|
Vyučující
|
-
Müller Richard, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Program: 1) Úvodní seminář. 2) Kognitivní a afektivní přístupy ke čtení (a "meze interpretace"). Karin Kukkonenová: Umělý v nejlepším smyslu slova. Kognitivní práce formy. Česká literatura, 2026 (připravuje se). [In táž: Probability Designs: Literature and Predictive Processing [Osnovy pravděpodobnosti: Literatura a prediktivní zpracování]. Oxford University Press 2020. 20 stran.] Umberto Eco: Intentio lectoris. In týž: Meze interpretace, s. 52-72. Praha: Karolinum, 2004, s. 52-72. 3) Poetika a sémiotika literárního prostoru, pojem hranice. Jurij Lotman: Problematika uměleckého prostoru v próze N. V. Gogola [úvodní část], s. 259-567. Sémiotický prostor. Pojem hranice, s. 307-330. In P. Komenda, R. Změlík (eds.): Kapitoly z literárněvědné tematologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020. 4) Otázky a žánry populární literatury (detektivka, sci-fi, fantasy, horor, komiks, fanfikce i jiné bejlí). Sylva Fischerová: Starodávný a moderní plevel. Pokus o vymezení: 1. (Triviální) výměr. 2. Výměr: Zaostření. In S. Fischerová, J. Starý (eds.): Starodávné bejlí: obrysy populární a brakové literatury ve starověku a středověku. Praha: Filozofická fakulta, 2016, s. 7-38. S. Segi, M. Jareš, P. Kořínek, M. Holanová: Detektiv, dobrodruh, kovboj, Marťan, gymnazistka. In P. Kořínek a kolektiv: Čtivo: díla a kontexty české populární literatury 1918-1939. Praha: ÚČL AVČR/Akropolis, 2024, s. 70-109. Henry Jenkins: Pytláci textů: televizní fanoušci a participativní kultura. Praha: Akropolis, 2019. 5) Medialita literatury, literatura jako médium, intermedialita a heteromedialita médií. J. D. Bolter, Richard Grusin: Imediace, hypermediace, remediace. In T. Dvořák (ed.): Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU, 2010, s. 69-94 Richard Müller: Poetika - sémiosféra - médium: Rozcestí Lotmanovy kulturní sémiotiky. In R. Müller, T. Chudý a kolektiv: Za obrysy média: Literatura a medialita. Praha: Karolinum/ÚČL AVČR, 2020, s. 449-500. 6) Otázky sociologie literatury. Pavel Janáček: V zájmu jednotlivce: Literární cenzura v období neoliberalismu a postmoderny. In M. Wögerbauer: V obecném zájmu: cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749-2014, sv. 2. Praha: Academia, 2015, s. 1366-1464. Josef Šebek: Literatura a sociálno: Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2019. 7) Gender v literatuře (feminismus, maskulinity, queer). Marcin Filipowicz: Roditelky národů: Z problematiky české a slovenské ženské literární tvorby 2. poloviny 19. století. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007. Marcin Filipowicz: Možnosti využití maskulinních studií pro výzkum české literatury 19. století. J. Matonoha (ed.): Česká literatura v perspektivách genderu. Praha: Akropolis/ÚČL AVČR, s. 57-66. 8) Kritika kánonu, paměť, selektivita, archiv. Distanční čtení, mapy, grafy, stromy. Umělá inteligence a literární interpretace. John Guillory: Kanonické a nekanonické: současná diskuse. Imaginární politika reprezentace. Česká literatura 55, 2007, č. 2, s. 184-217. Dalibor Tureček: Povaha a způsob existence kánonu národní literatury (na příkladu českého 19 století). In J. Wiendl (ed.): Literatura a kánon. Praha: Univerzita Karlova, 2007, s. 53-72. Franco Moretti: Grafy, mapy, stromy: abstraktní modely literární historie. Praha: Karolinum, 2014.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Kontaktní výuka
- 26 hodin za semestr
- Projekt týmový
- 13 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 13 hodin za semestr
- Samostatná kritická četba
- 13 hodin za semestr
- Vypracování seminární práce
- 12 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 13 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Seminář je určen k uplatnění znalostí a dovedností získaných v předcházejícím předmětu Úvod do teorie literatury a jejich prohloubení při konkrétních interpretačních výkonech podložených další doporučenou sekundární literaturou. K literárněvědným přístupům a výkladovým rámcům, na které se zaměříme, budou patřit: kognitivní a afektivní přístupy ke čtení (v konfrontaci se starší koncepcí "mezí interpretace"); sémiotické pojetí literárního prostoru; otázky stratifikace literatury (na ose populární - "vysoké") a žánry populární literatury a kultury; otázky mediality literatury ve vztahu k intermedialitě a heteromedialitě médií a zanořenosti literatury do proměňující se mediální kultury; otázky sociologie literatury a konceptualizace vztahů literárního a sociálního světa; otázky genderu a perspektivy feminismu, výzkumu maskulinit a queer studií; kritika literárního kánonu a otázky paměti, selektivity tradice a archivu; otázky kvantitativní analýzy a distančního čtení i vztahu velkých jazykových modelů a literární tvorby a interpretace. Doporučená literatura: J. D. Bolter, Richard Grusin: Imediace, hypermediace, remediace. In T. Dvořák (ed.): Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU, 2010, s. 69-94 Richard Müller: Poetika - sémiosféra - médium: Rozcestí Lotmanovy kulturní sémiotiky. In R. Müller, T. Chudý a kolektiv: Za obrysy média: Literatura a medialita. Praha: Karolinum/ÚČL AVČR, 2020, s. 449-500. J?rgen Bruhn: Heteromediality. In L. Elleström (ed.): Media Borders, Multimodality and Intermediality. London: Palgrave Macmillan, 2010, s. 225-236. Pedro At? and Beate Schirrmacher: Media and modalities - Literature. In J?rgen Bruhn, Beate Schirrmacher (eds.): Intermedial Studies: An Introduction to Meaning Across Media. London: Routledge, 2021, s. 42-55. Raphaël Baroni, Ana?s Goudmand, and Marie-Laure Ryan: Transmedia narratology and transmedia storytelling. In J?rgen Bruhn, Asun López-Varela Azcárate, Miriam de Paiva Vieira: The Palgrave Handbook of Intermediality. Cham: Palgrave Macmillan, 2023, s. 365-389. Rozšiřující literatura: Friedrich Kittler: Úvod. Gramofon. In týž: Gramofon, film, typewriter. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017, s. 11-36 a 37-160. Walter J. Ong: Psaní mění strukturu vědomí. Orální paměť, dějová linie a charakterizace postav. In týž: Technologizace slova: mluvená a psaná řeč. Praha: Karolinum, 2006, s. 93-134, 157-174.
Absolventi seminářů budou schopni interpretovat literární a umělecké texty s využitím konceptuálního zázemí subdisciplín literární vědy, jakož i dalších, speciálnějších i interdisciplinárních výkladových rámců, zhodnotit interpretační potenciál sekundární literatury a své poznatky prezentovat v písemné i ústní a interaktivní podobě.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování přednášky a semináře Úvodu do teorie literatury
KLK/BTELI
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Posouzení zadané práce, Analýza výkonu studenta, Rozbor jazykového projevu studenta, Rozhovor, Prezentace
Pravidelná docházka (max. dvě, ve vážných případech tři absence) a aktivní účast během seminárních debat představují základní podmínku udělení zápočtu. Hlavním úkolem pro tento seminář bude - ve skupině dvou (až tří) vystupujících - připravit teoreticko-interpretační prezentaci na 20-30 minut. Prezentující skupina si prostuduje doporučenou literaturu k tématu a - po domluvě s vyučujícím - vybere literární text, na němž se pokusí daný výkladový rámec (vizte Program níže) využít. Studenti 1) představí svoji interpretaci daného literárního textu, přičemž také využijí interpretační nástroje, s nimiž se na teoretickém semináři seznámili v zimním semestru (a zužitkují tak konceptuální zázemí naratologie, intertextuality, genologie, literární komunikace, tematologie, případně versologie); 2) představí, jak je nový výkladový rámec (např. sémiotika literárního prostoru) pojat v doporučeném sekundárním textu; a 3) se pokusí představit, jak tento rámec a perspektiva sekundárního textu obohacují a posouvají interpretaci daného literárního díla. Představení nového výkladového rámce (bod 2) bude mít tuto strukturu: a) kontextualizace, vývojové a oborové zařazení představované práce; b) její podrobný konspekt (zachovává strukturu výkladu představované práce); c) výklad a zhodnocení (postižení originality, přínosu, využitelnosti pro interpretaci); d) představení ohlasu práce a jejích pokračovatelů. Prezentující si na závěr také připraví otázky pro diskusi se seminárním publikem. Studenti pak prezentaci individuálně zpracují do podoby seminární práce (akademického eseje o třech až osmi stranách), která bude jejich hlavním výstupem i podkladem k zápočtovému pohovoru. Studijní materiály budou dostupné ve sdíleném cloudu. Doporučená literatura: Sylva Fischerová: Starodávný a moderní plevel. Pokus o vymezení: 1. (Triviální) výměr. 2. Výměr: Zaostření. In S. Fischerová, J. Starý (eds.): Starodávné bejlí: obrysy populární a brakové literatury ve starověku a středověku. Praha: Filozofická fakulta, 2016, s. 7-38. NEBO Petr A. Bílek: Transponování české populární kultury aneb Pár obecných poznámek úvodem. In P. Bílek, J. Šebek (eds.): Česká populární kultura: transfery, transponování a další tranzitní procesy. Praha: Filozofická fakulta, 2017, s. 7-15. S. Segi, M. Jareš, P. Kořínek, M. Holanová: Detektiv, dobrodruh, kovboj, Marťan, gymnazistka. In P. Kořínek a kolektiv: Čtivo: díla a kontexty české populární literatury 1918-1939. Praha: ÚČL AVČR/Akropolis, 2024, s. 70-109. Antonín K. K. Kudláč: Anatomie pocitu úžasu: Česká populární fantastika v kulturním, sociálním a literárním kontextu. Brno: Host, 2016. Henry Jenkins: Pytláci textů: televizní fanoušci a participativní kultura. Praha: Akropolis, 2019. Martin Foret: Forma bez technologie. Pavel Kořínek, Michal Jareš: Autoři, čtenáři a další jim podobní. In P. Koříne, M. Foret, M. Jareš: V panelech a bublinách: Kapitoly z teorie komiksu. Praha: Akropolis, 2015, s. 39-59 a 315-355. Rozšiřující literatura: Tereza Dědinová: Po divné krajině: charakteristika a vnitřní členění fantastické literatury. Brno: Masarykova univerzita, 2015. Michal Jareš, Pavel Mandys. Dějiny české detektivky. Praha: Paseka, 2019. Scott McCloud: Jak rozumět komiksu. Praha: BB/art, 2008. Umberto Eco: Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, 2006. John Fiske: Jak rozumět populární kultuře. Praha: Akropolis, 2017. Veronika Abbasová: Fanfikce: ženská literatura nového věku. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2018. Michal Jareš: Hranice komiksu. In M. Foret a kolektiv: Studia komiksu: Možnosti a perspektivy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, s. 63-84. Karel Čapek: Marsyas, čili, Na okraj literatury. Praha: Československý spisovatel, 1971
|
|
Doporučená literatura
|
-
Probability Designs: Literature and Predictive Processing [Osnovy pravděpodobnosti: Literatura a prediktivní zpracování]. Oxford University Press 2020. 20 stran.] NEBO Maryanne Wolfová: Dopis druhý. Dopis třetí. In táž: Čtenáři, vrať se: Mozek a čtení v digitálním světě. Brno: Host, 2018, s. 27-79. .
-
Daniela Hodrová a kolektiv. Poetika míst: Kapitoly z literární tematologie. Praha - Jinočany H & H. 1997.
-
Danile Hodrová:. Citlivé město (eseje z mytopoetiky). raha. 2006.
-
In P. Komenda, R. Změlík (eds.). Kapitoly z literárněvědné tematologie. Olomouc. 2020.
-
Jan Tlustý. Příliš hlučná prázdnota: mezery, otřesy a smysl v literárním díle. Teoretická knihovna. Brno. 2022.
-
Josef Hrdlička. Město a hranice semiózy v Hrabalových Svatbách v domě ,č. 3, s. 348-356. Slovenská literatúra. 2021.
-
Jurij Lotman. Problém uměleckého prostoru. In týž: Štruktúra umeleckého textu, s. 249-263. NEBO Jurij Lotman: Problematika uměleckého prostoru v próze N. V. Gogola [úvodní část], s. 259-567. Sémiotický prostor. Pojem hranice, s. 307-330. .
-
Karin Kukkonenová. Umělý v nejlepším smyslu slova. Kognitivní práce formy. Česká literatura, 2026 (připravuje se). 2026.
-
Komenda, L. Malinová, R. Změlík (eds.). Místo - prostor - krajina: v literatuře a kultuře. Olomouc. 2012.
-
Rita Felski. Jak se používá literatura (Úvod, Závěr, úryvky). Brno. 2025.
-
Taťjana Vladimirovna Civjanová. Syžet ?příchod mrtvého bratra? v balkánském folkloru (k analýze shodných motivů). In T. Glanc (ed.): Exotika: Výbor z prací Tartuské školy. s. 59-82. Brno. 2003.
-
Tomáš Jirsa. váří v tvář beztvarosti: afektivní a vizuální figury v moderní literatuře. Teoretická knihovna. Brno. 2016.
-
Umberto Eco. Intentio lectoris. In týž: Meze interpretace, s. 52-72. Praha: Karolinum, 2004, s. 52-72. NEBO Umberto Eco: Nadinterpretovanie textov. In Stefan Collini (ed.): Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava: Archa, 1995, s. 49-69. .
|