Tato práce byla postavena na předpokladu, že u Aristotela se nachází komplexní, avšak pouze implicitně předpokládaná teorie intencionality a to už na úrovni smyslového vnímání (????????). Ve středu zájmu stojí důkazy intencionální struktury vztahování na úrovni ???????? a ????????. Celá práce je podle tohoto cíle rozčleněna na tři části: 1) cesta od ????????? k intentio 2) ???????? a intencionalita 3) ???????? a intencionalita.
Anotace v angličtině
This work has been based with the assumption that there is a complex, but only implicitly assumed theory of intentionality at the level of sensory perception (????????). There are proofs of intentional structure connected with the levels ???????? and ???????? in the center of the interest. According to this objective, the entire work has been divided into three parts: 1) the path from the Intentio to ????????? 2) ???????? and the intentionality 3) ???????? and the intentionality.
Tato práce byla postavena na předpokladu, že u Aristotela se nachází komplexní, avšak pouze implicitně předpokládaná teorie intencionality a to už na úrovni smyslového vnímání (????????). Ve středu zájmu stojí důkazy intencionální struktury vztahování na úrovni ???????? a ????????. Celá práce je podle tohoto cíle rozčleněna na tři části: 1) cesta od ????????? k intentio 2) ???????? a intencionalita 3) ???????? a intencionalita.
Anotace v angličtině
This work has been based with the assumption that there is a complex, but only implicitly assumed theory of intentionality at the level of sensory perception (????????). There are proofs of intentional structure connected with the levels ???????? and ???????? in the center of the interest. According to this objective, the entire work has been divided into three parts: 1) the path from the Intentio to ????????? 2) ???????? and the intentionality 3) ???????? and the intentionality.
Tato práce si klade za cíl hlubší zkoumání zaměřenosti poznávající a myslící duše v Aristotelově filosofické koncepci. Přednostní zájem se soustředí na pojem intencionality, jeho zvláštní význam a podmínky za kterých je možné tento pojem s Aristotelem spojovat.
Práce bude řešena tak, aby mi dovolila dobrat se určitého závěru ohledně vztahu podecartovského vědomí a Aristotelových složek duše. Všiml jsem si totiž, že funkce vědomí se kryje nejen s různými složkami duše, ale zároveň také s některými mohutnostmi té, či oné složky. Z toho vyvstávají jisté problémy, jelikož jde o různé přechody mezi vnímavou a myslící složkou a rozdíly mezi rody živočichů, kteří nemusí být vždy patřičně obdařeni všemi mohutnostmi dané složky duše. Pozornost při tom bude směřována zejména k zodpovězení otázky zda/jak je možné hovořit v souvislosti s Aristotelem o tzv. ?intencionalitě, jež není intencionalitou vědomí? (takto interpretuje pojem intencionality u Aristotela Patočka v knize úvod do fenomenologické filosofie).
V závislosti na závěrech z výše zmíněných bádání bych rád pokročil až k popisu "intencionality" u Aristotela, pokud by to bylo možné vzhledem k rozsahu práce.
Literaturu si tedy prozatím volím s ohledem na intencionalitu různých poaristotelských autorů. V práci budu pracovat s Husserlem, Patočkou a v krátkém srovnání patrně také s Merlopontym, u toho mám v plánu srovnání intencionálních objektů s tímtéž u Aristotela. Další autoři, s jejichž myšlenkami budu patrně pracovat, Jsou W. Ockham a F. Brentano. V celé práci však bude určující Aristoteles a jeho ?pojetí intencionality?, zatímco ostatní autoři budou bráni v úvahu pro potřeby srovnání a hlubšího pochopení jeho myšlenek.
Další věc, kterou bych rád vyzjistil by bylo srovnání starořeckého a latinského překladu na místech, kde se u Ibn Síny objevil pojem intentio, jak o tom psala M. C. Nussbaum. V závěru práce bych se také pokusil zhodnotit, do jaké míry je intencionalita u Aristotela myslitelná a do jaké míry k němu tento výraz pouze "zabloudil" (patrně je zřejmé, že jsem prozatím zastáncem názoru, že nezabloudil).
Zásady pro vypracování
Tato práce si klade za cíl hlubší zkoumání zaměřenosti poznávající a myslící duše v Aristotelově filosofické koncepci. Přednostní zájem se soustředí na pojem intencionality, jeho zvláštní význam a podmínky za kterých je možné tento pojem s Aristotelem spojovat.
Práce bude řešena tak, aby mi dovolila dobrat se určitého závěru ohledně vztahu podecartovského vědomí a Aristotelových složek duše. Všiml jsem si totiž, že funkce vědomí se kryje nejen s různými složkami duše, ale zároveň také s některými mohutnostmi té, či oné složky. Z toho vyvstávají jisté problémy, jelikož jde o různé přechody mezi vnímavou a myslící složkou a rozdíly mezi rody živočichů, kteří nemusí být vždy patřičně obdařeni všemi mohutnostmi dané složky duše. Pozornost při tom bude směřována zejména k zodpovězení otázky zda/jak je možné hovořit v souvislosti s Aristotelem o tzv. ?intencionalitě, jež není intencionalitou vědomí? (takto interpretuje pojem intencionality u Aristotela Patočka v knize úvod do fenomenologické filosofie).
V závislosti na závěrech z výše zmíněných bádání bych rád pokročil až k popisu "intencionality" u Aristotela, pokud by to bylo možné vzhledem k rozsahu práce.
Literaturu si tedy prozatím volím s ohledem na intencionalitu různých poaristotelských autorů. V práci budu pracovat s Husserlem, Patočkou a v krátkém srovnání patrně také s Merlopontym, u toho mám v plánu srovnání intencionálních objektů s tímtéž u Aristotela. Další autoři, s jejichž myšlenkami budu patrně pracovat, Jsou W. Ockham a F. Brentano. V celé práci však bude určující Aristoteles a jeho ?pojetí intencionality?, zatímco ostatní autoři budou bráni v úvahu pro potřeby srovnání a hlubšího pochopení jeho myšlenek.
Další věc, kterou bych rád vyzjistil by bylo srovnání starořeckého a latinského překladu na místech, kde se u Ibn Síny objevil pojem intentio, jak o tom psala M. C. Nussbaum. V závěru práce bych se také pokusil zhodnotit, do jaké míry je intencionalita u Aristotela myslitelná a do jaké míry k němu tento výraz pouze "zabloudil" (patrně je zřejmé, že jsem prozatím zastáncem názoru, že nezabloudil).
Seznam doporučené literatury
Aristoteles: De Anima, in: Hamlyn, D., W.: Aristotle's De Anima books II and III (with certain passages from book I), Cambridge University Press, Oxford, 1968. 163 s.
Aristoteles: O duši, in: Aristoteles Člověk a příroda, Svoboda, Praha, 1984, přeložili Kříž, Antonín a Mráz, Milan. s. 165 ? 314.
Barker, A: ?Aristotle on Perception and Ratios.? Phronesis, 1981, 26: 248-66.
Barnes, Jonathon, [1971/72] 1979. ?Aristotle's Concept of Mind.? Proceedings of the Aristotelian Society 72 (1971/72): 101-14. Reprinted in Barnes, Schofield, and Sorabji 1979, 32-41.
Block, Irving, 1960. ?Aristotle and the Physical Object.? Philosophy and Phenomenological Research 21: 93-101.
Broackes, Justin, 1999. ?Aristotle, Objectivity and Perception.? Oxford Studies in Ancient Philosophy, 17: 57-113.
Burnyeat, M. F.: How much happens when Aristotle sees red and hears middle C? Remarks on De Anima 2.7-8, in: M. Nussbaum, A. Rorty: Essays on Aristotle's De Anima, Clarendon Press, Oxford, 1999. 14 s. ISBN 0-19-824461-4
Burnyeat, Myles. [1992] 1995. ?Is an Aristotelian Philosophy of Mind Still Credible? (A Draft).? In Nussbaum and Rorty [1992] 1995, 15-26.
Caston, Victor:. ?Aristotle and the Problem of Intentionality.? Philosophy and Phenomenological Research, 1998, ISBN 58-249-98.
Frede, Dorothea, 1992. ?The Cognitive Role of Phantasia in Aristotle.? In Nussbaum and Rorty [1992] 1995, 279-95.
Kosman, Aryeh, 1975. ?Perceiving that we Perceive.? The Philosophical Review 84: 499-519.
Nussbaum, Martha C.: The Text of Aristotle's De Anima, in: Nussbaum, M., Rorty, A.: Essays on Aristotle's De Anima, Clarendon Press, Oxford, 1999. 6 s. ISBN 0-19-824461-4
Patočka, Jan: Úvod do fenomenologické filosofie, OIKOYMENH, Praha, 2003. 189 s. ISBN 80-7298-064-5
Polanský, Ronald: Aristotle's De anima, Cambridge University Press, New York, 2007. 580 s. ISBN-13 978-0-521-86274-5
Sorabji, Richard, 1991. ?From Aristotle to Brentano: The Development of the Concept of Intentionality.? In Henry Blumenthal and Howard Robinson (eds.), Aristotle and the Later Tradition, 227-59. (= Oxford Studies in Ancient Philosophy, suppl. vol., 1991.)
Sorabji, Richard, [1992] 1995. ?Intentionality and Physiological Processes: Aristotle's Theory of Sense -- Perception.? In Nussbaum and Rorty [1992] 1995, 195-225.
Sorabji, Richard, 2001. ?Aristotle on Sensory Processes and Intentionality: A Reply to Burnyeat.? In Dominik Perler (ed.), Ancient and Medieval Theories of Intentionality, 49-61. (= Studien und Texte zur Geistesgeschichte des Mittelalters, Bd 76.) Leiden: Brill
Seznam doporučené literatury
Aristoteles: De Anima, in: Hamlyn, D., W.: Aristotle's De Anima books II and III (with certain passages from book I), Cambridge University Press, Oxford, 1968. 163 s.
Aristoteles: O duši, in: Aristoteles Člověk a příroda, Svoboda, Praha, 1984, přeložili Kříž, Antonín a Mráz, Milan. s. 165 ? 314.
Barker, A: ?Aristotle on Perception and Ratios.? Phronesis, 1981, 26: 248-66.
Barnes, Jonathon, [1971/72] 1979. ?Aristotle's Concept of Mind.? Proceedings of the Aristotelian Society 72 (1971/72): 101-14. Reprinted in Barnes, Schofield, and Sorabji 1979, 32-41.
Block, Irving, 1960. ?Aristotle and the Physical Object.? Philosophy and Phenomenological Research 21: 93-101.
Broackes, Justin, 1999. ?Aristotle, Objectivity and Perception.? Oxford Studies in Ancient Philosophy, 17: 57-113.
Burnyeat, M. F.: How much happens when Aristotle sees red and hears middle C? Remarks on De Anima 2.7-8, in: M. Nussbaum, A. Rorty: Essays on Aristotle's De Anima, Clarendon Press, Oxford, 1999. 14 s. ISBN 0-19-824461-4
Burnyeat, Myles. [1992] 1995. ?Is an Aristotelian Philosophy of Mind Still Credible? (A Draft).? In Nussbaum and Rorty [1992] 1995, 15-26.
Caston, Victor:. ?Aristotle and the Problem of Intentionality.? Philosophy and Phenomenological Research, 1998, ISBN 58-249-98.
Frede, Dorothea, 1992. ?The Cognitive Role of Phantasia in Aristotle.? In Nussbaum and Rorty [1992] 1995, 279-95.
Kosman, Aryeh, 1975. ?Perceiving that we Perceive.? The Philosophical Review 84: 499-519.
Nussbaum, Martha C.: The Text of Aristotle's De Anima, in: Nussbaum, M., Rorty, A.: Essays on Aristotle's De Anima, Clarendon Press, Oxford, 1999. 6 s. ISBN 0-19-824461-4
Patočka, Jan: Úvod do fenomenologické filosofie, OIKOYMENH, Praha, 2003. 189 s. ISBN 80-7298-064-5
Polanský, Ronald: Aristotle's De anima, Cambridge University Press, New York, 2007. 580 s. ISBN-13 978-0-521-86274-5
Sorabji, Richard, 1991. ?From Aristotle to Brentano: The Development of the Concept of Intentionality.? In Henry Blumenthal and Howard Robinson (eds.), Aristotle and the Later Tradition, 227-59. (= Oxford Studies in Ancient Philosophy, suppl. vol., 1991.)
Sorabji, Richard, [1992] 1995. ?Intentionality and Physiological Processes: Aristotle's Theory of Sense -- Perception.? In Nussbaum and Rorty [1992] 1995, 195-225.
Sorabji, Richard, 2001. ?Aristotle on Sensory Processes and Intentionality: A Reply to Burnyeat.? In Dominik Perler (ed.), Ancient and Medieval Theories of Intentionality, 49-61. (= Studien und Texte zur Geistesgeschichte des Mittelalters, Bd 76.) Leiden: Brill