Tato práce se snaží na základě korespondence knížete Ottavia II. Piccolomini a jeho agentů Formandla, Gayera a Selbacha z let 1739 1752 vymezit pojem šlechtický agent a co nejlépe popsat jeho úkoly, pravomoce a místo v informační síti knížete.
V úvodu je popsán vývoj bádání o novověké šlechtě a také dosavadní poznání funkce agenta. Další část je věnována historii italského rodu Piccolomini a nejvýznamějším členům tohoto rodu, včetně knížete Ottavia II. Třetí část práce se zabývá rozborem pramenné základny všech tří agentů a historií písemné komunikace obecně. Stěžejní částí práce je pak analýza dopisů jednotlivých agentů. Na jejich základě jsou u každého agenta do podkapitol rozdělena hlavní témata, kterým se převážně věnují. Práci uzavírá celkové shrnutí a porovnání s agenty jiných šlechticů, o kterých už vznikly historické práce.
Anotace v angličtině
This thesis tries to define the concept of nobility agent and to find the best way to describe its tasks, powers and place from the information network of the prince. It is based on the correspondence of Prince Ottavio II. Piccolomini and his agents Formandl, Gayer and Selbach from the years 1739 - 1752.
The introduction describes the development of modern research on the nobility and the current understanding of the function of the agent. Another section is devoted to the history of the Italian family Piccolomini and most important members of this family, including Prince Ottavio II. The third part deals with the analysis of basic resources for all three agents and a history of written communication in general. The main section is the analysis of the letters of each agent. From what we learn about each agent, we divide the main themes into subsections that describe agents' particular functions. The thesis is concluded by a summary and comparison with agents that worked for other noblemen and about which we can read in already published historical works.
Klíčová slova
Ottavio II. Piccolomini, šlechta, 18. století, korespondence, agent, Náchod
Klíčová slova v angličtině
Ottavio II. Piccolomini. aristocracy, 18th century, correspondence, agent, Nachod
Rozsah průvodní práce
61 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce se snaží na základě korespondence knížete Ottavia II. Piccolomini a jeho agentů Formandla, Gayera a Selbacha z let 1739 1752 vymezit pojem šlechtický agent a co nejlépe popsat jeho úkoly, pravomoce a místo v informační síti knížete.
V úvodu je popsán vývoj bádání o novověké šlechtě a také dosavadní poznání funkce agenta. Další část je věnována historii italského rodu Piccolomini a nejvýznamějším členům tohoto rodu, včetně knížete Ottavia II. Třetí část práce se zabývá rozborem pramenné základny všech tří agentů a historií písemné komunikace obecně. Stěžejní částí práce je pak analýza dopisů jednotlivých agentů. Na jejich základě jsou u každého agenta do podkapitol rozdělena hlavní témata, kterým se převážně věnují. Práci uzavírá celkové shrnutí a porovnání s agenty jiných šlechticů, o kterých už vznikly historické práce.
Anotace v angličtině
This thesis tries to define the concept of nobility agent and to find the best way to describe its tasks, powers and place from the information network of the prince. It is based on the correspondence of Prince Ottavio II. Piccolomini and his agents Formandl, Gayer and Selbach from the years 1739 - 1752.
The introduction describes the development of modern research on the nobility and the current understanding of the function of the agent. Another section is devoted to the history of the Italian family Piccolomini and most important members of this family, including Prince Ottavio II. The third part deals with the analysis of basic resources for all three agents and a history of written communication in general. The main section is the analysis of the letters of each agent. From what we learn about each agent, we divide the main themes into subsections that describe agents' particular functions. The thesis is concluded by a summary and comparison with agents that worked for other noblemen and about which we can read in already published historical works.
Klíčová slova
Ottavio II. Piccolomini, šlechta, 18. století, korespondence, agent, Náchod
Klíčová slova v angličtině
Ottavio II. Piccolomini. aristocracy, 18th century, correspondence, agent, Nachod
Zásady pro vypracování
Práce bude založena téméř výhradně na základním archivním výzkumu, neboť Ottavio II. kníže Piccolomini de Aragona (1698-1757) je v dosavadní historiografii osobou v podstatě zcela neznámou (o něm jen velice stručně Johann Heinrich ZEDLER: Grosses vollständiges Universal-Lexicon der Wissenschafften und Künste, Band 28. Halle-Leipzig 1741, sl. 36). Z kusých informací o něm můžeme zrekonstruovat, že po převzetí českých piccolominiovských majetků (1732) sloužil úspěšně v habsburském vojsku, kde se během aktivní služby v poli za válek o rakouské dědictví vypracoval až do hodnosti polního zbrojmistra. Práce bude vycházet z analýzy více než 150 dopisů, které v letech 1739-1752 (přičemž nejvíce zachovaných listů pochází právě z období slezských válek) knížeti posílali jeho agenti a informátoři Formandl, Gayer a Selbach především z Vídně, aby jej informovali o aktuálním politickém, vojenském i společenském dění u dvora. Cílem práce bude obsahová analýza této korespondence, která by měla vést nejen k lepšímu poznání dobové informační a komunikační praxe, ale také k poodhalení života, zájmů, kariérních vyhlídek a sociálních kontaktů samotného adresáta, tedy Ottavia II. Piccolominiho. V neposlední řadě budou výsledky práce podrobeny komparativní analýze se studiemi podobného zaměření, které v poslední době v rámci snahy o co nejlepší zmapování "předmediálních" informačních sítí barokní aristokracie v habsburské monarchii vznikají.
Zásady pro vypracování
Práce bude založena téméř výhradně na základním archivním výzkumu, neboť Ottavio II. kníže Piccolomini de Aragona (1698-1757) je v dosavadní historiografii osobou v podstatě zcela neznámou (o něm jen velice stručně Johann Heinrich ZEDLER: Grosses vollständiges Universal-Lexicon der Wissenschafften und Künste, Band 28. Halle-Leipzig 1741, sl. 36). Z kusých informací o něm můžeme zrekonstruovat, že po převzetí českých piccolominiovských majetků (1732) sloužil úspěšně v habsburském vojsku, kde se během aktivní služby v poli za válek o rakouské dědictví vypracoval až do hodnosti polního zbrojmistra. Práce bude vycházet z analýzy více než 150 dopisů, které v letech 1739-1752 (přičemž nejvíce zachovaných listů pochází právě z období slezských válek) knížeti posílali jeho agenti a informátoři Formandl, Gayer a Selbach především z Vídně, aby jej informovali o aktuálním politickém, vojenském i společenském dění u dvora. Cílem práce bude obsahová analýza této korespondence, která by měla vést nejen k lepšímu poznání dobové informační a komunikační praxe, ale také k poodhalení života, zájmů, kariérních vyhlídek a sociálních kontaktů samotného adresáta, tedy Ottavia II. Piccolominiho. V neposlední řadě budou výsledky práce podrobeny komparativní analýze se studiemi podobného zaměření, které v poslední době v rámci snahy o co nejlepší zmapování "předmediálních" informačních sítí barokní aristokracie v habsburské monarchii vznikají.
Seznam doporučené literatury
BLACK, Jeremy, European international relations 1648 - 1815. Houndmills - Basingstoke - Hampshire, 2002; BŮŽEK, Václav - KRÁL, Pavel (edd.), Společnost habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526-1740), České Budějovice 2006; BŮŽEK, Václav - KRÁL, Pavel (edd.), Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr (1526-1740), České Budějovice 2003; GALLUZZI, Riguccio, Storia del granducato di Toscana: Tomo Settimo. Firenze 1822; HANLON, Gregory, The Twilight of a Military Tradition: Italian Aristocrats and European Conflicts, 1560 ? 1800. London 1998; HENGERER, Mark, Kaiserhof und Adel in der Mitte des 17. Jahrhunderts. Eine Kommunikationsgeschichte der Macht in der Vormoderne, Konstanz 2004; HROMÁDKA, Karel, Pozoruhodná památka - Rodinný archiv Piccolomini (1431- 1881), in: Sborník prací východočeských archivů VI, 1986, s. 283- 300; INGRAO, Charles W. The Habsburg Monarchy 1618-1815. Cambridge, 2000; KUBEŠ, Jiří, Vyšší šlechta v českých zemích v letech 1650-1750. Úvod do tématu, in: TÝŽ (red.), Vyšší šlechta v českých zemích v období baroka (1650-1750). Biogramy vybraných šlechticů a edice typických pramenů, Pardubice 2007 (= FHPP 3, 2007), s. 9-33; MARŠÁLKOVÁ, Lenka, Hrabě Jeroným Colloredo a jeho vídeňští agenti ve 20. letech 18. století. In: Sborník prací ze 14. celostátní studentské vědecké konference konané 5. a 6. března 2009 v Hradci Králové. Hradec Králové, 2009, s. 103-125; MARŠÁLKOVÁ, Lenka, Urozený příbuzný versus profesionální agent. Sonda do komunikační praxe milánského guvernéra Jeronýma Colloreda ve 20. letech 18. století. In: Východočeský sborník historický, sv. 21, 2012, s. 197-222; MAŤA, Petr, Svět české aristokracie (1500-1750), Praha 2004; PEČAR, Andreas, Die Ökonomie der Ehre. Der höfische Adel des am Kaiserhof Karls VI. (1711-1740), Darmstadt 2003; PILS, Susanne Claudine, Schreiben über Stadt. Das Wien der Johanna Theresia Harrach 1639-1716, Wien 2002.
Seznam doporučené literatury
BLACK, Jeremy, European international relations 1648 - 1815. Houndmills - Basingstoke - Hampshire, 2002; BŮŽEK, Václav - KRÁL, Pavel (edd.), Společnost habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526-1740), České Budějovice 2006; BŮŽEK, Václav - KRÁL, Pavel (edd.), Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr (1526-1740), České Budějovice 2003; GALLUZZI, Riguccio, Storia del granducato di Toscana: Tomo Settimo. Firenze 1822; HANLON, Gregory, The Twilight of a Military Tradition: Italian Aristocrats and European Conflicts, 1560 ? 1800. London 1998; HENGERER, Mark, Kaiserhof und Adel in der Mitte des 17. Jahrhunderts. Eine Kommunikationsgeschichte der Macht in der Vormoderne, Konstanz 2004; HROMÁDKA, Karel, Pozoruhodná památka - Rodinný archiv Piccolomini (1431- 1881), in: Sborník prací východočeských archivů VI, 1986, s. 283- 300; INGRAO, Charles W. The Habsburg Monarchy 1618-1815. Cambridge, 2000; KUBEŠ, Jiří, Vyšší šlechta v českých zemích v letech 1650-1750. Úvod do tématu, in: TÝŽ (red.), Vyšší šlechta v českých zemích v období baroka (1650-1750). Biogramy vybraných šlechticů a edice typických pramenů, Pardubice 2007 (= FHPP 3, 2007), s. 9-33; MARŠÁLKOVÁ, Lenka, Hrabě Jeroným Colloredo a jeho vídeňští agenti ve 20. letech 18. století. In: Sborník prací ze 14. celostátní studentské vědecké konference konané 5. a 6. března 2009 v Hradci Králové. Hradec Králové, 2009, s. 103-125; MARŠÁLKOVÁ, Lenka, Urozený příbuzný versus profesionální agent. Sonda do komunikační praxe milánského guvernéra Jeronýma Colloreda ve 20. letech 18. století. In: Východočeský sborník historický, sv. 21, 2012, s. 197-222; MAŤA, Petr, Svět české aristokracie (1500-1750), Praha 2004; PEČAR, Andreas, Die Ökonomie der Ehre. Der höfische Adel des am Kaiserhof Karls VI. (1711-1740), Darmstadt 2003; PILS, Susanne Claudine, Schreiben über Stadt. Das Wien der Johanna Theresia Harrach 1639-1716, Wien 2002.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Představení práce. Posudek vedoucího práce a oponentky. Diskuse (rozdíl mezi vrchnostenským úředníkem a agentem, vztah k zaměstnavateli.