|
Vyučující
|
-
Grygar Filip, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Od Aristotela po Galileiho - Od uzavřeného k neomezenému či nekonečnému vesmíru.* 1) Několik úvodních poznámek ke starověkému, středověkému a novověkému vidění světa 2) Aristarchos ze Samu a Hipparchos z Níkaie 3) Era(to)sthenés z Kyrény a Klaudios Ptolemaios 4) Mikuláš Kusánský a Mikuláš Koperník I 5) Mikuláš Koperník II, Leonardo da Vinci 6) Giordano Bruno a Francis Bacon 7) Tycho O. Brahe 8) Johannes Kepler 9) Galileo Galilei I 10) Galileo Galillei II 11) Vznik moderní vědy a mechanický vesmír 12) Střet mezi tzv. klasickou fyzikou a kvantovou teorií * Přednáška je úvodním kurzem do filosofie a historie vědy i pro studenty nestudující filosofii (seznámení s vývojem vědecko-filosofického myšlení od antiky po novověk s přesahem do střetu mezi klasickou fyzikou a kvantovou teorií). ** V rámci samostudia si studenti prostudují Strukturu vědeckých revolucí od T. Kuhna a k přehlednému výkladu historické a holistické koncepce vývoje vědy u T. Kuhna si studenti prostudují B. Fajkuse kap. 2/IV z jeho knihy Filosofie a metodologie vědy. Další informace a texty viz studijní materiály.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Domácí příprava na výuku
- 24 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 24 hodin za semestr
- Samostatná kritická četba
- 77 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 55 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Metodologie či filosofie vědy se pokouší z různých hledisek interpretovat: Problematický vztah mezi vědou a přirozeným postojem Co je základem vědeckosti vědy Z jakých východisek věda vzešla Jak se věda vyvíjela a proměňovala Jak probíhá vědecký provoz či výzkum Co lze nebo naopak nelze od vědy očekávat. *Další informace a texty viz studijní materiály.
Studenti, kteří získají vědomosti o problematice vědeckosti vědy od antického Řecka po 20. století, budou schopni fundovanější orientace v základních myšlenkových a vědeckých paradigmatech, jež v každodenním životě ovlivňují náš způsob života a myšlení, což budou moci uplatnit i v praktických dovednostech.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonu studenta
Aktivní účast (min. 80 %). Diskuse nad zvoleným tématem. Vypracování zápočtového testu na základě četby dané literatury a probírané tématiky.
|
|
Doporučená literatura
|
-
A. Koyré. Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru. Praha, 2004.
-
Aristotelés. O nebi, O vzniku a zániku. Martin, 2012.
-
B. Fajkus. Filosofie a metodologie vědy. Praha, 2005.
-
D. Špelda. Astronomie v antice; Astronomie ve středověku. Ostrava, 2006.
-
G. Bruno. Dialogy. Praha, 2008.
-
G. Galilei. Dialóg o dvoch systémech světa. Bratislava, 1962.
-
G. Galilei, J. Kepler. Hvězdný posel / Rozprava s hvězdným poslem. Příbram, 2016.
-
H. Couperová, N. Henbest. Dějiny astronomie. Praha, 2009.
-
J. Kepler. Sen neboli měsíční astronomie. Praha, 2004.
-
J. Patočka. Lovaňské přednášky. Praha, 2016.
-
K. Fergusonová. Tycho a Kepler ? Nesourodá dvojice, jež jednou provždy změnila náš pohled na vesmír. Praha, 2009.
-
M. Koperník. O obězích nebeských sfér ? První kniha. Praha, 2016.
-
M. Kusánský - J. Patočka, P. Floss (eds.). Výbor z díla. Mikuláš Kusánský ? Život a dílo renesančního filosofa, matematika a politika. Praha, 2001.
-
S. Toulmin, J. Goodfield. The Fabric of the Heavens. The Development of Astronomy and Dynamics. London: Chicago, 1999.
-
T. Kuhn. Struktura vědeckých revolucí. Praha, 1997.
-
Z. Horský. Kepler v Čechách. Praha, 1980.
-
Z. Horský. Koperník a české země ? Soubor studií o renesanční kosmologii a nové vědě. Červený Kostelec, 2012.
|