| Název předmětu | Dějiny 20. století |
|---|---|
| Kód předmětu | UHV/20ST |
| Organizační forma výuky | Přednáška |
| Úroveň předmětu | Bakalářský |
| Rok studia | nespecifikován |
| Semestr | Letní |
| Počet ECTS kreditů | 4 |
| Vyučovací jazyk | Čeština |
| Statut předmětu | nespecifikováno |
| Způsob výuky | Kontaktní |
| Studijní praxe | Nejedná se o pracovní stáž |
| Doporučené volitelné součásti programu | Není |
| Vyučující |
|---|
|
| Obsah předmětu |
|
Versailleský mírový systém. Přístup velmocí k otázce rozčlenění střední Evropy. Zrod ČSR, hospodářské a politické poměry, vztahy se sousedy a s velmocemi. Ruské revoluce 1917. Nové poměry v Rusku. Výsledky občanské války a intervence. Evropa a Sovětské Rusko. Období poválečné krize v Evropě. Pokusy o řešení - Janovská konference. Radikální hnutí I.: Fašismus. Kořeny. Itálie. Německo. Fašismus a další krajně pravicová hnutí v jiných zemích včetně Československa. Radikální hnutí II.: Komunismus. Levicová hnutí v Evropě mimo Rusko. Uklidnění v polovině 20. let. Locarno. Střední Evropa a ČSR v pol. 20. let. SSSR ve 20. letech. Ekonomická situace. První politické procesy. Počátky budování Stalinova kultu osobnosti. Světová hospodářská krize. Dopad na světovou ekonomiku a sociální poměry. Československo. Odraz krize v ekonomice a politických vztazích uvnitř Malé dohody. Vliv krize na rozvoj radikálních hnutí v Evropě ve 30. letech. Německo - cesta k nacistickému režimu. Svět po krizi. USA - F. D. Roosevelt a jeho "New Deal". Mezinárodní vztahy v Evropě jako odraz růstu nebezpečí ze strany Německa. Pokusy o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti. Politika appeasementu. Drang nach Osten. Otázka sudetských Němců v Československu. Vyostřování situace ve světě v 2. pol. 30. let. Japonsko a Čína. Itálie a Habeš. Občanská válka ve Španělsku a postoj evropských mocností. Kritický rok 1938. Anšlus Rakouska. Československé léto 1938. Velmoci a Mnichov. Československá 2. republika. Okupace. Přípravy evropských států na válku. Druhá světová válka. Hlavní válečné události. Společný postup protifašistické koalice, konference v Teheránu, Jaltě a Postupimi. Zapojení Čechů a Slováků do války. Domácí a zahraniční odboj. Výsledky války. Počátky studené války. Utváření sovětské sféry vlivu ve střední a jihovýchodní Evropě. Rozdělení Německa. Vznik politických a vojenských uskupení. Zápas o obnovení demokracie v poválečném Československu. Košická vláda. Prozatímní národní shromáždění. Prezident Beneš a jeho dekrety. Odsun Němců z ČSR. Volby 1946. Gottwaldova vláda. Boje o hospodářskou politiku. Mimoparlamentní prostředky. Cesta k únorovému převratu 1948: Krizový rok 1947. Spory uvnitř Národní fronty. Hospodářská situace. Mezinárodní vztahy. ČSR a Marshallův plán. Vyostření vztahu mezi demokraty a KSČ. Mezinárodní a vnitřní podmínky pádu demokracie v ČSR. Přechod k diktatuře v ČSR. Kroky proti nekomunistickým stranám po únoru. Politické procesy. Postup proti církvím. Úloha sovětských poradců. Čs. exilové organizace. Svět v 50. letech. Částečné politické uvolnění po Stalinově smrti. Sovětsko - americké vztahy. Čína. Korejská válka. Rozpad koloniální soustavy. Směr vývoje nových států. Mezinárodní vztahy v 60. letech. Karibská krize. Politika uvolnění. Gaullismus ve Francii. Československo v 60. letech. Pražské jaro 1968. Normalizace. Opoziční skupiny v ČSSR. Svět v 70. letech. Růst hospodářského zaostávání států sovětského bloku za Západem. Vnitřní vývoj evropských zemí. Novodobé dějiny státu Izrael a jeho vztahy s arabskými zeměmi. Svět v 80. letech. Krize a rozpad Východního bloku. Rok 1989 v Československu a v dalších státech střední a východní Evropy.
|
| Studijní aktivity a metody výuky |
| Monologická (výklad, přednáška, instruktáž) |
| Výstupy z učení |
|
Cílem předmětu je seznámit posluchače s politickým, kulturním a hospodářským vývojem v Československu, České republice a ve světě ve 20. století.
Studenti si osvojí znalosti o nejdůležitějších událostech, osobnostech a etapách vývoje a schopnost hledat vzájemné souvislosti. |
| Předpoklady |
|
nespecifikováno
|
| Hodnoticí metody a kritéria |
|
Ústní zkouška
Písemně předložený seznam přečtené literatury, a to nejméně 15 z doporučených titulů, případně podle vlastního výběru z dostupné odborné literatury týkající se dějin 20. století. (Nejméně 10 monografií /každá alespoň 100 stran/, tedy ne učebnic, zbytek mohou být články z odborného tisku v rozsahu nejméně 20 stran). Nejméně jeden titul musí být v jednom ze světových jazyků. Seznam přečtené literatury student předloží při zkoušce. Prověření znalosti titulů ze seznamu je součástí zkoušky. Podmínkou připuštění ke zkoušce je zápočet ze semináře k dějinám 20. století (20STS) u oborů, kde je tento seminář povinný. |
| Doporučená literatura |
|
| Studijní plány, ve kterých se předmět nachází |
| Fakulta | Studijní plán (Verze) | Kategorie studijního oboru/specializace | Doporučený semestr | |
|---|---|---|---|---|
| Fakulta: Fakulta filozofická | Studijní plán (Verze): Humanitní studia (2016) | Kategorie: Filozofie, teologie | 3 | Doporučený ročník:3, Doporučený semestr: Letní |
| Fakulta: Fakulta filozofická | Studijní plán (Verze): Humanitní studia (2013) | Kategorie: Filozofie, teologie | 3 | Doporučený ročník:3, Doporučený semestr: Letní |
| Fakulta: Fakulta filozofická | Studijní plán (Verze): Historie (dvouoborové) (2013) | Kategorie: Obory z oblasti historie | 2 | Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: Letní |
| Fakulta: Fakulta filozofická | Studijní plán (Verze): Kulturní dějiny (2013) | Kategorie: Obory z oblasti historie | 3 | Doporučený ročník:3, Doporučený semestr: Letní |
| Fakulta: Fakulta filozofická | Studijní plán (Verze): Spisová a archivní služba (2013) | Kategorie: Obory z oblasti historie | 3 | Doporučený ročník:3, Doporučený semestr: Letní |
| Fakulta: Fakulta filozofická | Studijní plán (Verze): Historie (dvouoborové) (2013) | Kategorie: Obory z oblasti historie | 2 | Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: Letní |