Univerzita Pardubice
Studijní programy a katalog předmětů
pro akademický rok 2025/2026
Univerzita Pardubice
English
Hledání
FAQ

Předmět: Aristokratické rezidence v českých zemích

« Zpět
Název předmětu Aristokratické rezidence v českých zemích
Kód předmětu UHV/BARIS
Organizační forma výuky Přednáška
Úroveň předmětu Bakalářský
Rok studia 1
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 4
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinně-volitelný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Kubeš Jiří, doc. Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Aristokracie v raném novověku a její majetková základna. Role sídla v myšlení aristokratů raného novověku. Proměny využívání rezidenční sítě v raném novověku. Aristokracie z českých zemí a její vídeňské sídelní strategie (1620-1740). Aristokratická sídla v metropolích českých zemí. Venkovská sídla české a moravské aristokracie. Vývoj obytné jednotky v raně novověkých aristokratických sídlech. Ústřední reprezentační prostory aristokratických sídel. Prostory věnované reprezentaci, umění a trávení volného času. Duchovní prostory aristokratického sídla. Exkurze: Pardubice jako rezidenční město Pernštejnů v první polovině 16. století (případně Šlechtické paláce v Praze/Vídni)

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody samostatných akcí
  • Sběr materiálu - 5 hodin za semestr
  • Příprava na souhrnný test - 20 hodin za semestr
  • Samostatná kritická četba - 25 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 25 hodin za semestr
  • Kontaktní výuka - 24 hodin za semestr
  • Exkurze - 4 hodiny za semestr
Výstupy z učení
Cílem kurzu bude představit tématiku rezidencí aristokracie usazené v Čechách a na Moravě od počátku 16. do poloviny 18. století. V žádném případě se však nebude jednat o úzce chápaný umělecko-historicky směřovaný kurz. Rezidence bude nahlížena z hlediska sociální historie a sociálních dějin umění, tj. jako místo každodenního a svátečních života různě urozené, různě bohaté a různě se kariérně uplatňující aristokracie a jako místo hostící celou aristokratovu rodinu a různě veliký dvůr.
Studenti proniknou do šlechtické mentality a pochopí "soutěživost" raně novověké šlechty. Naučí se rozeznávat renesanční a barokní zámky a paláce v českých zemích.
Předpoklady
nespecifikováno

Hodnoticí metody a kritéria
nespecifikováno
1) každý si vytvoří databázi aspoň dvaceti renesančních a dvaceti barokních českých a moravských zámků a naučí se je poznávat (jméno zámku, majitel zámku v raném novověku); 2) závěrečný semestrální písemný test z teorie doplněný poznávačkou aristokratických sídel; 3) krátký ústní pohovor o přečtené literatuře (seznam minimálně pěti titulů). Při plnění úkolů není povoleno využívat umělou inteligenci.
Doporučená literatura
  • BŮŽEK, Václav a kol. Věk urozených. Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Litomyšl: Praha, 2002.
  • HOLASOVÁ, Andrea. Poznámky k problematice studia inventářů raněnovověkých šlechtických sídel jako jednoho z pramenů poznání kultury společnosti, in: Theatrum historiae 2, 2007, s. 109-122.
  • HORYNA, Mojmír - ZAHRADNÍK, Pavel - PREISS, Pavel. Černínský palác v Praze. Praha, 2001.
  • HORYNA, Mojmír. Valdštejnský palác v Praze. Praha, 2002.
  • HRBEK, Jiří. Proměny valdštejnské reprezentace: symbolické sítě valdštejnského rodu v 17. a 18. století. Praha, 2015.
  • IVANEGA, Jan. Hluboká: lovecký zámek Ohrada a schwarzenberská sídla na panství Hluboká nad Vltavou. Praha, 2014.
  • KOL. Dějiny českého výtvarného umění, II/1. Praha, 1989.
  • KUBEŠ, Jiří. Reprezentační funkce sídel vyšší šlechty z českých zemí (1500-1740), disertační práce FF JU. České Budějovice, 2005.
  • MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500-1700). Praha, 2004.
  • PETRÁŇ, Josef a kol. Dějiny hmotné kultury II/1, Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha, 1995.
  • PLEVA, Martin. Hmotná kultura moravské barokní šlechty ve světle pozůstalostních inventářů, Acta Mus. Moraviae, Sci. soc. 85, 2000, s. 131-155.
  • RYCHNOVÁ, Lucie. František Josef Šlik a česká barokní krajina. Život šlechtice na východočeském venkově. Praha, 2020.
  • SAMEK, Bohumil (ed.). Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Brno, 2003.
  • ŠIMŮNEK, Robert. Obraz šlechtického panství v Čechách 1500-1750. Praha, 2018.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Univerzita Pardubice, data aktuální k: 16.03.2026 23:51. Data byla vytvořena pro akademický rok 2025/2026