|
Vyučující
|
-
Rokyta Jan, doc. ThDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Různé definice náboženství, jejich úskalí, odlišení od teologie, vztah psychologie náboženství k religionistice. Chápání vztahu člověka k náboženství, výklad vzniku náboženství, jednotlivé varianty od antiky po dnešek. Náboženství a spiritualita jako předmět psychologie. 2. Náboženská zkušenost, vědomí, náboženské symboly. Náboženský prožitek a jeho interpretace (V. Vondráček). Pohled vývojové psychologie (E. Erikson, J. W. Fowler, E. Harms). Osobnost a religiozita. 3. Vztah k tradici a společnosti, socializace, náboženství a morální vědomí, vštěpování rolí. Hodnoty a postoje. Vztah mezi morálním rozhodováním a náboženskými normami, otázka kauzality, intuice. 4. W. James. Počátky psychologie náboženství. 5. S. Freud. Hlubinná psychologie. 6. C. Jung. Analytická psychologie. Jungova psychologie náboženství. 7. E. Fromm. 8. V. Frankl, A. Maslow 9. Otázka evolucionismu a náboženství (S. Atran, P. Boyer). Religiozita jako adaptační výhoda při zvyšování zdatnosti. Religiozita jako vedlejší produkt evoluce kognitivních mechanismů. Vztah k etice, altruismus (A. Norenzayan, A. F. Shariff). Neurální podmíněnosti supranaturálních zážitků (R. Wiseman). 10. G. Allport. Náboženství a násilí, religiozita a její funkce v systematizaci a racionalizaci předsudků. Otázka pojetí vztahu ke druhému v náboženském násilí (M. Juergensmeyer), odlidštění. 11. Otázka náboženského násilí jako radikalizace jedince (Ariel Merari). 12. Psychologický pohled na sekty a náboženský fundamentalismus. Otázka vůdce, poslušnosti. Situacionistický pohled. 13. Psychopatologie náboženství, náboženské prožívání v rámci obranných mechanismů, psychické choroby.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody samostatných akcí, Pracovní činnosti
- Příprava na zkoušku
- 46 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 38 hodin za semestr
- Kontaktní výuka
- 26 hodin za semestr
- Samostatná kritická četba
- 40 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout orientaci v nejvýznamnějších otázkách, týkajících se psychologického rozměru náboženství, seznámit studenty s přístupy různých psychologických škol a zorientovat je v problematice religiózního vývoje, vztahu náboženství a osobnosti, sociálního rozměru náboženského prožívání a náboženské zkušenosti.
Student bude schopen využívat psychologických přístupů k náboženství v rámci religionistického bádání. Předmět mu také usnadní uchopení a interpretaci náboženských prožitků.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozbor produktů pracovní činnosti studenta, Rozhovor
Předmět je zakončen ústní zkouškou. Před přistoupením ke zkoušce student vypracuje seminární práci na dané téma.
|
|
Doporučená literatura
|
-
HOLM, N. G. Úvod do psychologie náboženství. Praha, 1998.
-
ŘÍČAN, P. Psychologie náboženství. Praha, 2002.
-
STŘÍŽENEC, M. Súčasná psychológia náboženstva. Bratislava, 2001.
|