Předmět: Noetika a filosofie vědy II

« Zpět
Název předmětu Noetika a filosofie vědy II
Kód předmětu KFR/MNOE2
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia 2
Semestr Letní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Grygar Filip, doc. Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Heideggerovo pojetí vědy a vznik kvantové teorie z hlediska Bohrovy filosofie vědy a její fenomenologické interpretace Noetika a filosofie vědy II - navazuje na předchozí kurz k Husserlově Krizi evropských věd. Přednáška: A/ Heideggerovo hermeneutické porozumění bytnosti novověké vědy I. Úvod: a) Shrnutí Husserlova pojetí krize vědy b) Heideggerovo porozumění krize vědy II. Bytnost novověké vědy a) Matematizace, matematično, matematika b) Skutečnost jako obraz světa a obraz jako svět c) Věda jako metafyzický výkon d) Vědecký výzkum e) Bytnost techniky (Ge-stell) B/ Metafyzické založení kvantové teorie z hlediska Bohrovy ideje komplementarity a) Od atomistů po kvantum akce b) Dualismus záření a hmoty c) Krize klasických předpokladů d) Maticová a vlnová mechanika e) Bohrova idea komplementarity C/ Fenomenologická interpretace Bohrovy filosofie vědy a) Bohrovo diváko-herectví-v-bytí z hlediska Heideggerova bytí-ve-světě b) Bohrovo pojetí ontického a ontologického fenoménu z hlediska Husserlovy intencionální a Heideggerovy hermeneutické fenomenologie c) Bohrovo pojetí jazyka z hlediska hermeneutické fenomenologie d) Bohrovy komplementárně-fenomenologické diskuse s Einsteinem o pojetí reality a komplexnosti popisu přírody e) Vědecká, společenská a osobní zodpovědnost vědce. *Více viz STAG - studijní materiály.

Studijní aktivity a metody výuky
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
  • Účast na výuce - 24 hodin za semestr
  • Příprava na zkoušku - 46 hodin za semestr
  • Příprava na souhrnný test - 56 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 24 hodin za semestr
Výstupy z učení
Heideggerovo pojetí vědy a vznik kvantové teorie z hlediska Bohrovy filosofie vědy a její fenomenologické interpretace Metodologie či filosofie vědy se pokouší z různých hledisek interpretovat: Problematický vztah mezi vědou a přirozeným postojem Co je základem vědeckosti vědy Z jakých východisek věda vzešla Jak se věda vyvíjela a proměňovala Jak probíhá vědecký provoz či výzkum Co lze nebo naopak nelze od vědy očekávat. MNOE2 navazuje na předchozí kurz MNOE1 k Husserlově Krizi evropských věd, tj. na jeho pojetí vědeckosti vědy na základě transcendentální fenomenologie. Obsahem první poloviny přednášky MNOE2 je seznámit studenty a studentky s Heideggerovým hermeneutickým pojetím vědy. Náplní druhé poloviny přednášky má být vyvrcholením obou kurzů v podobě uvedení do metafyzického vzniku kvantové teorie a Bohrovy filosofie vědy. Kvantová teorie stejně jako fenomenologie zproblematizovala novověké či klasické ideály vědy a Bohr k tomu vytvořil epistemologický rámec komplementarity, jenž lze interpretovat prostřednictvím Husserlovy intencionality a Heidegerovy hermeneutické fenomenologie.
Studenti, kteří získají vědomosti o problematice vědeckosti vědy od antického Řecka po 20. století, budou schopni fundovanější orientace v základních myšlenkových a vědeckých paradigmatech, jež v každodenním životě ovlivňují náš způsob života a myšlení, což budou moci uplatnit i v praktických dovednostech.
Předpoklady
Základní znalost Husserlovy a Heideggerovy fenomenologie

Hodnoticí metody a kritéria
Didaktický test, Rozhovor

Pravidelná a aktivní účast na přednáškách (min. 80%). Vypracování zkouškového testu na základě četby dané literatury a probírané tématiky.
Doporučená literatura
  • Bohr, N. Discussion with Einstein on Epistemological Problems in Atomic Physics (článek). New York, 1970.
  • Bohr, N. Niels Bohr. Collected Works, Volume 10, Complementarity beyond Physics (1928?1962). New York: Oxford, 1999.
  • Faye, J., Folse, H. J. (eds.). Niels Bohr and Contemporary Philosophy. Dordrecht: Boston, 1994.
  • Folse, H. J. The Philosophy of Niels Bohr, The Framework of Complementarity. New York: Oxford, 1985.
  • Gilmore, R. Alenka v říši kvant. Praha, 2007.
  • Gribbin, J. Pátrání po Schrödingerově kočce. Kvantová fyzika skutečnost. Praha, 2021.
  • Grygar, F. Bohrova epistemologická lekce kvantové teorie a fenomenologie (článek). Červený Kostelec, 2021.
  • Grygar, F. Bohr?s Complementarity Framework in Biosemiotics (článek). Springer Verlag, 2017.
  • Grygar, F. Bytostná role předporozumění u vybraných zakladatelů kvantové teorie (článek). Praha, 2021.
  • Grygar, F. Ideová východiska kvantové teorie a Schrödingerova návštěva Kodaně v říjnu 1926 (článek). Praha, 2021.
  • Grygar, F. Komplementarita kalkulující a kvalitativní deskripce (článek). Praha, 2011.
  • Grygar, F. Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie (3. kap.). Červený Kostelec, 2014.
  • Grygar, F. Možnosti Bohrova komplementárního rámce myšlení ve výuce (článek). Praha, 2012.
  • Grygar, F. Werner Heisenberg, Niels Bohr a příběh kodaňské interpretace (článek). Praha, 2017.
  • Grygar,F. K významu pročišťování nereflektovaných předpokladů z hlediska Heideggerova zamýšlejícího se myšlení a Platónova podobenství o úsečce (článek). Praha, 2015.
  • Heidegger, M. Bytí a čas. Praha, 2002.
  • Heidegger, M. Novověká matematická přírodní věda (článek). Praha, 1994.
  • Heidegger, M. Věda, technika a zamyšlení. Praha, 2004.
  • Heidegger, M. Věk obrazu světa. Praha, 2013.
  • Husserl, E. Karteziánské meditace. Praha, 1993.
  • Jammer, M. The Philosophy of Quantum Mechanics. The Interpretations of QM in historical perspective. New York, 1974.
  • Petersen, A. Quantum Physics and the Philosophical Tradition. London, 1968.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr