Tato práce je věnována zmapování výzkumu o Chevra kadiša. Budou zde postupně představeny a kriticky zhodnoceny hlavní teorie týkající se tohoto tématu. Zejména půjde o teorie o původu Chevra kadiša, důvodu jejího vzniku a průběhu jejího šíření. Z časového hlediska práce postihuje teorie, které se objevily v období od konce 19. stol. do současnosti. Práce se u těchto teorií snaží ukázat rozdíly v pojetí toho, co je Chevra kadiša, a jaké vlivy mohly na toto pojetí působit.
Anotace v angličtině
This thesis is dedicated to the study of Hevra Kaddisha. The main theories regarding this topic will be here gradually introduced and critically evaluated. Particularly with regards to theories about origin of Hevra Kaddisha, motive of its establishent and developement of its spreading. From position of time the thesis covers the teories, which emerged in the period from the end of 19th century to the present. The thesis is trying to demonstrate the differences in the concept of Hevra Kaddisha in these theories and at the same time also which influences could have effect on these concepts.
Klíčová slova
Chevra kadiša, pohřební spolek, pohřeb, ortodoxie, židovské spolky
Tato práce je věnována zmapování výzkumu o Chevra kadiša. Budou zde postupně představeny a kriticky zhodnoceny hlavní teorie týkající se tohoto tématu. Zejména půjde o teorie o původu Chevra kadiša, důvodu jejího vzniku a průběhu jejího šíření. Z časového hlediska práce postihuje teorie, které se objevily v období od konce 19. stol. do současnosti. Práce se u těchto teorií snaží ukázat rozdíly v pojetí toho, co je Chevra kadiša, a jaké vlivy mohly na toto pojetí působit.
Anotace v angličtině
This thesis is dedicated to the study of Hevra Kaddisha. The main theories regarding this topic will be here gradually introduced and critically evaluated. Particularly with regards to theories about origin of Hevra Kaddisha, motive of its establishent and developement of its spreading. From position of time the thesis covers the teories, which emerged in the period from the end of 19th century to the present. The thesis is trying to demonstrate the differences in the concept of Hevra Kaddisha in these theories and at the same time also which influences could have effect on these concepts.
Klíčová slova
Chevra kadiša, pohřební spolek, pohřeb, ortodoxie, židovské spolky
V úvodní kapitole studentka představí základní linie odborné diskuze týkající se tématu Chevra Kadiša. V následujících kapitolách se potom bude detailně věnovat jednotlivým klíčovým problémům a badatelům, kteří se tímto problémem zabývali. Součástí analýzy budou rovněž první autoři, ke kterým můžeme počítat Davida Ganze a Josefa Juspa Hahna. Samostatnou kapitolu je třeba věnovat 19. stol. a autorům, kteří se zabývali vznikem Chevra Kadiša (např.: M. Friedmann, A. Geiger, K. Kohler, A. Schmiedl, M. Mannheimer, E. Neuman) v kontextu bádání a diskuze nacházející se u J. R. Marcuse. Práce se nebude omezovat pouze na diskuzi o vzniku Chevra Kadiša, nicméně za pozornost stojí i související témata, např. Schmiedlovo srovnání Chevra Kadiša se svobodnými zednáři apod. Další kapitoly budou věnovány nejvlivnějším moderním autorům a jejich hypotézám: J. R. Marcus - hledání souvislosti mezi Chevra Kadiša a řemeslnými cechy, Jacob Katz - Chevra Kadiša jako výsledek růstu židovských komunit a emancipace střední třídy, M. Gil - Chevra Kadiša jako důsledek kulturního styku s muslimy.
Zásady pro vypracování
V úvodní kapitole studentka představí základní linie odborné diskuze týkající se tématu Chevra Kadiša. V následujících kapitolách se potom bude detailně věnovat jednotlivým klíčovým problémům a badatelům, kteří se tímto problémem zabývali. Součástí analýzy budou rovněž první autoři, ke kterým můžeme počítat Davida Ganze a Josefa Juspa Hahna. Samostatnou kapitolu je třeba věnovat 19. stol. a autorům, kteří se zabývali vznikem Chevra Kadiša (např.: M. Friedmann, A. Geiger, K. Kohler, A. Schmiedl, M. Mannheimer, E. Neuman) v kontextu bádání a diskuze nacházející se u J. R. Marcuse. Práce se nebude omezovat pouze na diskuzi o vzniku Chevra Kadiša, nicméně za pozornost stojí i související témata, např. Schmiedlovo srovnání Chevra Kadiša se svobodnými zednáři apod. Další kapitoly budou věnovány nejvlivnějším moderním autorům a jejich hypotézám: J. R. Marcus - hledání souvislosti mezi Chevra Kadiša a řemeslnými cechy, Jacob Katz - Chevra Kadiša jako výsledek růstu židovských komunit a emancipace střední třídy, M. Gil - Chevra Kadiša jako důsledek kulturního styku s muslimy.
Seznam doporučené literatury
Farine, Avigdor: Charity and Study Societies in Europe of the Sixteenth-Eighteenth Centuries, in Jewish Quarterly Review, New Series, roč. 64, č. 1 (Jul., 1973), s. 16-47
Goldberg, Sylvie Anne: Crossing the Jabbok : illness and death in Askhenazi Judasim in sixteenth - through nineteenth - century Prague, Berkeley : University of California Press, 1996.
Katz, Jakob: Tradition and cisis: Jewish Society at the End of Middle Ages, New York: New York University Press, 1993.
Lieben, H. Salomon: Chevra Kadiša v Praze in Věstník Židovské obce náboženské v Praze, roč. 5, č. 6, (1938), s. 9
Mannheimer M. Bon : Die Chewra kadischa und ihre Bedeuntung, Allgemaine Zeitung des Judentums, roč. 52, č. 7, (1889), s.100-102
Marcus, R. Jacob: Communal Sick-care in the German Ghetto, Cincinnati : Hebrew Union College Press, 1978.
Marcus, R. Jacob: The Triesch Hebra Kaddisha: 1687-1828, Cinncinati: Hebrew Union College Press, 1946.
Neumann, E.: Gros-kanisza, in Allgemaine Zeitung des Judentums, roč. 51, č. 11 (1888), s. 167-168
Pařík, Arno: Z historie a činnosti Pražského pohřebního bratrstva, In: Fenomén smrti v české kultuře 19. století, Praha: KLP, 2001
Ruderman, David: The Founding of a Gemilut Hasadim Society in Ferrara in 1515, Association for Jewish Studiues Review, roč. 1. (1976), s. 233-267.
Schneider, Marilyn: History of a Jewish Burial Society: An examination Secularization, Edward Mellen Press, 1991
Schmiedl, Adolf: Zur Entstehungsgeschichte der allerersten Chewra-kadischa, Dr. Blochs Oesterreichische Wochenschrift, roč. 3, č. 8 (1893), s. 133-135
Wolf, S. Bon: Zur Geschichte der Chewra Kadischa in Dr. Blochs esterreichische Wochenschrift,roč. 1, č. 45 (1891), s. 830
Seznam doporučené literatury
Farine, Avigdor: Charity and Study Societies in Europe of the Sixteenth-Eighteenth Centuries, in Jewish Quarterly Review, New Series, roč. 64, č. 1 (Jul., 1973), s. 16-47
Goldberg, Sylvie Anne: Crossing the Jabbok : illness and death in Askhenazi Judasim in sixteenth - through nineteenth - century Prague, Berkeley : University of California Press, 1996.
Katz, Jakob: Tradition and cisis: Jewish Society at the End of Middle Ages, New York: New York University Press, 1993.
Lieben, H. Salomon: Chevra Kadiša v Praze in Věstník Židovské obce náboženské v Praze, roč. 5, č. 6, (1938), s. 9
Mannheimer M. Bon : Die Chewra kadischa und ihre Bedeuntung, Allgemaine Zeitung des Judentums, roč. 52, č. 7, (1889), s.100-102
Marcus, R. Jacob: Communal Sick-care in the German Ghetto, Cincinnati : Hebrew Union College Press, 1978.
Marcus, R. Jacob: The Triesch Hebra Kaddisha: 1687-1828, Cinncinati: Hebrew Union College Press, 1946.
Neumann, E.: Gros-kanisza, in Allgemaine Zeitung des Judentums, roč. 51, č. 11 (1888), s. 167-168
Pařík, Arno: Z historie a činnosti Pražského pohřebního bratrstva, In: Fenomén smrti v české kultuře 19. století, Praha: KLP, 2001
Ruderman, David: The Founding of a Gemilut Hasadim Society in Ferrara in 1515, Association for Jewish Studiues Review, roč. 1. (1976), s. 233-267.
Schneider, Marilyn: History of a Jewish Burial Society: An examination Secularization, Edward Mellen Press, 1991
Schmiedl, Adolf: Zur Entstehungsgeschichte der allerersten Chewra-kadischa, Dr. Blochs Oesterreichische Wochenschrift, roč. 3, č. 8 (1893), s. 133-135
Wolf, S. Bon: Zur Geschichte der Chewra Kadischa in Dr. Blochs esterreichische Wochenschrift,roč. 1, č. 45 (1891), s. 830
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka shrnula výsledky výzkumu, vyjádřila se k poznámkám vedoucího a oponenta. Proběhla diskuze o pramenech ke spolkovému životu židů.