Hlavním tématem této diplomové práce je Descartova metodická skepse a jeho první princip cogito, ergo sum. V první kapitole se autor v krátkosti bude zabývat dvěma nejhlavnějšími Descartovými předchůdci. U Augustina zmíní jeho argument proti skeptikům a u Tomáše Akvinského jeho teorii poznání. Druhá kapitola se věnuje metodické skepsi, která byla promyšlenou metodou, za jejíž pomoci Descartes očistil své již předem stanovené cogito od všeho, co k němu nepatří. Třetí kapitola se zaměří na samotnou problematiku cogito, ergo sum. Autor přiblíží otázku formální podoby, dále se bude zabývat karteziánským cogito a také jeho vztahem k sum.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on Descartes´ methodic skepsis and his first principle: cogito, ergo sum. In the first chapter, the author will examine Descartes´ two most important predecessors. He will mention both Augustine´s argument against skeptics and the theory of knowledge by Thomas Aquinas. The second chapter examines methodic skepsis as an elaborate method Descartes used in order to expunge any superfluous connotations from his pre-established concept of cogito. The third chapter deals with cogito, ergo sum itself. The author will enquire the formal structere of this formulation. He will furher examine cartesian cogito and it´s relation to sum.
Klíčová slova
Augustin, Tomáš Akvinský, Descartes, Metodická skepse, Cogito, ergo sum
Klíčová slova v angličtině
Augustine of Hippo, Thomas Aquinas, Descartes, Methodic skepsis, Cogito, ergo sum
Rozsah průvodní práce
50 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Hlavním tématem této diplomové práce je Descartova metodická skepse a jeho první princip cogito, ergo sum. V první kapitole se autor v krátkosti bude zabývat dvěma nejhlavnějšími Descartovými předchůdci. U Augustina zmíní jeho argument proti skeptikům a u Tomáše Akvinského jeho teorii poznání. Druhá kapitola se věnuje metodické skepsi, která byla promyšlenou metodou, za jejíž pomoci Descartes očistil své již předem stanovené cogito od všeho, co k němu nepatří. Třetí kapitola se zaměří na samotnou problematiku cogito, ergo sum. Autor přiblíží otázku formální podoby, dále se bude zabývat karteziánským cogito a také jeho vztahem k sum.
Anotace v angličtině
This thesis is focused on Descartes´ methodic skepsis and his first principle: cogito, ergo sum. In the first chapter, the author will examine Descartes´ two most important predecessors. He will mention both Augustine´s argument against skeptics and the theory of knowledge by Thomas Aquinas. The second chapter examines methodic skepsis as an elaborate method Descartes used in order to expunge any superfluous connotations from his pre-established concept of cogito. The third chapter deals with cogito, ergo sum itself. The author will enquire the formal structere of this formulation. He will furher examine cartesian cogito and it´s relation to sum.
Klíčová slova
Augustin, Tomáš Akvinský, Descartes, Metodická skepse, Cogito, ergo sum
Klíčová slova v angličtině
Augustine of Hippo, Thomas Aquinas, Descartes, Methodic skepsis, Cogito, ergo sum
Zásady pro vypracování
Autor diplomové práce se zaměří na Descartovo pojetí metodické skepse. Ve svém zkoumání autor nejprve krátce nastíní vliv Augustina a Tomáše Akvinského na Descartovu filosofii. Stěžejním záměrem práce je analyzovat Descartův způsob pochybování, který nebyl pouhým zpochybňováním světa a poznání, nýbrž propracovaným způsobem hledání výchozího axiomu cogito ergo sum. Tuto problematiku a její význam v rámci metodické skepse, se autor diplomové práce také pokusí podrobněji přiblížit a rozpracovat.
Zásady pro vypracování
Autor diplomové práce se zaměří na Descartovo pojetí metodické skepse. Ve svém zkoumání autor nejprve krátce nastíní vliv Augustina a Tomáše Akvinského na Descartovu filosofii. Stěžejním záměrem práce je analyzovat Descartův způsob pochybování, který nebyl pouhým zpochybňováním světa a poznání, nýbrž propracovaným způsobem hledání výchozího axiomu cogito ergo sum. Tuto problematiku a její význam v rámci metodické skepse, se autor diplomové práce také pokusí podrobněji přiblížit a rozpracovat.
Seznam doporučené literatury
DESCARTES, R., Meditace o první filosofii. Praha: Oikoymenh, 2001.
HUSSERL, E., Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I. Praha: Oikoymnenh, 2004.
HEGEL, G.F.W., Dějiny filosofie III. Praha: Academia, 1974.
GILSON, E., Jednota filosofické zkušenosti. Praha: Vyšehrad, 2011.
HUSSERL, E., Karteziánské meditace. Praha: Svoboda-Libertas, 1993.
RORTY, R., Filosofie a zrcadlo přírody. Praha: Academia, 2012.
PATOČKA, J., Úvod do fenomenologické filosofie. Praha: Oikoymenh, 2003.
KOYRÉ, A., Rozhovory nad Descartem. Praha: Vyšehrad, 2006.
PATOČKA, J., Fenomenologické spisy I. Praha: Oikoymenh, 2008.
PATOČKA, J., Fenomenologické spisy II. Praha: Oikoymenh, 2009.
GLOMBÍČEK, KUNEŠ (EDS.), Cogito, ergo sum. Praha: Filosofia, 2006.
RÖD, W., Novověká filosofie I. Praha: Oikoymenh, 2001.
SEIDL, H., Bytí a vědomí. Praha: Vyšehrad, 2005.
SOBOTKA, Filosofický časopis, ročník 56, 2008/4, s. 489-499.
SOUSEDÍK, PETR (ed.) Návrat metafyziky? Diskuse o metafyzice ve filosofie 20. a 21. století, Praha: Filosofia 2009.
HEIDEGGER, M., Novověká matematická přírodní věda, Praha: SCIPHI, 1996.
HUSSERL, E., Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Praha: Academia, 1972.
Seznam doporučené literatury
DESCARTES, R., Meditace o první filosofii. Praha: Oikoymenh, 2001.
HUSSERL, E., Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii I. Praha: Oikoymnenh, 2004.
HEGEL, G.F.W., Dějiny filosofie III. Praha: Academia, 1974.
GILSON, E., Jednota filosofické zkušenosti. Praha: Vyšehrad, 2011.
HUSSERL, E., Karteziánské meditace. Praha: Svoboda-Libertas, 1993.
RORTY, R., Filosofie a zrcadlo přírody. Praha: Academia, 2012.
PATOČKA, J., Úvod do fenomenologické filosofie. Praha: Oikoymenh, 2003.
KOYRÉ, A., Rozhovory nad Descartem. Praha: Vyšehrad, 2006.
PATOČKA, J., Fenomenologické spisy I. Praha: Oikoymenh, 2008.
PATOČKA, J., Fenomenologické spisy II. Praha: Oikoymenh, 2009.
GLOMBÍČEK, KUNEŠ (EDS.), Cogito, ergo sum. Praha: Filosofia, 2006.
RÖD, W., Novověká filosofie I. Praha: Oikoymenh, 2001.
SEIDL, H., Bytí a vědomí. Praha: Vyšehrad, 2005.
SOBOTKA, Filosofický časopis, ročník 56, 2008/4, s. 489-499.
SOUSEDÍK, PETR (ed.) Návrat metafyziky? Diskuse o metafyzice ve filosofie 20. a 21. století, Praha: Filosofia 2009.
HEIDEGGER, M., Novověká matematická přírodní věda, Praha: SCIPHI, 1996.
HUSSERL, E., Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Praha: Academia, 1972.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Obhajoba diplomové práce proběhla v pořádku. Student zodpověděl všechny kladené dotazy.