|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Témata přednášek po týdnech semestru 1. Úvod, analytický a experimentální přístup k modelování 2. Matematicko-fyzikální analýza - příklad nádrže s výtokem včetně analytické linearizace 3. Hydraulické systémy - dvě nádrže pod sebou a vedle sebe 4. Složitější hydraulické systémy 5. Tepelné soustavy - ohřívač a průtokový ohřívač 6. Elektrické systémy - RC, RLC obvody 7. Mechanické systémy - parašutista, kulička na tyči, skákající kulička 8. Experimentální identifikace parametrů spojitého přenosu pomocí optimalizačních metod 9. Experimentální identifikace parametrů diskrétního přenosu pomocí metody nejmenších čtverců 10. Simulace chování soustavy a dopředného řízení 11. Simulace zpětnovazebního řízení spojitým dvoupolohovým a PID regulátorem 12. Simulace zpětnovazebního řízení číslicovým dvoupolohovým a PID regulátorem 13. Simulace hybridních systémů
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody samostatných akcí, Nácvik dovedností
- Příprava na zápočet
- 20 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 40 hodin za semestr
- Kontaktní výuka
- 39 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 39 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou modelování a identifikace a simulace dynamických systémů. Pomocí matematicko-fyzikální analýzy jsou odvozeny modely typických hydraulických, tepelných, elektrických a mechanických soustav. Jsou ukázány postupy, jak identifikovat parametry spojitého i diskrétního modelu řízené soustavy a různé způsoby simulace chování soustavy a regulačních obvodů. Modelování hydraulických, tepelných a mechanických systémů a aplikace metod experimentální identifikace proběhnou na technologických pracovištích laboratoře průmyslové automatizace.
Student po absolvování předmětu prokazuje znalosti z oblasti modelování a identifikace. Analytickou cestou umí odvodit model typických řízených soustav, ale také identifikovat parametry zvoleného modelu z experimentálních dat. Student dovede simulovat chování soustavy ve spojité, ale i diskrétní oblasti.
|
|
Předpoklady
|
Předpokládají se znalosti z předmětů Automatizace I a II.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Posouzení zadané práce
Studenti jsou pozitivním způsobem motivování k fyzické účasti na přednáškách a cvičeních. Ve výukovém období je od nich vyžadován aktivní přístup a zpětná vazba. Ke konci výukového období je studentům poskytnut aktualizovaný dokument s tématy, která budou u zkoušky. Zkouška probíhá ústní formou. Studenti dostanou několik otázek a úkolů, mají čas na přípravu a poté vyučující individuálně posuzuje jejich odpovědi a zjišťuje na kolik se v dané problematice orientují a standardním způsobem ohodnocuje jejich znalosti známkou A až F. V případě, že u zkoušky student neuspěje, vyučující mu jasně sdělí, proč k tomu došlo a pokud to je možné, tak mu problematiku znovu stručně vysvětlí.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Balátě, Jaroslav. Automatické řízení. Praha: BEN - technická literatura, 2004. ISBN 80-7300-148-9.
-
DUŠEK, F., HONC, D. Matlab a Simulink: úvod do používání. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005. ISBN 80-7194-776-8.
-
Noskievič, Petr. Modelování a identifikace systémů. Ostrava: Montanex, 1999. ISBN 80-7225-030-2.
|