Vyučující
|
-
Stříbrná Lucie, Mgr. Ph.D.
-
Šimková Halina, Mgr.
|
Obsah předmětu
|
1. týden: Úvod do forenzní genetiky, historie forenzní genetiky, forenzní genetika jako součást systému forenzních a kriminalistických věd 2. týden: Forenzní biologie, antropologie a sérologie 3. týden: Sběr biologických stop a problematika extrakce (izolace) DNA z forenzních vzorků 4. týden: Charakterizace DNA - kvantifikace DNA, kvalita a druhová specifita DNA 5. týden: Individualita a principy identifikace osob 6. týden: Identifikační analýza - autozomální STR lokusy ? obecný princip a technologie 7. týden: Identifikační analýza - autozomální STR lokusy ? práce s genetickým profilem 8. týden: Forenzní analýza markerů na gonozómech a mitochondriální DNA 9. týden: Určení pohlaví, predikce fenotypových znaků analýzou DNA a další neidentifikační forenzní DNA analýzy. 10. týden: Populační genetika pro forenzní účely, forenzní statistika 11. týden: Forenzní genetická laboratoř, kvalita ve forenzní laboratoři 12. týden: Genogeografie, genogenealogie, paleogenetika a biomolekulární archeologie 13. týden: ?Non-human? forenzní DNA analýza. 14. týden: Forenzně genetická kazuistika
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
Výstupy z učení
|
Předmět studenty seznamuje s problematikou forenzní analýzy DNA ve všech základních i doplňkových aplikačních oblastech: v kriminalistice (místo činu, biologické stopy a další důkazy, phenotyping aktérů skutku), při identifikačních úkonech (zjištění totožnosti osob živých i mrtvých, identifikace obětí hromadných neštěstí), při určování příbuznosti (paternitní zkoumání, rodokmenové studie, analýza inbreedingu a incestu), v bioarcheologii (identifikace ostatků, průkaz infekčních agens, stanovení fenotypových znaků), při ?non-human? analýzách (rostlinné drogy, identifikace zvířat, ochrana vzácných druhů, forenzní mikrobiologie) a v rámci tzv. rekreační genetiky (biogeografický původ, genetická genealogie, genetická antroponomastika atd.). Důraz je kladen na biologické principy, z nichž obor vychází, a na principy pre-laboratorních a laboratorních postupů od sběru biologického materiálu až po finální vyhodnocení. Předmět zahrnuje též seznámení se základy bayesiánské interpretace důkazů a její aplikace v oblasti genetické analýzy.
Po absolvování předmětu je student orientován v základech problematiky forenzní analýzy DNA jak v kriminalistických, tak civilních aplikacích. Rozumí principům laboratorních postupů při forenzní analýze a způsobům interpretace získaných výsledků.
|
Předpoklady
|
Nejsou; doporučuje se znalost základních principů obecné genetiky a základních principů laboratorní analýzy DNA (PCR, hybridizace atd.); alespoň základní představa o teorii pravděpodobnosti je výhodou.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Kombinovaná zkouška - písemný test + ústní část
|
Doporučená literatura
|
-
Halina Šimková. Breviář forenzní genetiky. Brno, 2012. ISBN 8026302478.
-
John M. Butler. Advanced Topics in Forensic DNA Typing: Methodology. 2011. ISBN 9780123745132.
-
John M. Butler. Fundamentals of Forensic DNA Typing. 2009. ISBN 001237499.
-
N.Rudin, K. Inman. An Introduction to Forensic DNA Analysis, Second Edition.
-
R. Li. Forensic Biology: Identification and DNA Analysis of Biological Evidence. 2008. ISBN 10 14200434.
-
Ron C. Michaelis, Robert G. Flanders Jr., Paula Wulff. A Litigator's Guide to DNA:From the Laboratory to the Courtroom. 2008. ISBN 10 01237403.
|