|
Vyučující
|
-
Zelenka Jaromír, doc. Ing. CSc.
-
Liberová Stanislava, Ing. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Úvod. Degradační procesy technického stavu vozidel. Základní druhy opotřebení, definice. Adhezivní, abrazivní, kavitační, erozivní opotřebení. Zvláštní druhy opotřebení. Praktické ukázky degradačních procesů některých dílů kolejových vozidel. Určující aspekty zvyšování provozní spolehlivosti výrobků. Základní pojmy. Spolehlivost objektů a prvků. Typy zkoušek spolehlivosti. Teoretické modely spolehlivosti. Analytické metody výpočtu parametrů rozdělení a ukazatelů spolehlivosti. Spolehlivost soustav. Parametrická spolehlivost. Pojem parametru a mezního stavu. Model poruch a kumulací poškození. Modely formování postupných poruch. Údržba a obnova, základní pojmy. Teorie obnovy. Všeobecný proces obnovy. Jednotlivé druhy údržbových systémů a oprav. Technická a ekonomická životnost železničních vozidel. Náklady na životní cyklus LCC. Informační systémy řízení údržby. Některé praktické ukázky systémů používaných v technické praxi. Některé praktické způsoby diagnostických systémů sledování technického stavu železničních vozidel.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce, Nácvik dovedností
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s procesy způsobující degradaci technického stavu vozidel, se základy opotřebení, jednotlivými druhy a jejich hodnocení. Dále jsou v rámci předmětu vysvětleny toerie, metody a prostředky provádění ošetřování, kontrol technického stavu, údržby a oprav dopravních prostředků. V závěru předmětu je přednášena problematika údržby a její strategie, matematické a simulační modely použitelných strategií údržby dopravních prostředků (DP), systémy řízení údržby DP, praktické problémy implementace jeho prvků do dopravní praxe.
Po absolvování předmětu je student schopen analyzovat degradační procesy a navrhnout jejich hodnocení, dále je schopen samostatně navrhnout údržbový systém DP a systém řízení údržby. Umí vytvořit strukturu sledování technického stavu vozidla jako podklad pro rozhodování a řízení údržbových zásahů.
|
|
Předpoklady
|
Předpokládá se znalost základů spolehlivosti, teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Posouzení zadané práce
Student musí v průběhu semestru i při závěrečné zkoušce prokázat porozumění přednášené problematiky a musí prokázat schopnost samostatného řešení problematiky údržby DP na základě znalostí základů spolehlivosti a diagnostiky v rozsahu probrané látky. Podmínky a požadavky určuje vyučující v prvním týdnu semestru.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Daněk a kol. Výpočetní metody obnovy dopravních prostředků. Ostrava: Repnois, 1999. ISBN 80-86122-41-7.
-
Stuchlý J. Teória údržby. Žilina: VŠDS, 1993.
-
Vocel M. a kol. Tření a opotřebení strojních součástí. Praha: SNTL, 1976.
|