Předmět: Úvod do teorie literatury

« Zpět
Název předmětu Úvod do teorie literatury
Kód předmětu KLK/BTELI
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia 1
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Müller Richard, Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
1. Co je literatura. Poetická (estetická) funkce, jako estetický postoj, literárnost, literatura jako komunikace, vznik moderního systému umění, ozvláštnění, brždění, zhuštění, komplexita ve formalistickém pojetí. Nesamozřejmost a vnitřní nesourodost pojmu literatura, kulturně-kritické pojetí, estetické a jiné situace. Klíčové přístupy: Formalismus a strukturalismus. Teorie diskurzu, kulturní kritika. 2. Próza, poezie, báseň v próze, dialog, epika, lyrika, drama, druhy a žánry, architext. Oblast literární vědy: Genologie. 3. Metrum, rytmus, verš, metrický impuls, stopa, zakončení (klauzule), diereze a cézura, prozodické systémy, rým, hlásková instrumentace, strofika. Oblast: Versologie. 4. Příběh, diskurz, fabule, syžet, dění, vyprávění, narace, narativní roviny, vypravěč, roviny homodiegetická, heterodiegetická, typologický kruh, fokalizace, postava (rysy tematické, syntetické, mimetické), řečové formy (přímá, nepřímá, polopřímá řeč), mimesis a diegesis, čas vyprávění, vyprávěný čas, nespolehlivost, nepřirozené vyprávění. Oblast: Naratologie, narativní teorie. 5. Literární komunikace, autor, vypravěč, adresát vyprávění, implikovaný autor, implikovaný čtenář, reálný autor, reálný čtenář. Oblast: Teorie komunikace, sémiotika. 6. Motiv, téma, topoi, chronotop, izotopie. Oblast: Topika, tematologie, literární sémantika a sémiotika. 7. Kompozice a její typy, rámec, paratexty, peritexty, epitexty, intertextualita, pretext, posttext, architext, citace, aluze, paragram, palimpsest, syllepsis, čitelný, psatelný text, rozkoš z textu. Oblast: Intertextualita, teorie textu. Přístupy: Strukturalismus, poststrukturalismus.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Výstupy z učení
Přednáška a seminární cvičení seznamují studenty s klíčovými pojmy poetiky a základními teoretickými rámci studia literatury, které jsou představeny z perspektivy jejich širších (teoretických, kulturních, filosofických, společenských, mediálních ad.) vývojových souvislostí, jakož i s přihlédnutím k historické proměnlivosti literatury samotné. Položíme si otázku vymezení literatury a naučíme se rozpoznat klíčové procesy, formy a prvky utváření významu v literárním textu a nástroje jeho analýzy a interpretace, a to zprvu především v obecném rámci literární komunikace, teorie textu a recepční teorie (na ose autor - text - čtenář). Postupně si představíme některé vzájemně polemické literárněteoretické přístupy a současně i etablované oblasti literární vědy. Připravíme si půdu pro to, abychom se mohli účinněji zabývat reflexí vlastní čtenářské zkušenosti a (zejména v druhém semestru) souvislostmi literární kultury a jejího vývoje, otázkami stratifikace literatury (na ose populární - "vysoká") a důsledky vnořenosti literatury (jako média) do leckdy prudce se proměňující mediální kultury. Na některá z probíraných témat se zaměří seminární interpretační cvičení s ukázkovými texty české a světové prózy a poezie.
Absolventi kurzu se budou orientovat ve vývoji moderního teoretického myšlení o literatuře a jeho různých přístupech, jakož i v jednotlivých oblastech literární vědy a jejich problematikách. Při interpretaci uměleckých, esejistických a odborných textů budou schopni používat vhodné analytické nástroje a teoretické koncepty, posoudit metodologickou relevanci dostupné sekundární literatury a porozumět textům v odpovídajících kulturních a historických souvislostech, a v neposlední řadě své čtení a interpretační postupy také reflektovat. Seminární textová praxe poskytuje na konkrétních příkladech obecné vhledy do sémantické konstrukce a aktuální recepce příslušných textových sdělení zakládající schopnost jejich poučeného kritického hodnocení.
Předpoklady
nespecifikováno

Hodnoticí metody a kritéria
Ústní zkouška, Analýza výkonu studenta, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta

Požaduje se, aby se studenti seznámili s povinnou literaturou, aktivně a pravidelně se účastnili přednášky i daného semináře (max. dvě, ve vážných případech tři absence) a v průběhu semestru vypracovali zadané úkoly (čtyři rozsáhlejší písemné reflexe; jejich odevzdání je podmínou připuštění ke zkoušce). Studijní materiály budou dostupné ve sdíleném cloudu. Závěrečná zkouška prověřuje znalost probírané problematiky a terminologie zejména ve smyslu schopnosti použít je na konkrétním literárním materiálu. Účastníci kurzu jsou povinni prostudovat si povinnou odbornou literaturu a své studium doložit podrobným výpisky z pěti titulů a schopností vést o nich při zkoušce poučený rozhovor.
Doporučená literatura
  • BACHTIN, M. M. Román jako dialog. Praha, 1980.
  • BARTHES, R. Fragmenty milostného diskursu. Červený Kostelec, 2008.
  • BARTHES, R. Mtyologie. Praha, 2004.
  • BÍLEK, P. A., HRABAL, J,, KUBÍČEK, T. Naratologie. Strukturální analýza vyprávění.. Praha, 2013.
  • BLOOM, H. Kánon západní literatury. Knihy, které prošly zkouškou věků. Praha, 1999.
  • BOSZORÁD, Martin. Pragmatika (literárnej) mystifikácie.. Nitra, 2021.
  • BOURDIEU, P. Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole. Brno, 2010.
  • BRUKNER, J,, FILIP, J. Poetický slovník. Praha, 1997.
  • BUBÍKOVÁ, Š. Literatura v Americe, Amerika v literatuře. Proměny amerického literárního. Červený Kostelec, 2008.
  • COHNOVÁ, D. Co dělá fikci fikcí. Praha, 2009.
  • CULLER, J. Krátký úvod do literární teorie. Brno, 2002.
  • CULLER, Jonathan. Teorie lyriky.. Praha, 2020.
  • DOLEŽEL, L. Heterocosmica. Fikce a možné světy. Praha, 2003.
  • DOLEŽEL, L. Heterocosmica II. Fikční světy postmoderní české prózy. Praha, 2014.
  • DOLEŽEL, L. Kapitoly z dějin strukturální poetiky. Od Aristotela k Pražské škole. Brno, 2000.
  • DOLEŽEL, L. Narativní způsoby v české literatuře.. Praha, 2014.
  • ECO, U. Mysl a smysl. Sémiotický pohled na svět. Břeclav, 2000.
  • ECO, U. O literatuře. Praha, 2004.
  • ECO, U. Šest procházek literárními lesy. Přednášky na Harvardově univerzitě. Olomouc, 1997.
  • ENGLISH, J. F. Ekonomie prestiže. Ceny, vyznamenání a oběh kulturních hodnot. Brno, 2012.
  • FISKE, John. Jak rozumět populární literatuře. Praha, 2017.
  • FOŘT, B. Literární postava. Vývoj a aspekty naratologických zkoumání. Praha, 2008.
  • GROENSTEEN, T. Stavba komiksu. Brno, 2005.
  • GRYGAR, M. Terminologický slovník českého strukturalismu. Obecné pojmy estetiky a. Brno, 1999.
  • HODROVÁ, D. Místa s tajemstvím. Praha, 1994.
  • HODROVÁ, D. ?na okrajI chaosu?Poetika literárního díla 20. století. Praha, 2001.
  • HORSKÝ, Jan ? ŠUCH, Juraj. Narace a (živá) realita.. Praha, 2012.
  • HRABAL, Jiří. Fokalizace. Analýza naratologické kategorie.. Praha, 2011.
  • IBRAHIM, P., PLECHÁČ, P., ŘÍHA, J. Úvod do teorie verše. Praha, 2013.
  • JEDLIČKOVÁ, A., SLÁDEK, O. Vyprávění v kontextu. Praha, 2008.
  • JOHNS, A. Pirátství. Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese. Brno, 2013.
  • KOBLÍŽEK, T. Fenomén fikce. Příspěvek k fenomenologii literatury.. Praha, 2010.
  • KOL. AUTORŮ, SEDMIDUBSKÝ, M. (ed.). Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno, 2001.
  • KOTEN, J. Jak se fikce dělá slovy. Brno, 2013.
  • KOWALCZYK, Małgorzata ? POSLEDNÍ, Petr. Horizont komparace. Česko-polské literární sousedství 1945-2005.. Červený Kostelec, 2018.
  • KUBÍČEK, T. Vypravěč. Kategorie narativní analýzy. Brno, 2007.
  • KUDLÁČ, Antonín K. K. Anatomie pocitu úžasu. Česká populární fantastika v kulturním, sociálním a literárním kontextu.. Brno, 2016.
  • KUDLÁČ, Antonín K. K. Barvy černobílého světa. Studie o vybraných žánrech současné české populární literatury.. Pardubice, 2017.
  • LAKOFF, G., JOHNSON, M. Metafory, kterými žijeme. Brno, 2002.
  • MALÍČKOVÁ, Michaela. Intertextualita jako metóda porozumenia popkultúrnemu textu.. Nitra, 2021.
  • MANGUEL, A. Dějiny čtení. Brno, 2007.
  • McCLOUD, S. Jak rozumět komiksu. Praha, 2008.
  • MORETTI, F. Grafy, mapy, stromy. Abstraktní modely literární historie. Praha 2014.. Praha, 2014.
  • MORRISová, P. Literatura a feminismus. Brno, 2000.
  • MÜLLER, Richard, ŠIDÁK, Pavel. Slovník novější literární teorie: Glosář pojmů. Praha, 2012.
  • MÜLLEROVÁ, Lenka. Paratexty a česká nakladatelství. Knižní strategie v 90. Letech 20. století. Ústí nad Orlicí, 2010.
  • NUNNING, A. Lexikon teorie literatury a kultury. Koncepce, osobnosti, základní. Brno, 2006.
  • PIORECKÝ, K. Česká literatura a nová média.. Praha, 2016.
  • POSLEDNÍ, P. Měřítka souvislostí. Česká a polská literární kultura po roce 1945. Praha, 2000.
  • RYANOVÁ, Marie-Laure. Narativ jako virtuální realita. Imerze a interaktivita v literatuře a elektronických médiích.. pRAHA, 2015.
  • ŠEBEK, Josef. Literatura a sociálno. Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé.. Praha, 2019.
  • ŠIDÁK, Pavel. Úvod do genologie. Teorie literárního žánru a žánrová krajina.. Praha, 2013.
  • ŠTOCHL, M. Teorie literární komunikace. Praha, 2005.
  • TRAILLOVÁ, N. H. Možné světy fantastiky. Vznik paranormální fikce. Praha, 2011.
  • TRÁVNÍČEK, J. Čtenáři a internauti. Obyvatelé české republiky a jejich vztah ke čtení. Brno, 2011.
  • TRÁVNÍČEK, J. Knihy a jejich lidé?a jejich čtenářské biografie. Brno, 2013.
  • TRÁVNÍČEK, J., ŠIMEČEK, Z. Knihy kupovati. Dějiny knižního trhu v českých zemích. Praha, 2014.
  • TRÁVNÍČEK, J. Vyprávěj mi něco. Jak si děti osvojují příběhy. Litomyšl: Praha, 2007.
  • WELLEK, R., WARREN, A. Teorie literatury. Olomouc, 1996.
  • WOLFOVÁ, Marianne. Čtenáři, vrať se! Mozek a čtení v digitálním světě.. Brno, 2020.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr