Diplomová práce se zabývá problematikou psychické zátěže zdravotnických pracovníků, kteří pečují o těžce nemocné pacienty a pacienty v terminálním stádiu onemocnění. Jejím cílem je především zjistit, jakou měrou se na intenzitě stresu a syndromu vyhoření podílí délka práce na jednotlivých odděleních, vztahy v pracovním kolektivu, spokojenost se zaměstnáním a postgraduální vzdělávání. Dalšími cíli je zjistit, jakou formou se na daných pracovištích provádí prevence syndromu vyhoření a prevence nadměrného stresu z práce.
Teoretická část se zabývá historií zdravotnické profese, osobnostními rysy pracovníka ve zdravotnictví a způsobem vnímáním zdravotnických pracovníků veřejností. Další kapitola vysvětluje pojem stres, vývoj stresové reakce, popis zátěžových situací a ochranných faktorů proti stresu a jejich vzájemný vztah v kontextu práce ve zdravotnických oborech. Následující stať vysvětluje pojem syndrom vyhoření, příznaky, diagnostika, léčba i prevence. Současně uvádí předpoklady jeho vzniku, které vyplývají z pracovního prostředí nebo osobnostních vlastností člověka. V kapitole psychosomatika jsou popsány nejčastější tělesné problémy, které mají příčinu v psychice člověka, popis historie a základních psychoterapeutických směrů. Poslední kapitolou je paliativní péče, její historie, formy poskytované péče, vzdělávání v tomto oboru a zdroje psychické zátěže v paliativní péči.
Praktická část se zabývá výzkumem zaměřeným na intenzitu syndromu vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání, depersonalizace a osobního uspokojení. Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou především u středních zdravotnických pracovníků na odděleních onkologické léčby a v hospicovém zařízení. První část dotazníku tvoří identifikační otázky a dotazy, které se vztahují k náplni práce, ke vztahům v pracovním kolektivu, ke vzdělávání a k prevenci nadměrné psychické zátěže. Druhou částí je standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory.
Anotace v angličtině
This dissertation deals with the issue of psychological stress of health workers who take care of seriously and terminally ill patients. Its main aim is to find out how much influence have variables like the length of work at different departments, relationships in the work team, satisfaction with the job and postgradual education on the intensity of the stress and burnout syndrom. Further aims of the work involve the search of ways how prevention of burnout and prevention of stress overload at work are maintained at the chosen working compartments.
The theoretical part is concerned with the history of health care profession, personality traits of a health worker and the way the health workers are perceived by public. Following chapter explains the concept of stress and the advancement of a stress reaction, describes the stress situations and protection factors against stress and their mutual relationship in the context of work in the health service. The next chapter explains the concept of burnout, describes its symptoms, diagnostics, therapy and prevention. At the same time the assumptions of its ocure connected to the working environment or personality traits of an individual are discussed. In the chapter called Psychosomatics the most common body problems stemming from the human psyche, and the history of main psychotherapeutical movements are described. The last chapter presents paliative care, its history, forms of treatment, education in this field and the source of psychological stress in paliative care.
The practical part deals with the research focused on the intensity of burnout syndrom in the fields of emotional exhaustion, depersonalization and personal accomplishment. The research was conducted mainly among the middle health workers of the oncological wards and in a hospice with a questionaire method. The first part of the questionaire is made of identification questions relating to the scope of employment, to the relationships in the team, to the education and prevention of stress overload. The second part of the questionaire presents the standardised questionaire Maslach Burnout Inventory.
burnout syndrom, stress, health workers, psychological workload, paliative care,
Rozsah průvodní práce
109 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá problematikou psychické zátěže zdravotnických pracovníků, kteří pečují o těžce nemocné pacienty a pacienty v terminálním stádiu onemocnění. Jejím cílem je především zjistit, jakou měrou se na intenzitě stresu a syndromu vyhoření podílí délka práce na jednotlivých odděleních, vztahy v pracovním kolektivu, spokojenost se zaměstnáním a postgraduální vzdělávání. Dalšími cíli je zjistit, jakou formou se na daných pracovištích provádí prevence syndromu vyhoření a prevence nadměrného stresu z práce.
Teoretická část se zabývá historií zdravotnické profese, osobnostními rysy pracovníka ve zdravotnictví a způsobem vnímáním zdravotnických pracovníků veřejností. Další kapitola vysvětluje pojem stres, vývoj stresové reakce, popis zátěžových situací a ochranných faktorů proti stresu a jejich vzájemný vztah v kontextu práce ve zdravotnických oborech. Následující stať vysvětluje pojem syndrom vyhoření, příznaky, diagnostika, léčba i prevence. Současně uvádí předpoklady jeho vzniku, které vyplývají z pracovního prostředí nebo osobnostních vlastností člověka. V kapitole psychosomatika jsou popsány nejčastější tělesné problémy, které mají příčinu v psychice člověka, popis historie a základních psychoterapeutických směrů. Poslední kapitolou je paliativní péče, její historie, formy poskytované péče, vzdělávání v tomto oboru a zdroje psychické zátěže v paliativní péči.
Praktická část se zabývá výzkumem zaměřeným na intenzitu syndromu vyhoření v oblasti emocionálního vyčerpání, depersonalizace a osobního uspokojení. Výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou především u středních zdravotnických pracovníků na odděleních onkologické léčby a v hospicovém zařízení. První část dotazníku tvoří identifikační otázky a dotazy, které se vztahují k náplni práce, ke vztahům v pracovním kolektivu, ke vzdělávání a k prevenci nadměrné psychické zátěže. Druhou částí je standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory.
Anotace v angličtině
This dissertation deals with the issue of psychological stress of health workers who take care of seriously and terminally ill patients. Its main aim is to find out how much influence have variables like the length of work at different departments, relationships in the work team, satisfaction with the job and postgradual education on the intensity of the stress and burnout syndrom. Further aims of the work involve the search of ways how prevention of burnout and prevention of stress overload at work are maintained at the chosen working compartments.
The theoretical part is concerned with the history of health care profession, personality traits of a health worker and the way the health workers are perceived by public. Following chapter explains the concept of stress and the advancement of a stress reaction, describes the stress situations and protection factors against stress and their mutual relationship in the context of work in the health service. The next chapter explains the concept of burnout, describes its symptoms, diagnostics, therapy and prevention. At the same time the assumptions of its ocure connected to the working environment or personality traits of an individual are discussed. In the chapter called Psychosomatics the most common body problems stemming from the human psyche, and the history of main psychotherapeutical movements are described. The last chapter presents paliative care, its history, forms of treatment, education in this field and the source of psychological stress in paliative care.
The practical part deals with the research focused on the intensity of burnout syndrom in the fields of emotional exhaustion, depersonalization and personal accomplishment. The research was conducted mainly among the middle health workers of the oncological wards and in a hospice with a questionaire method. The first part of the questionaire is made of identification questions relating to the scope of employment, to the relationships in the team, to the education and prevention of stress overload. The second part of the questionaire presents the standardised questionaire Maslach Burnout Inventory.
burnout syndrom, stress, health workers, psychological workload, paliative care,
Zásady pro vypracování
1. Sběr informací a studium literatury o psychické zátěži zdravotnických pracovníků pečujících o terminálně nemocné.
2. Stanovení cílů práce.
3. Výběr metody výzkumu.
4. Konzultace vybrané metody a skupiny respondentů s vedoucím diplomové práce.
5. Provedení výzkumu, sběr dat.
6. Analýza a interpretace získaných výsledků.
7. Sestavení edukačního plánu, informačního materiálu o psychické zátěži zdravotnických pracovníků pečujících o terminálně nemocné.
8. Zhodnocení a diskuze výsledků.
Zásady pro vypracování
1. Sběr informací a studium literatury o psychické zátěži zdravotnických pracovníků pečujících o terminálně nemocné.
2. Stanovení cílů práce.
3. Výběr metody výzkumu.
4. Konzultace vybrané metody a skupiny respondentů s vedoucím diplomové práce.
5. Provedení výzkumu, sběr dat.
6. Analýza a interpretace získaných výsledků.
7. Sestavení edukačního plánu, informačního materiálu o psychické zátěži zdravotnických pracovníků pečujících o terminálně nemocné.
8. Zhodnocení a diskuze výsledků.
Seznam doporučené literatury
1. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie : Nauka o umírání a smrti. 2. přepracované vydání. Praha : Galén, 2007. 248 s. ISBN 978-80-7262-471-3.
2. KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3149-0.
3. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 176 s. ISBN 978-80-247-2713-4.
4. MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3171-1.
5. VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi : Syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3174-2.
6. VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. 2. přepracované a rozšířené. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1428-8.
Seznam doporučené literatury
1. HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie : Nauka o umírání a smrti. 2. přepracované vydání. Praha : Galén, 2007. 248 s. ISBN 978-80-7262-471-3.
2. KŘIVOHLAVÝ, J. Sestra a stres. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3149-0.
3. KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2009. 176 s. ISBN 978-80-247-2713-4.
4. MARKOVÁ, M. Sestra a pacient v paliativní péči. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3171-1.
5. VENGLÁŘOVÁ, M. Sestry v nouzi : Syndrom vyhoření, mobbing, bossing. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3174-2.
6. VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. 2. přepracované a rozšířené. Havlíčkův Brod : Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1428-8.
Přílohy volně vložené
1 brožura
1 CD
Přílohy vázané v práci
grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Hodnocení vedoucího: výborně
Hodnocení oponenta: velmi dobře
Doplňující otázky k obhajobě:
1. Zjistil jste si, zda má MBI dotazník českou verzi?
2. V dotazníku hodnotili pečující, jak zvládají péči o nemocné. hodnotí kromě nich úrověň péče ještě někdo jiný?
1 Obhajoba diplomové práce s prezentací výborná.