|
Vyučující
|
-
Nekvapil Jirásková Šárka, Mgr. Ph.D.
-
Kubeš Jiří, doc. Mgr. Ph.D.
-
Hanulík Vladan, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Přednášky: 1. Leopold Ranke a historismus (historie jako objektivní věda, narativní, deskriptivní a událostní historie) 2. Kritika historismu v druhé polovině 19. století (Marx, Nietzsche, Lamprecht a jeho Deutsche Geschichte, tzv. Methodenstreit) 3. Rozvoj sociologie a antropologie okolo roku 1900: první lekce pro historii (Durkheim, Weber) 4. První dvě generace školy Annales: na cestě k makrodějinám (volání po interdisciplinaritě, dlouhém trvání a problémové historii) 5. Kritika modernismu okolo roku 1970: postmoderní útok na dějepisectví (lingvistické vlivy, Barthes, White, Veyne) 6. Reakce historiků na postmoderní útok a lingvistický obrat v historiografii (Foucault, konference v Cornellu, Chartier) 7. Další lekce "zvenčí": přínos sociálního antropologa a sociologa Pierra Bourdieu (filosofická inspirace Merleau-Ponty, teorie praxe) 8. Kulturní a symbolická antropologie druhé poloviny 20. století a její přínos historiografii (Lévi-Strauss, Turner, Geertz a zhuštěný popis) 9. Mikrohistorické experimenty a zrod historické antropologie v 80. letech (Ginzburg, Le Roy Ladurie, Darnton, Zemon Davis, van Dülmen a další) 10. Paměťová studia a prostorový obrat (sociolog Halbwachs; historik Nora a projekt Les Lieux de Mémoire, egyptolog Assmann, boom paměťových studií na poč. 3. tisíciletí) 11. Gender history: co jsou dějiny pohlaví? (dějiny žen, obrat k genderu, Butler, Scott, Connell, Schmale, Dinges etc.) Semináře: 1. Utváření historiografického narativu Text k samostudiu: Michel de Certeau, Psaní dějin 2. Proměny narativu v závislosti na metodologii Texty k samostudiu: Robert Darnton, Velký masakr koček Roger Chartier, Text, symbols, and Frenchness Harold Mah, Suppressing the text: The Metaphysics of Ethnographic History in Darnton's Great Cat Massacre 3. Lingvistický obrat Text k samostudiu: Ferdinand de Saussure, Kurs obecné lingvistiky Roland Barthes, Mytologie 4. Reflexe lingvistického obratu v české historiografii Text k samostudiu: Michal Pullmann, Konec experimentu 5. Dekonstrukce Texty k samostudiu: Jacques Derrida, Texty k dekonstrukci Roland Barthes, Smrt autora 6. Dekonstrukce v historiografii Text k samostudiu: Judith Walkowitz, City of Dreadful Delight 7. Diskurz a konstruování reality 9. 11. Texty k samostudiu: Jean Baudrillard, Dokonalý zločin Michel Foucault, Slova a věci 8. Diskurzivní analýza Text k samostudiu: Michel Foucault, Dějiny sexuality 9. Diskurzivní analýza v české historiografii Text k samostudiu: Denisa Nečasová 10. Paměťová studia Text k samostudiu: Maurice Halbwachs, Kolektivní paměť 11. Kulturní konstrukce identit Text k samostudiu: Edward W. Said, Orientalismus 12. Prostorový obrat Text k samostudiu: Michel Foucault, O jiných prostorech Richard Sennett, Flesh and Stone 13. Zápočtový test
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody samostatných akcí, Nácvik dovedností
- Příprava na souhrnný test
- 20 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 60 hodin za semestr
- Kontaktní výuka
- 48 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 50 hodin za semestr
- Příprava prezentace (referátu)
- 20 hodin za semestr
- Samostatná kritická četba
- 60 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty nejen se základními historickými trendy současnosti, ale i jejich kořeny ve 20. století. Pozornost bude věnována vývoji zahraniční i domácí historiografie, dialogu historických věd s ostatními humanitními vědami (zejména s sociální a kulturní antropologií, geografií, lingvistikou, literární vědou, sociologií či psychologií) i postmoderní debatě o směřování dějepisectví.
Student získá znalosti o základních trendech bádání a podpoří je četbou nejzajímavějších prací.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Standardní požadavky na přednášku (kontaktní výuka): 1) Ke zkoušce lze přistoupit teprve po získání zápočtu. 2) Každý student si během semestru připraví ústní prezentaci na vybrané téma z oblasti současných trendů historického bádání. Zadání témat proběhne na první hodině. Prezentace tvoří první část zkoušky na konci semestru, bude hodnocená a známka z ní je součástí finálního hodnocení kurzu při zkoušce. Cenit se nebude popisnost prezentace, nýbrž vysvětlení a pochopení některého z moderních trendů historického výzkumu a jeho aplikace na konkrétním tématu. Prezentace bude ústní, bude trvat max. 10 minut a bude se opírat o krátkou powerpointovou prezentaci (max. šest slidů). Tuto powerpointovou prezentaci musí student zaslat vyučujícímu na mail nejpozději týden před zkouškou. K vytvoření prezentace není možné využívat umělé inteligence. 3) Zkouška bude ústní a skládá se ze tří částí. Student se k ní dostaví nejen s powerpointovou prezentací, ale přinese též seznam alespoň 10 prostudovaných titulů literatury (minimálně jeden titul pro každé přednáškové téma). Nejprve proběhne prezentace (viz výše) a po krátké diskusi si student vytáhne jednu z 10 otázek, které odpovídají tematickým celkům přednášek. K dispozici bude mít cca 15 minut na přípravu odpovědi. Následně odpoví na otázku a v třetí části bude student dotázán na dva až tři vybrané tituly ze seznamu literatury a bude muset vysvětlit, jaký způsob pohledu na dějiny autor zvolil a v čem byl přínosný. Požadavky pro seminář (podmínky udělení zápočtu): Samostudium připravených textů, aktivní participace na diskuzních seminářích, prostudování povinné literatury. Z testu bude možno dosáhnout maximálního počtu 71 bodů (50-71 bodů = vyhověl, 0-49= nevyhověl). Používání umělé inteligence (IA ) v kurzu je povolené, a to až do úrovně 3 stanovené fakultními pravidly používání IA.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha, 2004.
-
BARTHES, Roland. Smrt autora. Aluze, č. 3, 2006. s. 75-77.
-
BAUDRILLARD, Jean. Dokonalý zločin. Praha, 2001.
-
BOURDIEU, Pierre. Teorie jednání. Praha, 1998.
-
BURKE, Peter. Co je kulturní historie?. Praha, 2011.
-
BURKE, Peter. Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989). Praha, 2004.
-
DARNTON, Robert. Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie. Praha, 2013.
-
de CERTEAU, Michel. Psaní dějin. Praha, 2011.
-
FOUCAULT, Michel. Dějiny sexuality I. Vůle k vědění. Praha, 1999.
-
FOUCAULT, Michel. Slova a věci. Brno, 2007.
-
GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur. Vybrané eseje. Praha, 2000.
-
HALBWACHS, Maurice. Kolektivní paměť. Praha, 2009.
-
CHARTIER, Roger. Na okraji útesu. Červený Kostelec, 2010.
-
IGGERS, Georg G. Dějepisectví ve 20. století: od vědecké objektivity k postmoderní výzvě. Praha, 2002.
-
NEČASOVÁ, Denisa. Nový socialistický člověk. Československo 1948-1956. Praha, 2018.
-
PULLMANN, Michal. Konec experimentu: přestavba a pád komunismu v Československu. Praha, 2011.
-
RICOEUR, Paul. Čas a vyprávění, I-III, Praha 2000-2007.
-
SAID, Edward W. Orientalismus. Západní koncepce orientu. Praha, 2006.
-
STORCHOVÁ, Lucie a kol. Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě. Praha, 2014.
-
van DÜLMEN, Richard. Historická antropologie. Vývoj. Problémy. Úkoly. Praha, 2002.
-
VEYNE, Paul. Jak se píšou dějiny. Červený Kostelec, 2010.
-
WEBER, Max. Metodologie, sociologie a politika (ed. Miloš Havelka). Praha, 2009.
-
WELZER, Harald - MOLLEROVÁ, Sabine - TSCHUGGNALOVÁ, Karoline. "Můj děda nebyl nácek." Nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha, 2009.
-
WHITE, Hayden. Metahistorie. Historická imaginace v Evropě 19. století. Praha, 2011.
|