1. Společenskost člověka, jednotlivé náhledy. Náboženství ze sociologického hlediska, dynamika náboženství a společnosti (A. Aldridge). Úskalí a hranice sociologie náboženství (W. Paden). Substanciální a funkcionální definice náboženství. Pojetí státu, společnosti vzhledem k náboženství. Společenské instituce. 2. Náboženství v kontextu obecné sociální teorie. August Comte. Otázka reformy společnosti a její předpoklady. Společenské jevy vzhledem k evoluci vědění, intelektuální pokrok. Zákon tří stádií, koncipování sociologie podle obrazu přírodních věd, deduktivnost, intelektuální pokrok ve vztahu k sociální organizaci. Kritika Comta u B. Loewensteina. 3. Émile Durkheim. Podmínky fungování náboženství ve společnosti, dopady a důsledky. Definice náboženství v kontextu sociologie náboženství. Sociální konstrukt, kolektivní vědomí, projekce moci samotné společnosti. Čtyři funkce náboženství ve společnosti, Durkheimovo pojetí společnosti. Polemika s biologizujícími směry 19. století. 4. James Frazer. Magie, náboženství a věda. Bronisław Malinowski, funkcionalistická škola, instituce. 5. Karl Maximilian Weber. Modernita, proces racionalizace, negativní tendence modernity jako její vývoj, rozum jako podoba účelového prostředku. Nesystematičnost starověkých civilizací, byrokratizace versus privilegovanost, otázka zisku. Nová definice vztahu mezi akumulací kapitálu, systematickou prací a náboženskými hodnotami, Benjamin Franklin. Kalvinismus a etika povolání. Vyvedení vnitrosvětské askeze do světského prostředí. 6. Karl Marx. Hegelovské schéma teze, antiteze, syntéza. Pojetí společnosti, její vývoj, vnitřní logika vývoje, víra v pokrok. Feuerbach a odcizení. Socioekonomické bytí a sociokulturní vědomí. Kritika náboženství u Marxe, chápání etiky u Engelse. Moeses Hesse, sekularizace křesťanské eschatologie a kritika Marxe u Karl Löwitha. 7. Externalizace, internalizace, objektivní povaha kultury. Náboženství jako legitimizační a socializační faktor. Sociální konstrukce reality. 8. Občanské náboženství ve Spojených státech (Robert N. Bellah). Otázka politických náboženství (James A. Gregor). Kritika pokroku a vědy jako nových mýtů (Vilfredo Pareto). 9. Důsledky modernity (A. Giddens). Koncepty modernizace a sekularizace, pluralismus (P. Berger, T. Luckmann). Otázka kolektivní paměti a její destrukce v moderní společnosti (D. Hervieu-Leger). Střet v tradiční společnosti (E. Gellner). Důsledky pro jednotlivce, privatizace náboženství. 10. Obnova náboženství. Koncept diskontinuity, koncept kontinuální přítomnosti náboženství ve společnosti, koncept disjunktivity (Daniel Bell). Teorie racionální volby. 11. Deprivatizace náboženství a jeho obnova v politické a společenské sféře (José Casanova, Gilles Kepel). Obnova náboženskosti shora a zdola. Desekularizace muslimských společností. Desekularizace, náboženství a politika v západní Evropě. 12. Jednotlivé verze vztahu k sekularizaci a modernitě. Otázka vztahu islámu ke státu a společnosti v Británii, Francii a Německu (Joel S. Fetzer, J. Christopher Soper) 13. Výzkumy religiozity české společnosti ve druhé polovině 20. století
|
-
HAVELKA, M. "Max Weber a počátky sociologie náboženství. " In M. Weber: Sociologie náboženství. Praha: Vyšehrad, 1998.
-
Keller, Jan. Dějiny klasické sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství, 2004. ISBN 80-86429-34-2.
-
LUŽNÝ, D. Náboženství a moderní společnost. Brno: Masarykova univerzita, 1999.
-
Lužný, Dušan. Řád a moc : vybrané texty ze sociologie náboženství. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80-210-3043-7.
-
Nešpor, Zdeněk R. Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-251-5.
|