Výzkum raně novověké diplomacie je již v západní historiografii nějakou dobu etablovaným tématem a v poslední době mu začíná být věnována zvýšená pozornost také u nás. Traktována jsou především témata z dějin klasických politických styků, případně komunikační praxe. Odpovídající pozornost zatím (a to i v evropském kontextu) nebyla věnována dějinám každodennosti, např. výzkumu běžného provozu ambasády jako nezbytného zázemí pro výkon diplomatovy práce. Tímto směrem se zaměří tato bakalářská práce, jejímž smyslem je zrekonstruovat budování a každodenní provoz císařské ambasády v Petrohradě v době působení Františka Karla Vratislava z Mitrovic. Zvolené téma je poměrně úzce časově ohraničené, což umožní zaměřit optiku na zdánlivě nepodstatné detaily a proniknout tak co nejhlouběji za zdi ambasády. Výzkum bude vycházet z neobyčejně dobře zachovalé pozůstalosti hraběte Vratislava, v níž jsou dochovány jinak ne zcela běžné prameny, umožňující zapojit kulturněhistorické metody a odhlédnout tak od primárně politické dimenze výzkumu dějin diplomacie. Pro sledované období lze využít řadu různorodých pramenů, jako je korespondence, osobní a kuchyňské účty, smlouvy s řemeslníky, nájemní a kupní smlouvy, dokumentace z příprav průběhu nejrůznějších festivit, seznamy služebnictva apod. Zvolené téma má zároveň širší vypovídací schopnost, neboť hrabě Vratislav jako první stálý císařův zástupce jel do Ruska mj. s úkolem vybudovat funkční provozní zázemí pro sebe a své nástupce. Díky neobvykle zachovaným pramenům tak můžeme sledovat proces vzniku, zařizování a následného využívání velvyslancova domu jako nezbytného zázemí každé diplomatické mise. Odpovídající prameny jsou uloženy na zámku Dírná, Rodinný archiv Vratislavů z Mitrovic, kart. 157, sign. IIIC6a7 (korespondence, smlouvy, účty); kart. 158, sign. IIIC6a8 (mimořádná vydání na slavnosti), kart. 158, sign. IIIC6b (drobná rosika), Kart. 160, sign. IIIC6c9 (likvidace vyslancových dluhů v Rusku, rozprodej vybavení); kart. 161 (osobní účty), kart. 162 (kuchyňské účty 1732).
Zásady pro vypracování
Výzkum raně novověké diplomacie je již v západní historiografii nějakou dobu etablovaným tématem a v poslední době mu začíná být věnována zvýšená pozornost také u nás. Traktována jsou především témata z dějin klasických politických styků, případně komunikační praxe. Odpovídající pozornost zatím (a to i v evropském kontextu) nebyla věnována dějinám každodennosti, např. výzkumu běžného provozu ambasády jako nezbytného zázemí pro výkon diplomatovy práce. Tímto směrem se zaměří tato bakalářská práce, jejímž smyslem je zrekonstruovat budování a každodenní provoz císařské ambasády v Petrohradě v době působení Františka Karla Vratislava z Mitrovic. Zvolené téma je poměrně úzce časově ohraničené, což umožní zaměřit optiku na zdánlivě nepodstatné detaily a proniknout tak co nejhlouběji za zdi ambasády. Výzkum bude vycházet z neobyčejně dobře zachovalé pozůstalosti hraběte Vratislava, v níž jsou dochovány jinak ne zcela běžné prameny, umožňující zapojit kulturněhistorické metody a odhlédnout tak od primárně politické dimenze výzkumu dějin diplomacie. Pro sledované období lze využít řadu různorodých pramenů, jako je korespondence, osobní a kuchyňské účty, smlouvy s řemeslníky, nájemní a kupní smlouvy, dokumentace z příprav průběhu nejrůznějších festivit, seznamy služebnictva apod. Zvolené téma má zároveň širší vypovídací schopnost, neboť hrabě Vratislav jako první stálý císařův zástupce jel do Ruska mj. s úkolem vybudovat funkční provozní zázemí pro sebe a své nástupce. Díky neobvykle zachovaným pramenům tak můžeme sledovat proces vzniku, zařizování a následného využívání velvyslancova domu jako nezbytného zázemí každé diplomatické mise. Odpovídající prameny jsou uloženy na zámku Dírná, Rodinný archiv Vratislavů z Mitrovic, kart. 157, sign. IIIC6a7 (korespondence, smlouvy, účty); kart. 158, sign. IIIC6a8 (mimořádná vydání na slavnosti), kart. 158, sign. IIIC6b (drobná rosika), Kart. 160, sign. IIIC6c9 (likvidace vyslancových dluhů v Rusku, rozprodej vybavení); kart. 161 (osobní účty), kart. 162 (kuchyňské účty 1732).
Seznam doporučené literatury
ANDERSON, Mathew Smith, The Rise of Modern Diplomacy 1450-1919, London - New York 1993.
ANDRAE, Magdalena, Kulturelle Begegnungen am Petrinischen Hof im Spiegel frühneuzeitlicher europäische Reiseberichte: Fremderfahrung anhand Johann Georg Korbs -Tagebuch der Reise nach Rußland und Friedrich Christian Webers Das veränderte Rußland, diplomová práce Universität Wien, 2013.
BRAUBACH, Max, Diplomatie und geistiges Leben im 17. und 18. Jahrhundert. Gesammelte Abhandlungen, Bonn 1969.
DÖBERL, Mario, Ein paar schöner wägen nach der Wiennerischen neuesten façon. Zur Geschichte eines Geschenks Kaiser Karls VI. an den Zarenhof anläsßlich der russisch-habsburgischen Allianzverträge des Jahres 1726, Jahrbuch des Kunsthistorischen Museums Wien 4/5, 2002/2003, s. 297-331.
HAUSMANN, Friedrich (Hg.), Repertorium der diplomatischen Vertreter aller Länder seit den Westfälischen Frieden II (1716-63), Zürich 1950.
LOTZ, Wolfgang, Die Spanische Treppe. Architektur als Mittel der Diplomatie, in. Martin Warnke (Hg.), Politische Architektur in Europa vom Mittelalter bis heute, Köln 1984, s. 175-223.
MŽYKOVÁ, Marie, Šlechta ve službách diplomacie, 2. Itálie, Turecko, Rusko, Švédsko; SMOM; Praha 2001.
PAVLÍČKOVÁ, Radmila - PRCHAL, Vítězslav, Dopisy Maxmiliána Hillebrandta hraběti Vratislavovi z Mitrovic z obsazené Prahy roku 1742, Theatrum historiae 8, 2011, s. 121-149.
PEČAR, Andreas, Die Ökonomie der Ehre. Der höfische Adel am Kaiserhof Karls VI. (1711-1740), Darmstadt 2003.
ROOSEN, William J., Early Modern Diplomatic Ceremonial: A System Approach, Journal of Modern History 52, 1980, s. 452-476.
STEPPAN, Christian, Kaiserliche Gesandte und ihre Annäherundspolitik durch die Kraft der Gesten. Der symbolische Startschuss zum österreichisch-russischen Bündnis von 1726, in: Gunda Barth-Scalmani - Joachim Bürgschwentner - Matthias König - Christian Steppan (Hg.), Forschungswerkstatt. Die Habsburgermonarchie im 18. Jahrhundert, Innsbruck 2012, s. 27-42.
Seznam doporučené literatury
ANDERSON, Mathew Smith, The Rise of Modern Diplomacy 1450-1919, London - New York 1993.
ANDRAE, Magdalena, Kulturelle Begegnungen am Petrinischen Hof im Spiegel frühneuzeitlicher europäische Reiseberichte: Fremderfahrung anhand Johann Georg Korbs -Tagebuch der Reise nach Rußland und Friedrich Christian Webers Das veränderte Rußland, diplomová práce Universität Wien, 2013.
BRAUBACH, Max, Diplomatie und geistiges Leben im 17. und 18. Jahrhundert. Gesammelte Abhandlungen, Bonn 1969.
DÖBERL, Mario, Ein paar schöner wägen nach der Wiennerischen neuesten façon. Zur Geschichte eines Geschenks Kaiser Karls VI. an den Zarenhof anläsßlich der russisch-habsburgischen Allianzverträge des Jahres 1726, Jahrbuch des Kunsthistorischen Museums Wien 4/5, 2002/2003, s. 297-331.
HAUSMANN, Friedrich (Hg.), Repertorium der diplomatischen Vertreter aller Länder seit den Westfälischen Frieden II (1716-63), Zürich 1950.
LOTZ, Wolfgang, Die Spanische Treppe. Architektur als Mittel der Diplomatie, in. Martin Warnke (Hg.), Politische Architektur in Europa vom Mittelalter bis heute, Köln 1984, s. 175-223.
MŽYKOVÁ, Marie, Šlechta ve službách diplomacie, 2. Itálie, Turecko, Rusko, Švédsko; SMOM; Praha 2001.
PAVLÍČKOVÁ, Radmila - PRCHAL, Vítězslav, Dopisy Maxmiliána Hillebrandta hraběti Vratislavovi z Mitrovic z obsazené Prahy roku 1742, Theatrum historiae 8, 2011, s. 121-149.
PEČAR, Andreas, Die Ökonomie der Ehre. Der höfische Adel am Kaiserhof Karls VI. (1711-1740), Darmstadt 2003.
ROOSEN, William J., Early Modern Diplomatic Ceremonial: A System Approach, Journal of Modern History 52, 1980, s. 452-476.
STEPPAN, Christian, Kaiserliche Gesandte und ihre Annäherundspolitik durch die Kraft der Gesten. Der symbolische Startschuss zum österreichisch-russischen Bündnis von 1726, in: Gunda Barth-Scalmani - Joachim Bürgschwentner - Matthias König - Christian Steppan (Hg.), Forschungswerkstatt. Die Habsburgermonarchie im 18. Jahrhundert, Innsbruck 2012, s. 27-42.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
1. Představení práce autorem. 2. Seznámení s posudky. 3. Rozprava: zahraniční literatura k dějinám raněnovověké diplomacie, diplomat. funkce v novověku (řádní amimořádní vyslanci), majetkové zázemí rodu Vratislavů z Mitrovic, umístění Vratislavského paláce v Petrohradu.