Předmět: Filosofická a metodologická východiska psaní odborných textů

« Zpět
Název předmětu Filosofická a metodologická východiska psaní odborných textů
Kód předmětu KFR/PFMV
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Doktorský
Rok studia 1
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 0
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Grygar Filip, doc. Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Filosofický a hermeneutický (interpretační) způsob myšlení bude studentům představen na několika interdisciplinárních příkladech z dějin filosofie a vědy: 1) Filosofie a věda: Platónovo podobenství o úsečce aneb o rozdílu mezi každodenním, vědeckým (objektivním) a filosofickým myšlením. 2) Mýtus a klasická fyzika: nadčasovost archetypů, axiomů a zákon setrvačnosti (Aristoteles versus Galilei, Newton). 3) Tradiční hermeneutika: techné hermeneutiké (ars interpretandi), moderní hermeneutika (Dielthey a Schleiermacher) a fenomenologická hermeneutika (Heidegger, Gadamer a Ricouer). 4) Metodologie vědy: Popper, Lakatos, Feyerabend a zejména Kuhnovo pojetí paradigmatu. 5) Astronomie: předporozumění či paradigma a metafyzičnost geocentrismu a heliocentrismu (geometrické zachraňování jevů versus Koperník, Bruno, Kepler). 6) Vznik novověké objektivistické vědy: metafyzické předpoklady (Galilei a Descartes), matematizace přírody a subjekt-objektové rozštěpení. 7) Kvantová teorie: krach klasických předpokladů, iracionalita kvanta akce (Planck), nelogičnost dualismu záření a hmoty (Einstein, Broglie), problém kontinuity (Schrödinger) a diskontinuity (Heisenberg) jevů. 8) Kvantové myšlení: Komplementarita neslučitelných pojmů, deskripcí nebo prožitků v každodenním a vědeckém životě (Bohr). 9) Historie nacistického Německa: stará historiografie potažmo veřejné mínění (dějiny píšou Němci, nikoli vítězové) a nová historiografie (dějiny píšou historici). 10) "Kdo kontroluje minulost, kontroluje budoucnost: kdo kontroluje přítomnost, kontroluje minulost" (G. Orwell 1984) Literatura: KUHN, S.: Struktura vědeckých revolucí. Praha, Oikoymenh, 1997, zejména předmluva plus s. 23-24 a dodatek. HEIDEGGER, M.: Bytí a čas. Praha, Oikoymenh, 2002, § 31-33. BOHR, N. - AASERUD F. - FAVRHOLDT D. (eds.): Niels Bohr. Collected Works, Volume 10, Complementarity beyond Physics (1928-1962). Amsterdam - New York - Oxford - Tokyo, North-Holland Publishing Company - Elsevier, 1999. PLATÓN: Ústava. Praha, Oikoymenh, 1996, pag. 509d-511d či s. 210-212. FAJKUS, Břetislav: Filosofie a metodologie vědy - Vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia, 2005 (kap. 2/ I až VII). GRYGAR, Filip: Bohrova epistemologická lekce kvantové teorie a fenomenologie. In: Daňková Z. - Kanócz R. (eds.): Mosty a řeka. Sborník Jiřímu Michálkovi k 80. narozeninám. Červený Kostelec, Pavel Mervart, 2021, s. 313-369. GRYGAR, Filip: Bytostná role předporozumění u vybraných zakladatelů kvantové teorie. In: Teorie vědy, 43, 1, 2021, s. 59-93. GRYGAR, Filip: Bohrs Complementarity Framework in Biosemiotics. In: Biosemiotics, 10, 1, 2017, s. 33-55. GRYGAR, Filip: K významu pročišťování nereflektovaných předpokladů z hlediska Heideggerova zamýšlejícího se myšlení a Platónova podobenství o úsečce. In: Kuděj 16, 1-2, 2015, s. 138-153. GRYGAR, Filip: Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie. Pavel Mervart, Červený Kostelec, 2014, 432 s. GRYGAR, Filip: Možnosti Bohrova komplementárního rámce myšlení ve výuce. In: Pedagogika 3, 2012, s. 305-316. GRYGAR, Filip: Komplementarita kalkulující a kvalitativní deskripce. In: Teorie vědy 33, 2, 2011, s. 271-297. Online populární přednášky k tématu (viz You Tube): GRYGAR, Filip, Němečtí atomoví fyzici a uranový projekt - mýty a fakta o morálce slavných vědců (k tématu proměny historiografie doby nacistického Německa). GRYGAR, Filip, Otto Hahn známý a neznámý (k tématu proměny historiografie doby nacistického Německa). GRYGAR, Filip, ZAMAROVSKÝ, Petr: Filosofie a věda - Platónovo podobenství o úsečce. GRYGAR, Filip a Čermák, Patrik: Zrození kvantové teorie - filosofie, věda a experiment. GRYGAR, Filip: Niels Bohr jako občan, filosof a vědec. GRYGAR, Filip: Erwin Schrödinger a vznik kvantové teorie. GRYGAR, Filip: Filosofie a věda. *Více viz studijní materiály

Studijní aktivity a metody výuky
  • Kontaktní výuka - 12 hodin za semestr
  • Semestrální práce - 115 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 24 hodin za semestr
Výstupy z učení
Záměrem předmětu je seznámit doktorandky a doktorandy s filosofickým myšlením, které umožňuje: 1) "Sestoupit pod" osvojené předpoklady, zavedené metody, terminologii a požadované cíle studovaného oboru, s nimiž vědomě i nevědomě přistupují k promýšlení vybraného tématu disertační práce a k interpretačnímu zpracovávání dané literatury, archivních materiálů potažmo jakýchkoli pomůcek, přístrojů apod. 2) Pracovat metodicky s různými vědomými i nevědomými před-, tj. předpoklady, předporozuměními, předsudky apod. 3) Položit si otázky, jež přesahují otázky vznikající jen v rámci předporozumění studijního oboru. 4) Pokusit se dospět ve svém tématu práce k uchopení a interpretaci něčeho, co nebylo dosud plně tematizováno. * Viz dále studijní materiály.
Viz cíle.
Předpoklady
nespecifikováno

Hodnoticí metody a kritéria
nespecifikováno
Aktivní účast (možné i prostřednictvím aplikace Ms Teams) doktorandek a doktorandů na domluvených filosofických kolokviích, vypracování písemné práce (do 15 normostran) na úzce vymezené téma, jež myšlenkově a kontextově souvisí s tématem jejich disertační práce.
Doporučená literatura
  • Viz obsah kurzu.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr