|
Vyučující
|
-
Kouba Miroslav, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Transnacionalismus, transkulturalismus a multikulturalita v historiografickém diskurzu slovanských zemí. 2. Národní a nadnárodní charakter kultury. 3. Kosmopolitní odkaz slovanských světců. Cyrilometodějská tradice a evropská vzdělanost. 4. Kosmopolitní rámec slovanského knihtisku. Centra slovanské knižní produkce. 5. Parametry a hranice slovanského humanismu a renesance. Dubrovník a Dalmácie; Polsko, české země. 6. Barokní slavismus. Teoretický koncept a jeho pozdější interpretace. 7. Ilyrský kosmopolitismus: kulturní modely slovanského Balkánu v době osmanské nadvlády. 8. Případová studie: Karlovický mír 1699, Vojenská hranice a sociokulturní změny ve střední a jihovýchodní Evropě. 9. Interpretační modely osvícenství a obrození ve slovanských zemích. 10. Moderna a kulturní modernizace ve slovanských zemích - evropské duchovní proudy a jejich adaptace. 11. Slovanská literární postmoderna: mezi nacionalismem a kosmopolitismem. 12. Jak psát transnacionální/transkulturní dějiny slovanských kultur. 13. Celková sumarizace: shrnutí význačnějších momentů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Projekce
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz se v mezioborovém přístupu snaží interpretovat hranice mezi národními a nadnárodními symboly slovanských kultur. Pozornost je v základním chronologickém konceptu soustředěna na výraznější kulturněhistorické etapy a jejich charakteristické projevy ve vybraných slovanských prostředích, jež jsou chápány v kontextu moderních úvah o transnacionalismu, transkulturalismu a multikulturalismu. Jednotlivá témata sledují pronikání a adaptace obecně pojímaných evropských impulzů do slovanských národních kultur, což se týká zejména těch prostředí, jež v minulosti sdílela společné historické osudy v rámci Habsburské monarchie nebo Osmanské říše.
Studenti získají představu o formování slovanských národních kultur a jejich vazbách na šíře pojímané evropské duchovní proudy.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Posouzení zadané práce, Rozhovor
Četba a interpretace vybrané odborné literatury. V případě alternativní, distanční výuky bude student plnit úkoly zadávané vyučujícím písemnou formou (eventuálně v rámci synchronní výuky prostřednictvím MS Teams). Půjde především o četbu tematicky spjaté odborné literatury. Všechny čtenářské a jiné úkoly budou pravidelně a průběžně vyhodnocovány. Kontakt vyučujícího se studenty bude probíhat především prostřednictvím e-mailu, v případě nutnosti též telefonicky v době konzultačních hodin.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BOBROWNICKA, Maria. Narkotyk mitu (Szkice o świadomości narodowej i kulturowej Słowian zachodnich i południowych). Kraków, 1995.
-
BRTÁŇ, Rudo. Barokový slavizmus. Liptovský Svätý Mikuláš, 1939.
-
BURDA, František. Za hranice kultur: transkulturní perspektiva. Brno, 2016.
-
ČERNÝ, Václav. Soustavný přehled obecných dějin literatury naší vzdělanosti I.-IV.. Praha, 2005.
-
ĎURIŠIN, Dionýs. Teória medziliterárného procesu. Bratislava, 1985.
-
HROCH, Miroslav. V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století v komparativní perspektivě. Praha, 1999.
-
MACURA, Vladimír. Znamení zrodu (České národní obrození jako kulturní typ). Jinočany, 1995.
-
PETRBOK, Václav. Jak psát transkulturní literární dějiny?. Praha, 2019.
-
TUREČEK, Dalibor. Národní literatura a komparatistika. Brno, 2009.
|