spekter charge transfer komplexů, závislost maxima absorbance na bazicitě donoru, vliv substituce. Spektrální měření disociační konstanty modelového substrátu. Potenciometrické stanovení disociačních konstant série modelových substrátů v nevodném prostředí. Měření rychlých reakcí modelové látky stopped-flow metodikou. Analýza neznámé reakční směsi pomocí GC/MS. 1H a 13C NMR spektroskopie, příprava vzorků a měření spekter modelových látek, interpretace spekter neznámých látek. Elementární analýza, příprava vzorků k analýze, ukázka měření. 
 
 | 
    | Studijní aktivity a metody výuky | 
    | Metody samostatných akcí, Laborování | 
    
    
        
        
            | Výstupy z učení | 
        
            | Cílem předmětu je představit a prakticky procvičit zákonitosti fyzikální organické chemie. Naučit studenty využívat různé experimentální techniky jako jsou měření spekter, kinetik, pH a pK, které se v praxi obvykle používají k měření a studiu fyzikálních a chemických vlastností organických látek. V rámci jednotlivých laboratorních úloh studenti využívají přístrojovou techniku ústavu, samostatně řeší konkrétní úlohy z oblasti fyzikální organické chemie s využitím modelových látek. Po absolvování předmětu dokáže posluchač samostatně využívat experimentální techniky obvykle používané ke studiu fyzikálních a chemických vlastností organických látek. V konkrétních případech je schopen navrhnout experimentální techniku, uspořádat experiment, provést měření a výsledky experimentu zpracovat a interpretovat.
 
 | 
        
            | Předpoklady | 
        
            | Základní znalosti z organické, fyzikální a analytické chemie v rozsahu výuky bakalářského studia 
 
 | 
        
            | Hodnoticí metody a kritéria | 
        
            | Analýza výkonu studenta 
 Pochopení a procvičování základních fyzikálních metod používaných ke studiu vlastností organických látek
 
 | 
    
    | Doporučená literatura | 
    | 
            
                
                
                    Exner O.:. Korelační vztahy v organické chemii, SNTL Praha 1981.. 
                
                    Exner O.:. Struktura a fyzikální vlastnosti organických sloučenin. SNTL, Praha, 1985.. 
                
                    Štěrba V., Panchartek J.:. Kinetické metody při studiu reakcí organických sloučenin. SNTL, Praha, 1985.. 
                
                    Vetešník P., Pytela O.:. Laboratorní cvičení z fyzikální organické chemie. Skriptum VŠCHT Pardubice, Pardubice, 1985.. 
                 
 
 |