Autorka se v předložené diplomové práci pokusila přiblížit osobnost moravského aristokrata a dlouholetého člena zemské vlády Smila Osovského z Doubravice na Třebíči a Červené Lhotě. V práci šlo především o postižení symbolického chování a jednání tohoto urozence, které potvrzovalo jeho roli ve společnosti raného novověku. Zvolený přístup k poznání vnitřního světa raně novověkého člověka je inspirován myšlenkami francouzského antropologa a sociologa Pierra Bourdieua. Jedním z možných pohledů na tuto problematiku nabízí metodologický koncept symbolické komunikace, který představila münsterská historička Barbara Stollberg-Rilinger. Symbolická komunikace se odehrává na pozadí kolektivního systému hodnot, neboť jen v takovém případě je symbolické jednání srozumitelné. Prezentaci konkrétního účastníka raně novověkých vztahů je tedy možné studovat prostřednictvím symbolického jednání. Cílem práce bylo na základě takto stanovených východisek vytvořit historický obraz Smila Osovského z Doubravice. Předkládaná práce je rozdělena do několika oddílů. Autorka představuje Smila Osovského z Doubravice jako člena starožitného rodu a je vyložena povaha jeho vlády na panství Třebíč na základě jeho postoje k náboženství v době konfesionalizace. Autorka si také všímá majetkové reprezentace, která se odrazila v podobě rezidenčního sídla. V další části se práce zaměřuje na mocenskou komunikaci. Podle ní je možné sestavit obraz myšlenkového světa sociální skupiny, do které Smil Osovský jako konkrétní účastník raně novověkých vztahů náležel. Poslední oddíl práce, který je stěžejní, se věnuje budování konkrétního obrazu Smila Osovského prostřednictvím pohřebního kázání. Na takové homiletické dílo lze nazírat jako na symbolické médium zprostředkovávající prezentační strategii Smila Osovského. Autorka dospěla k závěru, že se Smil Osovský z Doubravice se prezentoval na prvním místě jako zbožný urozenec s odkazem na starožitnost rodu. Podstatná byla manifestace vlastních politických postojů s ohledem na zdůraznění zemských svobod. Lze říci, že byl budován očekávaný obraz raně novověkého aristokrata.
Anotace v angličtině
This thesis depicts the personality of a Moravian nobleman and an old member of the provincial government Smil Osovsky from Doubravice in Třebíč and Červená Lhota. The aim is to describe the nobleman´s symbolic behaviour and acting that confirmed his role in the society of the early modern period. The attitude of this work - to discover the intern world of an early modern period man - is based on the ideas of a French anthropologist and sociologist Pierre Bourdieu and German historian Barbara Stollberg-Rilinger, the author of the methodological concept of symbolic communication. The work also describes the evaluational values of the society to make the symbolic behaviour understandable. An early modern period man can be observed and studied trough his symbolic behaviour. The aim of this work was to render a historical picture of Smil Osovský from Doubravice. The thesis is divided into several parts. The author presents Smil Osovský from Doubravice as a member of an ancient clan that reined in the dominion of Třebíč, his religious attitudes and his representation in terms of property possession and his residency. The second part of the thesis is focused on the communication among the other powerful aristocracy of the early modern period which Smil Osovský was part of. It enables us to build a picture of the mental world of a particular social group. The last part and also the most important describes Smil Osovský the on grounds of his funeral sermons. Such a homiletic work can give us a picture of his author because it reveals his self -presentation strategy. The author has come to a conclusion that Smil Osovský from Doubravice has presented himself as a pious aristocrat from an ancient clan, which he was devoted to. He was also a brave politician with a strong political opinion who emphasized the importance of the provincial rights and liberty. To sum it up, he had been building an expected picture of an early modern period nobleman.
Klíčová slova
Smil Osovský z Doubravice, Třebíč, Pierre Bourdieu, raný novověk, aristokracie, symbolická komunikace, sebeprezentační strategie, mocenská komunikace, pohřební kázání
Klíčová slova v angličtině
Smil Osovský z Doubravice, Třebíč, Pierre Bourdieu, early modern period, aristocracy, symbolic communication, self -presentation strategy, communication of power, funeral sermons
Rozsah průvodní práce
122 s., 9 s. obr. příloh.
Jazyk
CZ
Anotace
Autorka se v předložené diplomové práci pokusila přiblížit osobnost moravského aristokrata a dlouholetého člena zemské vlády Smila Osovského z Doubravice na Třebíči a Červené Lhotě. V práci šlo především o postižení symbolického chování a jednání tohoto urozence, které potvrzovalo jeho roli ve společnosti raného novověku. Zvolený přístup k poznání vnitřního světa raně novověkého člověka je inspirován myšlenkami francouzského antropologa a sociologa Pierra Bourdieua. Jedním z možných pohledů na tuto problematiku nabízí metodologický koncept symbolické komunikace, který představila münsterská historička Barbara Stollberg-Rilinger. Symbolická komunikace se odehrává na pozadí kolektivního systému hodnot, neboť jen v takovém případě je symbolické jednání srozumitelné. Prezentaci konkrétního účastníka raně novověkých vztahů je tedy možné studovat prostřednictvím symbolického jednání. Cílem práce bylo na základě takto stanovených východisek vytvořit historický obraz Smila Osovského z Doubravice. Předkládaná práce je rozdělena do několika oddílů. Autorka představuje Smila Osovského z Doubravice jako člena starožitného rodu a je vyložena povaha jeho vlády na panství Třebíč na základě jeho postoje k náboženství v době konfesionalizace. Autorka si také všímá majetkové reprezentace, která se odrazila v podobě rezidenčního sídla. V další části se práce zaměřuje na mocenskou komunikaci. Podle ní je možné sestavit obraz myšlenkového světa sociální skupiny, do které Smil Osovský jako konkrétní účastník raně novověkých vztahů náležel. Poslední oddíl práce, který je stěžejní, se věnuje budování konkrétního obrazu Smila Osovského prostřednictvím pohřebního kázání. Na takové homiletické dílo lze nazírat jako na symbolické médium zprostředkovávající prezentační strategii Smila Osovského. Autorka dospěla k závěru, že se Smil Osovský z Doubravice se prezentoval na prvním místě jako zbožný urozenec s odkazem na starožitnost rodu. Podstatná byla manifestace vlastních politických postojů s ohledem na zdůraznění zemských svobod. Lze říci, že byl budován očekávaný obraz raně novověkého aristokrata.
Anotace v angličtině
This thesis depicts the personality of a Moravian nobleman and an old member of the provincial government Smil Osovsky from Doubravice in Třebíč and Červená Lhota. The aim is to describe the nobleman´s symbolic behaviour and acting that confirmed his role in the society of the early modern period. The attitude of this work - to discover the intern world of an early modern period man - is based on the ideas of a French anthropologist and sociologist Pierre Bourdieu and German historian Barbara Stollberg-Rilinger, the author of the methodological concept of symbolic communication. The work also describes the evaluational values of the society to make the symbolic behaviour understandable. An early modern period man can be observed and studied trough his symbolic behaviour. The aim of this work was to render a historical picture of Smil Osovský from Doubravice. The thesis is divided into several parts. The author presents Smil Osovský from Doubravice as a member of an ancient clan that reined in the dominion of Třebíč, his religious attitudes and his representation in terms of property possession and his residency. The second part of the thesis is focused on the communication among the other powerful aristocracy of the early modern period which Smil Osovský was part of. It enables us to build a picture of the mental world of a particular social group. The last part and also the most important describes Smil Osovský the on grounds of his funeral sermons. Such a homiletic work can give us a picture of his author because it reveals his self -presentation strategy. The author has come to a conclusion that Smil Osovský from Doubravice has presented himself as a pious aristocrat from an ancient clan, which he was devoted to. He was also a brave politician with a strong political opinion who emphasized the importance of the provincial rights and liberty. To sum it up, he had been building an expected picture of an early modern period nobleman.
Klíčová slova
Smil Osovský z Doubravice, Třebíč, Pierre Bourdieu, raný novověk, aristokracie, symbolická komunikace, sebeprezentační strategie, mocenská komunikace, pohřební kázání
Klíčová slova v angličtině
Smil Osovský z Doubravice, Třebíč, Pierre Bourdieu, early modern period, aristocracy, symbolic communication, self -presentation strategy, communication of power, funeral sermons
Zásady pro vypracování
V práci je zájem autorky zaměřen především na sociální vztahy a vazby ve šlechtickém prostředí společnosti českého raného novověku. Osobností, jejímž prostřednictvím lze takové vztahy podrobit rozboru a interpretovat je, byl člen panského rodu Smil Osovský z Doubravice a na Třebíči. Jako metodologické východisko autorka volí především antropologický přístup a metodu symbolické komunikace. Těžiště pramenné základny práce je ve vlastních písemnostech Smila Osovského, které jsou uloženy především v MZA Brno. Práce bude vycházet i z pramenů uložených v Národním archivu Praha (RA Valdštejnů, fond Morava). Pozornost bude kladena na postavení Osovského ve společnosti a analýzu jeho sociálního prostředí ?pánů a přátel?. Dále bude dán prostor vztahu Smila Osovského s panovníkem, a to jak s Rudolfem II., tak s jeho bratrem arciknížetem Matyášem. Zde se autorka pokusí o rozbor tzv. mocenské komunikace na přelomu 16. a 17. století. Dále bude práce věnovaná sebeprezentaci jedince či jedné mentality na prahu novověku, v čemž se odrazí komunikace symbolická.
Zásady pro vypracování
V práci je zájem autorky zaměřen především na sociální vztahy a vazby ve šlechtickém prostředí společnosti českého raného novověku. Osobností, jejímž prostřednictvím lze takové vztahy podrobit rozboru a interpretovat je, byl člen panského rodu Smil Osovský z Doubravice a na Třebíči. Jako metodologické východisko autorka volí především antropologický přístup a metodu symbolické komunikace. Těžiště pramenné základny práce je ve vlastních písemnostech Smila Osovského, které jsou uloženy především v MZA Brno. Práce bude vycházet i z pramenů uložených v Národním archivu Praha (RA Valdštejnů, fond Morava). Pozornost bude kladena na postavení Osovského ve společnosti a analýzu jeho sociálního prostředí ?pánů a přátel?. Dále bude dán prostor vztahu Smila Osovského s panovníkem, a to jak s Rudolfem II., tak s jeho bratrem arciknížetem Matyášem. Zde se autorka pokusí o rozbor tzv. mocenské komunikace na přelomu 16. a 17. století. Dále bude práce věnovaná sebeprezentaci jedince či jedné mentality na prahu novověku, v čemž se odrazí komunikace symbolická.
Seznam doporučené literatury
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.
Václav BUŽEK, Páni a přátelé? v myšlení a každodenním živote české a moravské šlechty na prahu novověku, CCH 100, 2002, s. 229-264.
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (edd.), Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech v raném novověku, České Budějovice 2000 (= OH 8).
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (edd.), Paměť urozenosti, Praha 2007.
Richard Van DÜLMEN, Historická antropologie, Praha 2002.
EVANS, Robert John Weston, Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612, Praha 1997.
EVANS, Robert John Weston, Vznik habsburské monarchie 1550-1700, Praha 2003.
FIŠER, Rudolf - NOVÁCKOVÁ, Eva - UHLÍR, Jiří, Třebíč. Dějiny města, Brno 1978.
JANÁCEK, Josef, Rudolf II. a jeho doba, Praha-Litomyšl 1997.
KUBEŠ, Jiří, Reprezentační funkce sídel vyšší šlechty z českých zemí (1500-1740), disertační práce, České Budějovice 2005.
KAMENÍCEK, František, Zemské sněmy a sjezdy moravské I-III, Praha 1900-1905.
MACUREK, Josef, Čechové a Poláci v 2. polovině 16. století (1573-1589), Praha 1948.
Pavel MAREK, Ceremoniál jako zrcadlo hierarchického uspořádání císařského dvora Ferdinanda II., in: Václav Bůžek - Pavel Král (edd.), Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr, České Budějovice 2002 (= OH 10), s. 371-396.
PÁNEK, Jaroslav, Stavovská opozice a její zápas s Habsburky. K politické krizi feudální třídy v předbělohorském českém státě, Praha 1982.
RYANTOVÁ, Marie, Památníky, aneb štambuchy, to jest alba amicorum. Kulturně historický fenomén raného novověku, České Budějovice 2007 (= MH 8).
RYPÁCEK, František, Paměti Smila II. Osovského z Doubravice a na Třebíči, in: Třicátý program c. k. Českého vyššího gymnasia v Brně na konci školního roku 1896-1897, Brno 1897.
STOLLBERG-RILINGER, Barbara, Symbolische Kommunikation in der Vormoderne.
Begriffe -Thesen -Forschungsperspektiven, ZHF 31, 2004, Heft 4, s. 489-527.
Miloš ŠTĚDROŇ - Josef VÁLKA, Svátky a slavnosti v dějinách kultury, OM 18, 1986, s. 289-297.
VÁLKA, Josef, Dějiny Moravy. Díl 2. Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1995 (= Vlastivěda moravská. Země a lid, nová rada, svazek 6).
VOCELKA, Karl, Mathias contra Rudolf. Zur politischen Propaganda in der Zeit des Bruderzwistes, ZHF 19, 1983, 341-351.
Zdeněk VYBÍRAL, Politická komunikace aristokratické společnosti v českých zemích na počátku novověku, České Budějovice 2005 (= MH VI).
VYBÍRAL, Zdenek, Stavovství a dějiny moci v Českých zemích na prahu novověku, ČČH 99, 2001, s. 725-759.
Seznam doporučené literatury
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (edd.), Člověk českého raného novověku, Praha 2007.
Václav BUŽEK, Páni a přátelé? v myšlení a každodenním živote české a moravské šlechty na prahu novověku, CCH 100, 2002, s. 229-264.
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (edd.), Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech v raném novověku, České Budějovice 2000 (= OH 8).
Václav BŮŽEK - Pavel KRÁL (edd.), Paměť urozenosti, Praha 2007.
Richard Van DÜLMEN, Historická antropologie, Praha 2002.
EVANS, Robert John Weston, Rudolf II. a jeho svět. Myšlení a kultura ve střední Evropě 1576-1612, Praha 1997.
EVANS, Robert John Weston, Vznik habsburské monarchie 1550-1700, Praha 2003.
FIŠER, Rudolf - NOVÁCKOVÁ, Eva - UHLÍR, Jiří, Třebíč. Dějiny města, Brno 1978.
JANÁCEK, Josef, Rudolf II. a jeho doba, Praha-Litomyšl 1997.
KUBEŠ, Jiří, Reprezentační funkce sídel vyšší šlechty z českých zemí (1500-1740), disertační práce, České Budějovice 2005.
KAMENÍCEK, František, Zemské sněmy a sjezdy moravské I-III, Praha 1900-1905.
MACUREK, Josef, Čechové a Poláci v 2. polovině 16. století (1573-1589), Praha 1948.
Pavel MAREK, Ceremoniál jako zrcadlo hierarchického uspořádání císařského dvora Ferdinanda II., in: Václav Bůžek - Pavel Král (edd.), Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr, České Budějovice 2002 (= OH 10), s. 371-396.
PÁNEK, Jaroslav, Stavovská opozice a její zápas s Habsburky. K politické krizi feudální třídy v předbělohorském českém státě, Praha 1982.
RYANTOVÁ, Marie, Památníky, aneb štambuchy, to jest alba amicorum. Kulturně historický fenomén raného novověku, České Budějovice 2007 (= MH 8).
RYPÁCEK, František, Paměti Smila II. Osovského z Doubravice a na Třebíči, in: Třicátý program c. k. Českého vyššího gymnasia v Brně na konci školního roku 1896-1897, Brno 1897.
STOLLBERG-RILINGER, Barbara, Symbolische Kommunikation in der Vormoderne.
Begriffe -Thesen -Forschungsperspektiven, ZHF 31, 2004, Heft 4, s. 489-527.
Miloš ŠTĚDROŇ - Josef VÁLKA, Svátky a slavnosti v dějinách kultury, OM 18, 1986, s. 289-297.
VÁLKA, Josef, Dějiny Moravy. Díl 2. Morava reformace, renesance a baroka, Brno 1995 (= Vlastivěda moravská. Země a lid, nová rada, svazek 6).
VOCELKA, Karl, Mathias contra Rudolf. Zur politischen Propaganda in der Zeit des Bruderzwistes, ZHF 19, 1983, 341-351.
Zdeněk VYBÍRAL, Politická komunikace aristokratické společnosti v českých zemích na počátku novověku, České Budějovice 2005 (= MH VI).
VYBÍRAL, Zdenek, Stavovství a dějiny moci v Českých zemích na prahu novověku, ČČH 99, 2001, s. 725-759.