|
Vyučující
|
-
Liberová Stanislava, Ing. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Degradační procesy technického stavu vozidel. 2. Základní druhy opotřebení (adhezivní, abrazivní, kavitační a erozivní opotřebení, způsoby jejich hodnocení, faktory ovlivňující jednotlivé druhy opotřebení). 3. Základní druhy opotřebení (vibrační a únavové opotřebení, poškození strojních součástí vlivem kontaktního namáhání, faktory ovlivňující jednotlivé druhy opotřebení). 4. Hodnocení procesu opotřebení (kvantitativní a kvalitativní hodnocení degradačních procesů, metody na zmírnění opotřebení). 5. Spolehlivost objektů a prvků (základní pojmy, ukazatelé spolehlivosti, zkoušky spolehlivosti). 6. Teoretické modely spolehlivosti (analytické metody výpočtu parametrů rozdělení, odhady parametrů rozdělení). 7. Spolehlivost soustav. 8. Parametrická spolehlivost (pojem parametru a mezního stavu, model poruch a kumulací poškození). 9. Modely formování postupných poruch (analýza parametru a rovnice změny parametru). 10. Údržba (základní pojmy, obecné principy obnovy prvků, údržbová soustava, systémy údržby). 11. Obnova (teorie obnovy, všeobecný proces obnovy). 12. Náklady životního cyklu (etapy životního cyklu vozidel, definice celkových životních nákladů, významné body životního cyklu vozidel ve vztahu k analýze LCC).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce, Nácvik dovedností
- Kontaktní výuka
- 52 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 40 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 30 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 26 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty s procesy způsobující degradaci technického stavu vozidel, se základy opotřebení, jednotlivými druhy opotřebení a způsoby jejich hodnocení. Dále jsou v rámci předmětu vysvětleny teorie, metody a prostředky provádění ošetřování, kontrol technického stavu, údržby a oprav dopravních prostředků.
Po absolvování předmětu je student schopen analyzovat degradační procesy a navrhnout jejich hodnocení, dále je schopen samostatně navrhnout údržbový systém DP a systém řízení údržby. Umí vytvořit strukturu sledování technického stavu vozidla jako podklad pro rozhodování a řízení údržbových zásahů.
|
|
Předpoklady
|
Předpokládá se znalost základů spolehlivosti, teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Posouzení zadané práce
Student musí v průběhu semestru i při závěrečné zkoušce prokázat porozumění přednášené problematiky a musí prokázat schopnost samostatného řešení problematiky údržby DP na základě znalostí základů spolehlivosti a diagnostiky v rozsahu probrané látky. Podmínky a požadavky určuje vyučující v prvním týdnu semestru.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Nakagawa, Toshio. Maintenance theory of reliability. London: Springer-Verlag, 2005. ISBN 1-85233-939-X.
-
Rabinowicz, Ernest. Friction and wear of materials. New York: John Wiley & Sons, 1995. ISBN 0-471-83084-4.
|