|
Vyučující
|
-
Stráníková Jana, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Některá témata seminářů budou vedena v obecné rovině, často ovšem bude téma založeno na konkrétním příkladu/příkladech osob z řemeslnického prostředí. Pozornost bude postupně věnována těmto tématům: 1. Úvod: Jak studovat dějiny žen a každodennosti v 19. století? 2. Sociální struktura a její vliv na genderové rozdíly 3. Role církve při uzavírání manželství, manželství jako ekonomická jistota 4. Řemeslnická rodina jako základní jednotka společnosti 5. Výchova a vzdělávání dívek - příklad konkrétní rodiny 6. Propojené nebo oddělené sféry? práce žen v řemeslnickém prostředí 7. Genderové rozdíly v cestování (řemeslnické vrstvy) - příklad M. M. Hankové 8. Řemeslnická korespondence I: rodinné vztahy na dálku 9. Řemeslnická korespondence II: výchova a vzdělání v dopisech 10. Tělo, zdraví, nemoc a péče o tělo v řemeslnickém prostředí 11. Náboženství a morálka v řemeslnickém prostředí 12. Závěr: Proměny postavení ženy na konci 19. století
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody samostatných akcí
- Samostatná kritická četba
- 4 hodiny za semestr
- Příprava prezentace (referátu) v cizím jazyce
- 2 hodiny za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Seminář přibližuje postavení žen v českých zemích v 19. století se zvláštním zřetelem na nižší střední vrstvy, tj. na ženy z řemeslnického prostředí. Studenti se seznámí se základními pojmy gender history, sociální struktury a dějin každodennosti 19. století, taktéž s důležitými mezníky a fenomény, které ovlivňovaly a proměňovaly postavení žen v této době. Posléze bude věnována pozornost konkrétním tématům z řemeslnického prostředí: jak rodinné vazby, práce, vzdělání a náboženství formovaly každodenní život žen i mužů, a jaké genderové role byly očekávány v kontextu řemeslnických rodin. Seminář je otevřen i studentům nehistorických oborů bez předchozích znalostí historických metod.
Student musí mít dostatečnou znalost anglického jazyka, která mu umožňuje samostatně číst odborné texty a porozumět jejich argumentační struktuře. Dále se předpokládají základní akademické dovednosti na úrovni vysokoškolského studia, zejména schopnost pracovat s odbornými prameny, zapojit se do diskuse, prezentovat svůj názor v semináři a připravit referát či ústní prezentaci.
|
|
Předpoklady
|
Seminář nevyžaduje předchozí absolvování žádného specializovaného historického kurzu. Je určen studentům všech studijních programů se zájmem o gender history, dějiny každodennosti a sociální dějiny. Předpokládá se aktivní účast v diskusi, schopnost práce s textem a ochota zapojit se do práce v seminární skupině.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Podmínkou úspěšného absolvování kurzu je pravidelná a aktivní účast na seminářích, zejména zapojování se do diskusí nad zadanými texty a materiály. Studující během semestru připraví a prezentuje (samostatně nebo ve dvojici) jeden referát (případně tematický vstup) na základě samostatně nastudované literatury nebo na základě analýzy poskytnutých historických dokumentů. Účast na závěrečném semináři (kolokviu), který shrne hlavní témata kurzu a nabídne prostor pro reflexi probírané problematiky, je rovněž povinná. Používání umělé inteligence (IA ) v kurzu je povolené, a to až do úrovně 3 stanovené fakultními pravidly používání IA.
|
|
Doporučená literatura
|
-
ANDERSON, Michael John. Family structure in nineteenth century Lancashire. London, 1974. ISBN 0-521-09883-1.
-
BUTLER, Judith - WEED, Elizabeth (eds.). The question of gender: Joan W. Scott's critical feminism. 21st century studies. Bloomington, 2011. ISBN 978-0-253-22324-1.
|