- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Sgrafitová výzdoba vstupní věže zámeckého pivovaru v Litomyšli. Koncepce výzdoby v návaznosti na uměleckohistorický rozbor a restaurování části sgrafit na jihovýchodní stěně
Hlavní téma v angličtině
Sgraffito decoration of the entrance Brewery Tower of the Litomyšl
Castle. Concept of decoration in the kontext of art historian research
and restoration of the part of the sgraffito on the southeast wall
Název dle studenta
Sgrafitová výzdoba vstupní věže zámeckého pivovaru v Litomyšli
Název dle studenta v angličtině
Sgraffito decoration of the entrance Brewery Tower of the Litomyšl Castle
Souběžný název
-
Podnázev
Koncepce výzdoby v návaznosti na uměleckohistorický rozbor a restaurování části sgrafit na jihovýchodní stěně
Diplomová práce je v první části zaměřena na umělecko-historický rozbor sgrafitové výzdoby vstupní pivovarské věže na zámku v Litomyšli a koncepci její výzdoby. Zabývá se jak stavební historií pivovaru, tak ikonografickou a námětovou rovinou výzdoby pivovarské věže a jejími objednateli. Závěrem jsou uvedeny příklady analogické sgrafitové výzdoby v České republice. Druhá část diplomové práce se zabývá restaurováním části sgrafitové výzdoby na jihovýchodní fasádě vstupní věže zámeckého pivovaru v Litomyšli. Dokumentuje průzkum a restaurátorský zásah, který byl na části těchto sgrafit proveden. Tato sgrafitová výzdoba s figurálními náměty, se nachází ve dvou nikách vpravo od vstupního portálu jihovýchoní fasády. Sgrafita na pivovarské věži pocházejí původně z doby kolem roku 1630 a nechal je provést Vratislav Eusebius z Pernštejna. Koncem 70. let 20. století byla sgrafita restaurována a doplněna restaurátorským týmem Olbrama Zoubka.
Anotace v angličtině
The diploma thesis focuses in the first part on art history research of the sgraffito decoration on the Entrance Brewery Tower of Litomyšl Castle and conception of its ornamentation. The thesis, furthermore, deals with the building history of the brewery, iconography and motifs with which the Brewery Tower was decorated and the Brewery commissioners. The first part of the thesis is concluded by listing analogous examples of the time-related sgraffito images in the Czech Republic. The second part of the diploma thesis describes the restoration process of a part of the sgraffito on the southeast facade of the Entrance Brewery Tower of Litomyšl Castle. It documents the survey and restoration intervention done on this part of the sgraffito decoration. The sgraffito depicting figurative scenes is located in two niches on the right side of the entrance gate of the southeast facade. The original sgraffito images on the Entrance Brewery Tower are dated back to around the year 1630 and they were comissioned by Vratislav Eusebius of Pernštejn. In the late 1970s the sgraffito decoration was restored and reconstructed by the team of restorers led by Olbram Zoubek.
sgraffito, restoration, brewery, Litomyšl, Lords of Pernstejn
Rozsah průvodní práce
168 s. (203 000 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce je v první části zaměřena na umělecko-historický rozbor sgrafitové výzdoby vstupní pivovarské věže na zámku v Litomyšli a koncepci její výzdoby. Zabývá se jak stavební historií pivovaru, tak ikonografickou a námětovou rovinou výzdoby pivovarské věže a jejími objednateli. Závěrem jsou uvedeny příklady analogické sgrafitové výzdoby v České republice. Druhá část diplomové práce se zabývá restaurováním části sgrafitové výzdoby na jihovýchodní fasádě vstupní věže zámeckého pivovaru v Litomyšli. Dokumentuje průzkum a restaurátorský zásah, který byl na části těchto sgrafit proveden. Tato sgrafitová výzdoba s figurálními náměty, se nachází ve dvou nikách vpravo od vstupního portálu jihovýchoní fasády. Sgrafita na pivovarské věži pocházejí původně z doby kolem roku 1630 a nechal je provést Vratislav Eusebius z Pernštejna. Koncem 70. let 20. století byla sgrafita restaurována a doplněna restaurátorským týmem Olbrama Zoubka.
Anotace v angličtině
The diploma thesis focuses in the first part on art history research of the sgraffito decoration on the Entrance Brewery Tower of Litomyšl Castle and conception of its ornamentation. The thesis, furthermore, deals with the building history of the brewery, iconography and motifs with which the Brewery Tower was decorated and the Brewery commissioners. The first part of the thesis is concluded by listing analogous examples of the time-related sgraffito images in the Czech Republic. The second part of the diploma thesis describes the restoration process of a part of the sgraffito on the southeast facade of the Entrance Brewery Tower of Litomyšl Castle. It documents the survey and restoration intervention done on this part of the sgraffito decoration. The sgraffito depicting figurative scenes is located in two niches on the right side of the entrance gate of the southeast facade. The original sgraffito images on the Entrance Brewery Tower are dated back to around the year 1630 and they were comissioned by Vratislav Eusebius of Pernštejn. In the late 1970s the sgraffito decoration was restored and reconstructed by the team of restorers led by Olbram Zoubek.
sgraffito, restoration, brewery, Litomyšl, Lords of Pernstejn
Zásady pro vypracování
Diplomovou prací student prokazuje, že je schopen tvůrčím způsobem zpracovat zadané téma s využitím teoretických poznatků a praktických dovedností získaných během studia.
Diplomantce byl k provedení práce přidělen úsek sgrafitové výzdoby jihovýchodní fasády vstupní věže zámeckého pivovaru v Litomyšli. Úsek zahrnuje spodní část fasády napravo od portálu vstupu, konkrétně se jedná o dvě niky s výjevy "Lev u palmy" a "Iepte". Sgrafito je, především ve spodní části, výrazně zasaženo působením vlhkosti a vodorozpustných solí. Velká část novodobé rekonstrukce je zcela dožilá a bude nutné zvážit, zda tuto rekonstrukci zachovat, či ji zcela odstranit a nahradit rekonstrukcí novou, provedenou podle historických fotografií, či dochovaného kartónu.
Diplomantka má nejdříve provést restaurátorský průzkum zacílený jak na originální techniku díla, tak i na určení sekundárních zákroků. Stejně tak se bude věnovat rozboru a určení fenoménů jeho poškození. Diplomantka se bude podrobně věnovat i historickým materiálům týkajících se restaurovaných sgrafit, především restaurátorským dochovaným dokumentacím a dalším obrazovým materiálům, podle kterých bude možné získat poměrně přesnou představu o stavu sgrafit po dokončení zásahu z přelomu 70. a 80. let, který určil současné vyznění celé fasády. V závěru restaurátorského průzkumu musí být diplomantka schopna vyhodnotit všechna zjištění získaná přímo na restaurovaném úseku, v laboratorních podmínkách i z literatury a pramenů. Poté vypracuje detailní verzi návrhu na restaurování, která bude schválena vedoucím práce i příslušným odborným pracovníkem památkové péče. Na základě schváleného návrhu provede restaurátorský zákrok na dochovaných renesančních částech sgrafita, u novodobých rekonstrukcí zváží jejich zachování a dožilé části po dohodě s vedoucím práce a příslušným pracovníkem odborné složky památkové péče odstraní. Zásah bude obsahovat rovněž redukci zjištěného zasolení ve zdivu a omítkách a následnou kontrolu množství solí po odsolování. Součástí práce bude rovněž rekonstrukce chybějících partií sgrafita. Nejdříve provede diplomantka studii kompozice a techniky podle dochovaného kartonu a podle historických fotografií, které dokumentují dílo v zachovalejší podobě. Po odsouhlasení plánované techniky a postupu vedoucím práce provede diplomantka rekonstrukci chybějících partií sgrafita. Všechny etapy prací budou konzultovány jak s vedoucím práce, tak i s oponentem a zástupcem odborné složky památkové péče. Nedílnou součástí diplomové práce je vyhotovení restaurátorské dokumentace.
Předmětem zkoumání teoretické části magisterské diplomové práce bude umělecko-historické zhodnocení vstupní brány pivovaru a její sgrafitové výzdoby jako celku. Studie zasadí objekt do lokálně-historického kontextu, přičemž bude výrazněji reflektovat "rytířskou" historii rodu Pernštejnů (objednavatel Vratislav Eusebisus z Pernštejna) v návaznosti na výzdobu zámeckého nádvoří za Vratislava "Nádherného" či starší koncept Rytířských sálů Pardubického zámku a další příklady rytířsko-militaristické křesťansko-triumfální symboliky v Čechách a ve střední Evropě na počátku raného novověku (např. typologie a význam formy vítězného oblouku u vstupních průčelí). Stručně bude zpracována historie zámeckého pivovaru, včetně stavebního rozboru. Sgrafitové obrazy na fasádě budou detailně analyzovány a konfrontovány s příslušnými dobovými analogiemi, s důrazem na celkový ikonografický koncept. Chybět by nemělo ani pojednání dotýkající se teoreticko- metodických přístupů památkové péče, historie památkové obnovy (počínaje pozoruhodným Kaňkovým projektem). Vzhledem k tomu, že je vstupní brána zámeckého pivovaru v Litomyšli jedním z vzácných příkladů užití techniky sgrafita v 17. století (realizace dokonce až 1630) pokusí se diplomantka připojit poměrně vzácné analogie z prvních dekád 17. století a zamyslí se nad důvody jejich užití navzdory aktuálním architektonickým trendům a nad souvislostmi vyznívání techniky.
Zásady pro vypracování
Diplomovou prací student prokazuje, že je schopen tvůrčím způsobem zpracovat zadané téma s využitím teoretických poznatků a praktických dovedností získaných během studia.
Diplomantce byl k provedení práce přidělen úsek sgrafitové výzdoby jihovýchodní fasády vstupní věže zámeckého pivovaru v Litomyšli. Úsek zahrnuje spodní část fasády napravo od portálu vstupu, konkrétně se jedná o dvě niky s výjevy "Lev u palmy" a "Iepte". Sgrafito je, především ve spodní části, výrazně zasaženo působením vlhkosti a vodorozpustných solí. Velká část novodobé rekonstrukce je zcela dožilá a bude nutné zvážit, zda tuto rekonstrukci zachovat, či ji zcela odstranit a nahradit rekonstrukcí novou, provedenou podle historických fotografií, či dochovaného kartónu.
Diplomantka má nejdříve provést restaurátorský průzkum zacílený jak na originální techniku díla, tak i na určení sekundárních zákroků. Stejně tak se bude věnovat rozboru a určení fenoménů jeho poškození. Diplomantka se bude podrobně věnovat i historickým materiálům týkajících se restaurovaných sgrafit, především restaurátorským dochovaným dokumentacím a dalším obrazovým materiálům, podle kterých bude možné získat poměrně přesnou představu o stavu sgrafit po dokončení zásahu z přelomu 70. a 80. let, který určil současné vyznění celé fasády. V závěru restaurátorského průzkumu musí být diplomantka schopna vyhodnotit všechna zjištění získaná přímo na restaurovaném úseku, v laboratorních podmínkách i z literatury a pramenů. Poté vypracuje detailní verzi návrhu na restaurování, která bude schválena vedoucím práce i příslušným odborným pracovníkem památkové péče. Na základě schváleného návrhu provede restaurátorský zákrok na dochovaných renesančních částech sgrafita, u novodobých rekonstrukcí zváží jejich zachování a dožilé části po dohodě s vedoucím práce a příslušným pracovníkem odborné složky památkové péče odstraní. Zásah bude obsahovat rovněž redukci zjištěného zasolení ve zdivu a omítkách a následnou kontrolu množství solí po odsolování. Součástí práce bude rovněž rekonstrukce chybějících partií sgrafita. Nejdříve provede diplomantka studii kompozice a techniky podle dochovaného kartonu a podle historických fotografií, které dokumentují dílo v zachovalejší podobě. Po odsouhlasení plánované techniky a postupu vedoucím práce provede diplomantka rekonstrukci chybějících partií sgrafita. Všechny etapy prací budou konzultovány jak s vedoucím práce, tak i s oponentem a zástupcem odborné složky památkové péče. Nedílnou součástí diplomové práce je vyhotovení restaurátorské dokumentace.
Předmětem zkoumání teoretické části magisterské diplomové práce bude umělecko-historické zhodnocení vstupní brány pivovaru a její sgrafitové výzdoby jako celku. Studie zasadí objekt do lokálně-historického kontextu, přičemž bude výrazněji reflektovat "rytířskou" historii rodu Pernštejnů (objednavatel Vratislav Eusebisus z Pernštejna) v návaznosti na výzdobu zámeckého nádvoří za Vratislava "Nádherného" či starší koncept Rytířských sálů Pardubického zámku a další příklady rytířsko-militaristické křesťansko-triumfální symboliky v Čechách a ve střední Evropě na počátku raného novověku (např. typologie a význam formy vítězného oblouku u vstupních průčelí). Stručně bude zpracována historie zámeckého pivovaru, včetně stavebního rozboru. Sgrafitové obrazy na fasádě budou detailně analyzovány a konfrontovány s příslušnými dobovými analogiemi, s důrazem na celkový ikonografický koncept. Chybět by nemělo ani pojednání dotýkající se teoreticko- metodických přístupů památkové péče, historie památkové obnovy (počínaje pozoruhodným Kaňkovým projektem). Vzhledem k tomu, že je vstupní brána zámeckého pivovaru v Litomyšli jedním z vzácných příkladů užití techniky sgrafita v 17. století (realizace dokonce až 1630) pokusí se diplomantka připojit poměrně vzácné analogie z prvních dekád 17. století a zamyslí se nad důvody jejich užití navzdory aktuálním architektonickým trendům a nad souvislostmi vyznívání techniky.
Seznam doporučené literatury
1. Ernst Berger, Fresko und Sgraffito-Technik nach älteren und neueren Quellen. München 1909.
2. Hošek J., Muk J., Omítky historických staveb. Praha 1989.
3. Mora P., Mora L., Philippot P., Conservation of Wall Paintings. London 1984.
4. Vaněček I., Nástěnné malby. VŠCHT Praha 1997.
5. Zelinger J. a kolektiv, Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha 1987.
6. Václav Bůžek, Symboly rituálu. Slavnosti Řádu zlatého rouna v Praze a v Landshutu roku 1585, in: Jiří Mikulec Miloslav Polívka (eds.), Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k 60. Narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Praha 2007, s. 296-302.
7. Vlasta Dvořáková Helena Machálková, Malovaná průčelí české pozdní gotiky a renesance, Zprávy památkové péče XIV, 1954, s. 33-73.
8. Martin Ebel Petr Macek, Holárkovský dům, předměstská renesanční vila v Litomyšli, Zprávy památkové péče 61, 2001, s. 217-224.
9. Ivo Hlobil, Alois Riegl a teorie moderní památkové péče, in: Ivo Hlobil Ivan Kruis (eds.), Alois Riegl (1858-1905). Moderní památková péče, Praha 2003, s. 101-137.
10. Josef Křivka, Litomyšlský velkostatek za Pernštejnů. Praha 1959.
11. Milada Lejsková-Matyášová, K ikonografii a restituci sgrafitového reliéfu tří renesančních domů ve Slavonicích, Umění 17, 1970, s. 383-394.
12. Dagmar Michoinová, Některé souvislosti vývoje restaurování sgrafit, Zprávy památkové péče 65, 2005, s. 253-254.
13. Vratislav Nejedlý Petr Pavelec, K historii a metodologickým otázkám restaurování sgrafit, Zprávy památkové péče 63, 2003, č. 6, s. 373-388.
14. František Petr, Omítka a její barevná výzdoba v praxi památkové péče, Zprávy památkové péče 8, 1953, s. 263-288.
15. Květa Reichertová, Litomyšl. Praha 1977.
16. Milan Skřivánek, Litomyšlský zámek ve svých počátcích, in: Jindřich Růžička (ed.), Litomyšl 981-1981. Sborník statí o dějinách a současnosti českého města k 1000. výročí první zmínky, Praha 1981, s. 25-40.
17. Milan Skřivánek, Litomyšl 1259-2009, město kultury a vzdělávání. Litomyšl 2009.
18. Bohuslav Slánský, Technika malby I. Malířský a konservační materiál. Praha 2003.
19. Václav Špale, Problémy restaurování již restaurovaných sgrafit, Zprávy památkové péče 63, 2003, s. 389-403.
20. Josef Štulc, Obnova národní kulturní památky státního zámku v Litomyšli, Památky a příroda 8, 1983, č. 6, s. 334-240.
21. Petr Vorel, Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha 1999.
22. Václav Wagner, Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana. Praha 1946.
23. Pavel Waisser (ed.), Sgrafita zámku v Litomyšli, Pardubice 2011
24. Andreas Wang, Der Miles Christianus im 16. und 17. Jahrhundert und seine mittelatterliche Tradition. Frankfurt am Main 1975.
25. Zikmund Winter, Řemeslnictvo a živnosti XVI. Věku v Čechách 1526-1620. Praha 1909.
Seznam doporučené literatury
1. Ernst Berger, Fresko und Sgraffito-Technik nach älteren und neueren Quellen. München 1909.
2. Hošek J., Muk J., Omítky historických staveb. Praha 1989.
3. Mora P., Mora L., Philippot P., Conservation of Wall Paintings. London 1984.
4. Vaněček I., Nástěnné malby. VŠCHT Praha 1997.
5. Zelinger J. a kolektiv, Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Praha 1987.
6. Václav Bůžek, Symboly rituálu. Slavnosti Řádu zlatého rouna v Praze a v Landshutu roku 1585, in: Jiří Mikulec Miloslav Polívka (eds.), Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k 60. Narozeninám prof. Jaroslava Pánka, Praha 2007, s. 296-302.
7. Vlasta Dvořáková Helena Machálková, Malovaná průčelí české pozdní gotiky a renesance, Zprávy památkové péče XIV, 1954, s. 33-73.
8. Martin Ebel Petr Macek, Holárkovský dům, předměstská renesanční vila v Litomyšli, Zprávy památkové péče 61, 2001, s. 217-224.
9. Ivo Hlobil, Alois Riegl a teorie moderní památkové péče, in: Ivo Hlobil Ivan Kruis (eds.), Alois Riegl (1858-1905). Moderní památková péče, Praha 2003, s. 101-137.
10. Josef Křivka, Litomyšlský velkostatek za Pernštejnů. Praha 1959.
11. Milada Lejsková-Matyášová, K ikonografii a restituci sgrafitového reliéfu tří renesančních domů ve Slavonicích, Umění 17, 1970, s. 383-394.
12. Dagmar Michoinová, Některé souvislosti vývoje restaurování sgrafit, Zprávy památkové péče 65, 2005, s. 253-254.
13. Vratislav Nejedlý Petr Pavelec, K historii a metodologickým otázkám restaurování sgrafit, Zprávy památkové péče 63, 2003, č. 6, s. 373-388.
14. František Petr, Omítka a její barevná výzdoba v praxi památkové péče, Zprávy památkové péče 8, 1953, s. 263-288.
15. Květa Reichertová, Litomyšl. Praha 1977.
16. Milan Skřivánek, Litomyšlský zámek ve svých počátcích, in: Jindřich Růžička (ed.), Litomyšl 981-1981. Sborník statí o dějinách a současnosti českého města k 1000. výročí první zmínky, Praha 1981, s. 25-40.
17. Milan Skřivánek, Litomyšl 1259-2009, město kultury a vzdělávání. Litomyšl 2009.
18. Bohuslav Slánský, Technika malby I. Malířský a konservační materiál. Praha 2003.
19. Václav Špale, Problémy restaurování již restaurovaných sgrafit, Zprávy památkové péče 63, 2003, s. 389-403.
20. Josef Štulc, Obnova národní kulturní památky státního zámku v Litomyšli, Památky a příroda 8, 1983, č. 6, s. 334-240.
21. Petr Vorel, Páni z Pernštejna. Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha 1999.
22. Václav Wagner, Umělecké dílo minulosti a jeho ochrana. Praha 1946.
23. Pavel Waisser (ed.), Sgrafita zámku v Litomyšli, Pardubice 2011
24. Andreas Wang, Der Miles Christianus im 16. und 17. Jahrhundert und seine mittelatterliche Tradition. Frankfurt am Main 1975.
25. Zikmund Winter, Řemeslnictvo a živnosti XVI. Věku v Čechách 1526-1620. Praha 1909.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka v prezentaci představila svou závěrečnou práci a restaurování díla. Na výtky v posudcích a otázky komise odpověděla s nedostatky. S ohledem na hodnocení práce vedoucí i oponentem komise ohodnotila obhajobu stupněm „velmi dobře“.