Část IMUNOLOGIE 1. Úloha a mechanismy fungování imunitního systému (IS). Přehled orgánů a buněk IS. 2. Imunobiologie zánětu, fáze, endogenní a exogenní příčiny, buněčné a humorální složky. Proteiny akutní fáze. 3. Fagocytující buňky, charakteristika. Fagocytóza, popis fází. Cidie na kyslíku závislá a nezávislá. 4. Vlastnosti a úloha žírných buněk, bazofilů. Cytotoxické působení NK buněk. Apoptóza, nekróza. Komplement, způsoby aktivace. 5. HLA systém člověka, význam, genetika, molekulární struktura. Prezentace antigenů ve spojení s HLA, restrikce. 6. Lymfocyty B, vývoj, charakteristika stadií, aktivace B lymfocytů. 7. Lymfocyty T, subpopulace, úloha v organismu. Aktivace T lymfocytů, cytokiny, homing lymfocytů. 8. Význam a funkce adhezívních molekul, cytokinů, PAMP, PPR. Způsoby mezibuněčné komunikace. 9. Imunitní reakce založené na T lymfocytech. Vznik protilátkové odpovědi, primární a sekundární. Pojmy afinitní maturace, izotypové přepnutí. Regulace imunitní odpovědi, idiotypová síť. 10. Podstata diverzity receptorů pro antigen. Vznik imunologické tolerance, centrální a periferní. 11. Imunitní systém sliznic a kůže. 12. Imunita a infekce intracelulárními a extracelulárními mikroorganismy, virus HIV. Principy vakcín, možnosti terapie v příkladech. 13. Imunologické základy imunopatologických reakcí. Alergické odpovědi, význam IgE, alergeny. Autoimunita fyziologická a patologická, patogeneze autoimunitních chorob s příklady dle typu IP reakce. 14. Nádorové antigeny, nádorové buňky, protinádorová imunita. 15. Imunitní nedostatečnost, definice primárních a sekundárních deficitů. 16. Základní pojmy v imunologii transplantací a krevní transfúzi. Úloha HLA antigenů, vyšetřování HLA systému. Část Vyšetřovací metody v imunologii A. Pojmy antigen, hapten, jejich vlastnosti. Pojmy imunogenicita, antigenicita. Základní vlastnosti imunogenních struktur. B. Protilátky - přirozené molekuly rozpoznávající antigen, popis molekulární struktury IgG. Třídy protilátek, idiotyp, jejich biologická role v rámci fungování IS. Přirozené protilátky. C. Polyklonální a monoklonální protilátky vznik/výrobní postup, struktura a vlastnosti, kterými se vzájemně liší. Využití polykl. a monokl. protilátek v imunoanalýze, v diagnostice chorob. D. Kvalitativní a kvantitativní vyšetření humorální imunity: imunoglobuliny, specif. protilátky infekční, autoprotilátky, cytokiny, složky komplementu, sérové proteiny, využití v klinické praxi. E. Vyšetření parametrů buněčné imunity: principy separace a izolace buněk, princip a použití průtokové cytometrie v diagnostice. F. Laboratorní diagnostika alergií a autoimunitních stavů, využití v klinické praxi. G. Vyšetřování fagocytózy a imunodeficientních stavů princip metod, provedení, příprava vzorků pro analýzu, využití v klinické praxi. H. Funkční testy lymfocytů princip metod, provedení, příprava vzorků pro analýzu. I. Úvod do imunochemie, sérologické metody aglutinace, precipitace princip metod, provedení, příprava biol. materiálu pro analýzu. J. Imunodifúzní metody princip, provedení, příprava biol. materiálu pro analýzu, využití v klinické praxi. K. Hemolytické metody princip, provedení, příprava biol. materiálu pro analýzu, využití v klinické praxi. L. Imunoanalytické metody s indikátory (RIA, FIA, LIA, EIA a ECL testy), uspořádání ne/kompetitivní, sendvičové princip, provedení, vyhodnocení výsledků. M. EIA testy v klinické praxi průkaz specif. protilátek, průkaz biol. významných molekul antigenů. N. Metody imunohistochemické pro průkaz antigenů ve tkáních princip metod, provedení, příprava vzorků - biol. materiálu - pro analýzu, využití v klin.p raxi. O. Elektroforetické metody, blotting, imunochemická detekce antigenů princip metod, provedení, příprava vzorků pro analýzu. P. Imunofixace metoda pro detekci paraproteinů princip metod, provedení, odečet výsledků. Význam paraproteinů v diagnostice hematoonkol. onemocnění.
|