Tato práce se věnuje rodiny Stříbrných v Bulharsku. Václav Stříbrný (1853 ? 1933), známý zemědělec, který si zasloužil za modernizaci bulharského zemědělství po osvobození Bulharska od osmanskou nadvládou v roce 1876, s tím, že se ujal práce učitele zemědělství v první zemědělské školy v Bulharsku ? ve vesnici Sadovo.
Václav V. Stříbrný byl jeho nejstarší syn. On pokračoval v práce svého otce jako zemědělský učitel v Plevenu a rozvijel ovocnářské zahrady v blízkosti tohoto města.
Ludvík V. Stříbrný byl nejmladším synem Václava Stříbrného. Byl vyznamenán mnoho krát za svou lekářskou prácí a jako vojenský lekář se zůčastnil čtyř velkých válek ? dvě Balkanské a dvě Světové.
Anotace v angličtině
This Bachelor?s thesis is dedicated to the family of Stribrny in Bulgaria ? Vaclav Stribrny (1853 ? 1933), famous agriculturist, who had great impact on the modernization of Bulgarian agriculture after the liberation of Bulgaria form Ottoman rule in 1876 by taking the job of agriculture teacher in the first agriculture school in Bulgaria ? in the village of Sadovo.
Vaclav V. Stribrny was his eldest son, who continued the work of his father, as an agriculture teacher and developing the fruit orchards close to Pleven.
Ludvik V. Stribrny was the youngest son of Vaclav Stribrny. He was awarded army doctor, who anticipated in four major conflicts ? the two Balkan wars and both World war.
Klíčová slova
Zemědělství, Ovocnářství, Stříbrný, Češi v Bulharsku, Bulharsko, Sadovo, Botanická práce, Flora Bulgarica, Lidice.
Klíčová slova v angličtině
Agriculture, Fruit Growing, Stribrny, Czechs in Bulgaria, Bulgaria, Sadovo, Botanical work, Flora Bulgarica, Lidice.
Rozsah průvodní práce
85 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se věnuje rodiny Stříbrných v Bulharsku. Václav Stříbrný (1853 ? 1933), známý zemědělec, který si zasloužil za modernizaci bulharského zemědělství po osvobození Bulharska od osmanskou nadvládou v roce 1876, s tím, že se ujal práce učitele zemědělství v první zemědělské školy v Bulharsku ? ve vesnici Sadovo.
Václav V. Stříbrný byl jeho nejstarší syn. On pokračoval v práce svého otce jako zemědělský učitel v Plevenu a rozvijel ovocnářské zahrady v blízkosti tohoto města.
Ludvík V. Stříbrný byl nejmladším synem Václava Stříbrného. Byl vyznamenán mnoho krát za svou lekářskou prácí a jako vojenský lekář se zůčastnil čtyř velkých válek ? dvě Balkanské a dvě Světové.
Anotace v angličtině
This Bachelor?s thesis is dedicated to the family of Stribrny in Bulgaria ? Vaclav Stribrny (1853 ? 1933), famous agriculturist, who had great impact on the modernization of Bulgarian agriculture after the liberation of Bulgaria form Ottoman rule in 1876 by taking the job of agriculture teacher in the first agriculture school in Bulgaria ? in the village of Sadovo.
Vaclav V. Stribrny was his eldest son, who continued the work of his father, as an agriculture teacher and developing the fruit orchards close to Pleven.
Ludvik V. Stribrny was the youngest son of Vaclav Stribrny. He was awarded army doctor, who anticipated in four major conflicts ? the two Balkan wars and both World war.
Klíčová slova
Zemědělství, Ovocnářství, Stříbrný, Češi v Bulharsku, Bulharsko, Sadovo, Botanická práce, Flora Bulgarica, Lidice.
Klíčová slova v angličtině
Agriculture, Fruit Growing, Stribrny, Czechs in Bulgaria, Bulgaria, Sadovo, Botanical work, Flora Bulgarica, Lidice.
Zásady pro vypracování
I. Úvod - cíl a účel práce, metodologie.
II. Působení Václava Stříbrného v Českých zemí.
III. Příchod Václava Stříbrného do Bulharska a jeho socio-kulturní kontext.
IV. Působení Václava Stříbrného ve státní zemědělské školy v Sadovo.
V. Působení Václava Stříbrného s ohledem na modernizaci bulharského zemědělství.
VI. Botanická práce V. Stříbrného v Bulharsku a jeho spolupráce s prof. Josefem Velenovským z Praze.
VII. Publikační činnost V. Stříbrného.
VIII. Knižní a didaktická tvorba V. Stříbrného.
IX. Ocenění práce V. Stříbrného.
X. Působení V. Stříbrného v Sofii.
XI. Život a působení Venceslava (Václava) Stříbrného (syn V. Stříbrného) v Bulharsku.
XII. Život a působení Ludvíka Stříbrného (syn V. Stříbrného) v Bulharsku.
XIII. Analýza získaného materiálu.
IV. Shrnutí - závěry.
V. Resumé.
VI. Bibliografie - použitá literatura a prameny.
VII. Obrazová příloha.
Zásady pro vypracování
I. Úvod - cíl a účel práce, metodologie.
II. Působení Václava Stříbrného v Českých zemí.
III. Příchod Václava Stříbrného do Bulharska a jeho socio-kulturní kontext.
IV. Působení Václava Stříbrného ve státní zemědělské školy v Sadovo.
V. Působení Václava Stříbrného s ohledem na modernizaci bulharského zemědělství.
VI. Botanická práce V. Stříbrného v Bulharsku a jeho spolupráce s prof. Josefem Velenovským z Praze.
VII. Publikační činnost V. Stříbrného.
VIII. Knižní a didaktická tvorba V. Stříbrného.
IX. Ocenění práce V. Stříbrného.
X. Působení V. Stříbrného v Sofii.
XI. Život a působení Venceslava (Václava) Stříbrného (syn V. Stříbrného) v Bulharsku.
XII. Život a působení Ludvíka Stříbrného (syn V. Stříbrného) v Bulharsku.
XIII. Analýza získaného materiálu.
IV. Shrnutí - závěry.
V. Resumé.
VI. Bibliografie - použitá literatura a prameny.
VII. Obrazová příloha.
Seznam doporučené literatury
75 godini sadovsko zemedelsko učilište - jubileen sbornik. 1959.
Stanev, Stefan. Zvezdi gasnat v planinata. Sofia, 2006, ISBN 954-516-633-9, 978-954-516-633-4.
Jordanov, D, a kol. Flora na Narodna Republika Balgaria, tom I. Sofia, 1963.
Topuzov, I., Sarafov, I. Parvite stapki na zemedalska prosveta v Balgaria. Plovdiv, 1971.
Stanev, Stefan. Malko poznati imena ot balgarskata botanika. Sofia, 2001, ISBN 954-430-756-7, 954-642-111-1.
Topuzov, I., Divarov, I. Venceslav Vaclav Stribarni. In. Čuždenci - prosvetni dejci v Balgaria, Sofia, 1988.
GLENNY, Misha. Balkán 1804 - 1999: Nacionalismus, válka a velmoci. Brno, 2003, ISBN 80-7257-976-2.
HLAVAČKA, Milan, PEČENKA, Marek. Trojspolek: německá, rakousko-uherská a italská zahraniční politika před První Světovou válkou. Praha, 1999, ISBN 80-85983-86-9.
BĚLINA, P., POKORNÝ, J. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha, 2003, ISBN 80-7185-606-1.
KNOPKA, Vladimír. Zde stávaly Lidice. Praha, 1965.
STEHLÍK, Eduard. Lidice: příběh české vsi. Praha, 2004, ISBN 80-86758-13-3.
KUPKA, Jiří S. Balkanský sud prachu. Český Těšín, 2003. ISBN 80-86160-76-9.
MOMMSEN, Wilhelm, Bismarck. Olomouc, 1995. ISBN 80-7198-057-9.
RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha, 2002. ISBN 80-7106-497-1.
Archivní prameny ze Státního archívu v Sofii a Plovdivu.
Seznam doporučené literatury
75 godini sadovsko zemedelsko učilište - jubileen sbornik. 1959.
Stanev, Stefan. Zvezdi gasnat v planinata. Sofia, 2006, ISBN 954-516-633-9, 978-954-516-633-4.
Jordanov, D, a kol. Flora na Narodna Republika Balgaria, tom I. Sofia, 1963.
Topuzov, I., Sarafov, I. Parvite stapki na zemedalska prosveta v Balgaria. Plovdiv, 1971.
Stanev, Stefan. Malko poznati imena ot balgarskata botanika. Sofia, 2001, ISBN 954-430-756-7, 954-642-111-1.
Topuzov, I., Divarov, I. Venceslav Vaclav Stribarni. In. Čuždenci - prosvetni dejci v Balgaria, Sofia, 1988.
GLENNY, Misha. Balkán 1804 - 1999: Nacionalismus, válka a velmoci. Brno, 2003, ISBN 80-7257-976-2.
HLAVAČKA, Milan, PEČENKA, Marek. Trojspolek: německá, rakousko-uherská a italská zahraniční politika před První Světovou válkou. Praha, 1999, ISBN 80-85983-86-9.
BĚLINA, P., POKORNÝ, J. a kol. Dějiny zemí Koruny české II. Praha, 2003, ISBN 80-7185-606-1.
KNOPKA, Vladimír. Zde stávaly Lidice. Praha, 1965.
STEHLÍK, Eduard. Lidice: příběh české vsi. Praha, 2004, ISBN 80-86758-13-3.
KUPKA, Jiří S. Balkanský sud prachu. Český Těšín, 2003. ISBN 80-86160-76-9.
MOMMSEN, Wilhelm, Bismarck. Olomouc, 1995. ISBN 80-7198-057-9.
RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha, 2002. ISBN 80-7106-497-1.
Archivní prameny ze Státního archívu v Sofii a Plovdivu.