Diplomová práce se zabývá otázkou, zda v Platónově morální psychologii raného (sókratovského) a pozdějšího středního období lze najít dvě odlišná pojetí akrasie. Poté, co je v úvodu představen samotný pojem akrasie, se práce v první části soustředí na výklad obecnějšího rámce problematiky, tj. na výklad sókratovské a Platónovy etiky a pojmu ctnosti. V druhé části je již zkoumáno první, sókratovské pojetí pojmu akrasie. Zaměřuje se na Sókratovo popření akrasie v dialogu Prótagoras, a na interpretaci tohoto argumentu Hedou Segvic a dále Charlesem Kahnem. V závěrečné třetí části se práce zabývá Platónovým pojetím akrasie v dialogu Ústava, kde Platón přichází s novým tvrzením, že duše obsahuje tři složky, které spolu mohou být v konfliktu. Po představení primárního textu se práce obrací ke Cooperově analýze Platónovy teorie lidské motivace a v poslední řadě ke Kahnově interpretaci Platónova pojetí akrasie jako "revize" sókratovského intelektualismu.
Anotace v angličtině
The thesis examines the question whether we can find two different conceptions of akrasia in Plato's moral psychology of the early period and middle period. After the introduction of the notion of akrasia, the first part outlines the general context of the problem that Socratic and Plato's ethics and the concept of virtue. In the second part, the first, socratic conception of akrasia notion is examined. It focuses on the interpretation of the Socratic denial of akrasia in the dialogue Protagoras, and on the interpretation of this argument by Heda Segvic and then by Charles Kahn. In the final third part, Plato's conception of akrasia in dialogue Republic is considered, where Plato comes with the new claim that human soul contains three parts, which can be in conflict with each other. After the introduction of the primary text, the thesis turns to Cooper's analysis of Plato's theory of human motivation and last, to Kahn's interpretation of Plato's conception of akrasia as a "revision" of Socratic intellectualism.
Klíčová slova
akrasie, etika, morální jednání, spravedlnost, ctnost, vědění, Sókratés, sókratovský intelektualismus, sókratovský paradox, Prótagoras, Platón, morální psychologie, Ústava, tři složky duše, rozum, žádostivost, Charles Kahn, Heda Segvic, John Cooper
Klíčová slova v angličtině
akrasia, ethics, moral action, justice, virtue, knowledge, Socrates, Socratic intellectualism, Socratic paradox, Protagoras, Plato, moral psychology, Republic, three parts of the soul, reason, appetite, Charles Kahn, Heda Segvic, John Cooper
Rozsah průvodní práce
74 (117478)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá otázkou, zda v Platónově morální psychologii raného (sókratovského) a pozdějšího středního období lze najít dvě odlišná pojetí akrasie. Poté, co je v úvodu představen samotný pojem akrasie, se práce v první části soustředí na výklad obecnějšího rámce problematiky, tj. na výklad sókratovské a Platónovy etiky a pojmu ctnosti. V druhé části je již zkoumáno první, sókratovské pojetí pojmu akrasie. Zaměřuje se na Sókratovo popření akrasie v dialogu Prótagoras, a na interpretaci tohoto argumentu Hedou Segvic a dále Charlesem Kahnem. V závěrečné třetí části se práce zabývá Platónovým pojetím akrasie v dialogu Ústava, kde Platón přichází s novým tvrzením, že duše obsahuje tři složky, které spolu mohou být v konfliktu. Po představení primárního textu se práce obrací ke Cooperově analýze Platónovy teorie lidské motivace a v poslední řadě ke Kahnově interpretaci Platónova pojetí akrasie jako "revize" sókratovského intelektualismu.
Anotace v angličtině
The thesis examines the question whether we can find two different conceptions of akrasia in Plato's moral psychology of the early period and middle period. After the introduction of the notion of akrasia, the first part outlines the general context of the problem that Socratic and Plato's ethics and the concept of virtue. In the second part, the first, socratic conception of akrasia notion is examined. It focuses on the interpretation of the Socratic denial of akrasia in the dialogue Protagoras, and on the interpretation of this argument by Heda Segvic and then by Charles Kahn. In the final third part, Plato's conception of akrasia in dialogue Republic is considered, where Plato comes with the new claim that human soul contains three parts, which can be in conflict with each other. After the introduction of the primary text, the thesis turns to Cooper's analysis of Plato's theory of human motivation and last, to Kahn's interpretation of Plato's conception of akrasia as a "revision" of Socratic intellectualism.
Klíčová slova
akrasie, etika, morální jednání, spravedlnost, ctnost, vědění, Sókratés, sókratovský intelektualismus, sókratovský paradox, Prótagoras, Platón, morální psychologie, Ústava, tři složky duše, rozum, žádostivost, Charles Kahn, Heda Segvic, John Cooper
Klíčová slova v angličtině
akrasia, ethics, moral action, justice, virtue, knowledge, Socrates, Socratic intellectualism, Socratic paradox, Protagoras, Plato, moral psychology, Republic, three parts of the soul, reason, appetite, Charles Kahn, Heda Segvic, John Cooper
Zásady pro vypracování
Práce bude zkoumat dvojí pojetí pojmu akrasie v Platónových dialozích raně sókratovského a pozdního období. Zatímco v raně sókratovském období své tvorby Platón akrasii popírá, v pozdním období s její existencí přímo pracuje. Otázkou tedy je, zda jsou tyto radikalně odlišné koncepce kompatibilní, nebo zda se jedná o vývojový posun v rámci Platónových myšlenek.
V první části bude představen pojem akrasie a jeho zasazení do kontextu Platónovy morální psychologie. V druhé a třetí části budou analyzována dvě, od sebe radikálně odlišná, stanoviska a jejich problematika především v rámci dialogů Protágoras a Ústava. Poslední, část práce bude věnována komparaci obou pojetí za pomoci současných interpretů.
Zásady pro vypracování
Práce bude zkoumat dvojí pojetí pojmu akrasie v Platónových dialozích raně sókratovského a pozdního období. Zatímco v raně sókratovském období své tvorby Platón akrasii popírá, v pozdním období s její existencí přímo pracuje. Otázkou tedy je, zda jsou tyto radikalně odlišné koncepce kompatibilní, nebo zda se jedná o vývojový posun v rámci Platónových myšlenek.
V první části bude představen pojem akrasie a jeho zasazení do kontextu Platónovy morální psychologie. V druhé a třetí části budou analyzována dvě, od sebe radikálně odlišná, stanoviska a jejich problematika především v rámci dialogů Protágoras a Ústava. Poslední, část práce bude věnována komparaci obou pojetí za pomoci současných interpretů.
Seznam doporučené literatury
PLATÓN. Protágoras. Oikoymenh, Praha, 1992.
PLATÓN. Euthydémos. Menón. Oikoymenh, Praha, 2000.
PLATÓN. Gorgias. Oikoymenh, Praha, 1992.
PLATÓN. Ústava. Svoboda - Libertas, Praha, 1993.
C. H. KAHN. Plato and the Socratic dialogue. Cambridge University Press, Cambridge 1996.
CH. BOBONICH, P. Destrée. (eds.) Akrasia in Greek Philosophy. Brill, Boston, 2007.
J. JIRSA. (ed.) Rozum, ctnosti a duše. Oikoymenh, Praha, 2010.
Seznam doporučené literatury
PLATÓN. Protágoras. Oikoymenh, Praha, 1992.
PLATÓN. Euthydémos. Menón. Oikoymenh, Praha, 2000.
PLATÓN. Gorgias. Oikoymenh, Praha, 1992.
PLATÓN. Ústava. Svoboda - Libertas, Praha, 1993.
C. H. KAHN. Plato and the Socratic dialogue. Cambridge University Press, Cambridge 1996.
CH. BOBONICH, P. Destrée. (eds.) Akrasia in Greek Philosophy. Brill, Boston, 2007.
J. JIRSA. (ed.) Rozum, ctnosti a duše. Oikoymenh, Praha, 2010.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Michaela Hochmanová seznámila komisi s obsahem své diplomové práce o Platónovi. Zodpověděla otázky z obou posudků.