|
Vyučující
|
-
Kouba Miroslav, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Jihoslovansko-polské kulturní kontakty v historické retrospektivě. Polsko-jihoslovanské kontakty ve středověku. Společní panovníci Poláků a Jihoslovanů. Legenda o Lechu, Čechu a Rusu a její pozdější reflexe. Motiv osmanského nebezpečí v polské a jihoslovanské tradici. Motiv bitvy u Varny ? Vladislav III. Varnenčík. Zawisz Czarny ? polský rytíř protiosmanského boje. Polští literáti 16. a 17. století o osmanském nebezpečí. Polské cestopisy a slovanský Balkán; Simeon Lechaci (Szymon z Lechistanu); Krzsysztof Zbaraski a cesta do Cařihradu. Barokní slavismus a Polsko. Vzájemné kontakty mezi Dubrovníkem a Polskem. Ivan Gundulić a Polsko; Gundulićův Osman v polské tradici. Fenomén Jan III. Sobieski ? obléhání Vídně (1683). Reflexe polsko-tureckých válek v polském výtvarném umění; tradice polských orientalismů. Jihoslovanští osvícenci a literáti v Polsku. Pojetí romantismu - polská literatura a literatury jižních Slovanů a vzájemné kontakty. Recepce Adama Mickiewicze v jihoslovanských literaturách. Jihoslovanské literatury v Mickiewiczově kurzu Literatura słowiańska. Jihoslovanské ohlasy polského mesianismu. Lednové povstání 1863 a jihoslovanský kontext. Působení polské katolické emigrace na slovanském Balkáně. Obrozenecké překlady polské literatury v jihoslovanském prostředí. Literární kontakty po roce 1945.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Projekce
|
|
Výstupy z učení
|
Přednáška se snaží rozvíjet úvahy o vzájemných kontaktech jihoslovanských literatur s písemnictvím polského areálu. Kurz je tvořen v zásadě několika základními okruhy ? v první rovině půjde o studium meziliterárních kontaktů 15. ? 18. století, kdy společným tématem vzájemné kulturní výměny byly otázky osmanské expanze, v dalších etapách se pozornost věnuje kontaktům a recepci především polské literatury v jihoslovanských prostředích, v jejichž centru se nacházejí zvláště projevy slovanského literárního romantismu a měnící se tendence slovanské vzájemnosti. Třetí tematický celek se bude zabývat vývojem kulturního a literárního života v Polsku a jihoslovanských zemích v průběhu 20. století. Pozornost bude věnována také interpretaci literárněhistorických témat, spjatých s proměnami kulturní identity. Se zřetelem na literární vývoj bude podána typologie sociokulturního života 19. století v polském prostředí a v jihoslovanských prostředích, přičemž důraz bude kladen na jeho konvergentní i divergentní rysy.
Studenti budou schopni adekvátně analyzovat literárně-kulturní vývoj sledovaných prostředí ve vzájemném průsečíku a chápat národní literaturu v širších souvislostech.
|
|
Předpoklady
|
Student získá představu o kulturním vývoji v jihoslovanských zemích a Polsku, na jejímž základě bude schopen interpretovat společná a rozdílná témata, jež ovlivňovala utváření kulturních identit v obou geokulturních zónách a jež mají často obecně evropský význam.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Posouzení zadané práce
Aktivní účast na přednáškách, závěrečný pohovor o nastudované literatuře.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bidlo, Jaroslav. Dějiny Slovanstva. Praha, 1927.
-
BOBROWNICKA, M. (ed.). Język i tożsamość narodowa. Krakow, 2000.
-
BUNJAK, P. Mickjevič i slovenska ideja, in: Slavistika, god. III. Beograd, 1999.
-
DOROVSKÝ, I.; HRONKOVÁ, D. a kol. Slovník spisovatelů - Bulharsko.. Praha, 1978.
-
Durković-Jakšić, Ljubomir. Z dziejów stosunków jugosłowiansko-polskich 1772-1840. Wrocław, 1977.
-
KVAPIL, M.; NEDVĚDOVÁ, M. a kol. Slovník spisovatelů - Jugoslávie.. Praha, 1979.
-
MÁCHAL, J. Slovanské literatury, díl I., Matice česká - Novočeská bibliotéka. Praha, 1922.
-
WOLLMAN, F. Slovanství v jazykově literárním obrození u Slovanů. Brno, 1958.
|