Informace o kvalifikační práci Ke králi i k sejmu. Císařští diplomaté a habsburská politika vůči Sasko-polské unii v druhé půli vlády Augusta II. (1719-1733)
- Všechny požadované údaje o této VŠKP jsou vyplněny.
Hlavní téma
Ke králi i k sejmu. Císařští diplomaté a habsburská politika vůči Sasko-polské unii v druhé půli vlády Augusta II. (1719-1733)
Hlavní téma v angličtině
To the King and to the Sejm. Imperial Diplomats and Habsburg Policy towards the Saxon-Polish Union in the second half of the reign of Augustus II. (1719-1733)
Název dle studenta
Ke králi i k sejmu. Císařští diplomaté a habsburská politika vůči Sasko-polské unii v druhé půli vlády Augusta II. (1719-1733)
Název dle studenta v angličtině
o the King and to the Sejm. Imperial Diplomats and Habsburg Policy towards the Saxon-Polish Union in the Second Half of the Reign of Augustus II (1719-1733)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na císařskou diplomacii ve velmi specifickém prostředí sasko-polského dvora v druhé polovině vlády Augusta II. Problematiku zkoumá skrze osoby císařských diplomatů, kterých působilo ve studovaných letech 1719-1733 u sasko-polského dvora celkem jedenáct. Při výzkumu byla využita primárně jejich korespondence s Vídní, která je uložená v rakouském státním archivu ve Vídni ve fondu Haus-, Hof- und Staatsarchiv. Práce se zabývá výběrem diplomatů, jejich přípravou na misi, ceremoniálem, analyzuje jejich korespondenční styky s Vídní a sleduje císařské strategie, které uplatňoval skrze své diplomaty. To vše je zasazeno do historického kontextu doby a ukazuje, jak všechno podléhalo změně pod vlivem aktuálních událostí.
Anotace v angličtině
The presented diploma thesis deals with imperial diplomacy in a very specific environment of the Saxon-Polish court in the second half of reign of Augustus II. The problems are examined through the persons of the imperial diplomats, who were eleven in the studied years 1719-1733 at the Saxony-Polish court. The research used primarily their correspondence with Vienna, which is deposited in the Austrian State Archive in Vienna, Haus-, Hof- und Staatsarchiv. The thesis deals with the selection of diplomats, their preparation for the mission, the ceremony, also analyzes their correspondence with Vienna and follows the imperial strategies that Charles VI. applied through his diplomats. All this is set in the historical context of the period and shows how everything was subject to change under the influence of current events.
Klíčová slova
aristokracie, 18. století, informační a sociální sítě, habsburští diplomaté, dějiny diplomacie, sasko-polská unie
Klíčová slova v angličtině
aristocracy, 18th century, information and social nets, Habsburg diplomats, the history of diplomacy, Saxon-Polish Union
Rozsah průvodní práce
182
Jazyk
CZ
Anotace
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na císařskou diplomacii ve velmi specifickém prostředí sasko-polského dvora v druhé polovině vlády Augusta II. Problematiku zkoumá skrze osoby císařských diplomatů, kterých působilo ve studovaných letech 1719-1733 u sasko-polského dvora celkem jedenáct. Při výzkumu byla využita primárně jejich korespondence s Vídní, která je uložená v rakouském státním archivu ve Vídni ve fondu Haus-, Hof- und Staatsarchiv. Práce se zabývá výběrem diplomatů, jejich přípravou na misi, ceremoniálem, analyzuje jejich korespondenční styky s Vídní a sleduje císařské strategie, které uplatňoval skrze své diplomaty. To vše je zasazeno do historického kontextu doby a ukazuje, jak všechno podléhalo změně pod vlivem aktuálních událostí.
Anotace v angličtině
The presented diploma thesis deals with imperial diplomacy in a very specific environment of the Saxon-Polish court in the second half of reign of Augustus II. The problems are examined through the persons of the imperial diplomats, who were eleven in the studied years 1719-1733 at the Saxony-Polish court. The research used primarily their correspondence with Vienna, which is deposited in the Austrian State Archive in Vienna, Haus-, Hof- und Staatsarchiv. The thesis deals with the selection of diplomats, their preparation for the mission, the ceremony, also analyzes their correspondence with Vienna and follows the imperial strategies that Charles VI. applied through his diplomats. All this is set in the historical context of the period and shows how everything was subject to change under the influence of current events.
Klíčová slova
aristokracie, 18. století, informační a sociální sítě, habsburští diplomaté, dějiny diplomacie, sasko-polská unie
Klíčová slova v angličtině
aristocracy, 18th century, information and social nets, Habsburg diplomats, the history of diplomacy, Saxon-Polish Union
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce bude objasnit, jak vypadala císařská diplomacie ve velmi specifickém prostředí sasko-polského dvora za vlády Augusta II. Výzkum bude založen zejména na analýze oboustranné korespondence všech císařských diplomatů, kteří působili u sasko-polského dvora v letech 1719-1733, uložené v rakouském státním archivu ve Vídni ve fondu Haus-, Hof- und Staatsarchiv. Práce by měla postihnout nejdůležitější aspekty diplomatického zastoupení, jakým byl například ceremoniál, výběr a příprava diplomata na jeho misi nebo jeho korespondenční styky s Vídní. Zároveň by měla autorka výklad zasadit do historického kontextu doby a ukázat, jak se pod vlivem soudobých událostí proměňovaly císařské strategie vůči Sasko-polské unii.
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce bude objasnit, jak vypadala císařská diplomacie ve velmi specifickém prostředí sasko-polského dvora za vlády Augusta II. Výzkum bude založen zejména na analýze oboustranné korespondence všech císařských diplomatů, kteří působili u sasko-polského dvora v letech 1719-1733, uložené v rakouském státním archivu ve Vídni ve fondu Haus-, Hof- und Staatsarchiv. Práce by měla postihnout nejdůležitější aspekty diplomatického zastoupení, jakým byl například ceremoniál, výběr a příprava diplomata na jeho misi nebo jeho korespondenční styky s Vídní. Zároveň by měla autorka výklad zasadit do historického kontextu doby a ukázat, jak se pod vlivem soudobých událostí proměňovaly císařské strategie vůči Sasko-polské unii.
Seznam doporučené literatury
Mathew Smith ANDERSON, The Rise of Modern Diplomacy 1450-1919, London - New York 1993. Martin BAKEŠ, Kryštof Václav z Nostic a jeho diplomatická cesta na území Polsko-litevské unie v roce 1693, Východočeský sborník historický 24, 2013, 99-119. Charles Howard CARTER, The Ambassadors of Early Modern Europe: Patterns of Diplomatic Represantation in the Early Seventeenth Century, in: Charles Howard CARTER (ed.) From Renaissance to Counter-Reformation. Essays in Honor of Garret Mattingly, New York 1965. Jerzy DYGDAŁA, Rywalizacja dwóch dyplomatów cesarskiego i francuskiego w Polsce 1733 roku - Heinrich Wilhelm von Wilczek i Antoine-Felix de Monti, in: Ryszard SKOWRON (ed.), Polska wobec wielkich konfliktów w Europie. Z dziejów dyplomacji i stosunków międzynarodowych w XV-XVIII wieku, Krakow 2009, s. 495-512. Józef GIEROWSKI, Dyplomacja polska doby saskiej (1699-1763), in: Historia dyplomacji polskiej, tom II (1572-1795), Warszawa 1982. Jiří HRBEK, Postavení diplomata v mezinárodním systému poloviny 17. století, in: Od konfesijní konfrontace ke konfesijnímu míru, Ústí nad Orlicí 2008, s. STRANY. Jiří HRBEK, Cesty evropské historiografie k diplomacii raného novověku, Theatrum historiae 13, 2013, s. 7-30. Jiří KUBEŠ a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740, Praha 2018. Jiří KUBEŠ, Jan Marek z Clary a Aldringenu jako vyslanec Leopolda I. u saského kurfiřtského dvora na konci 17. století, Český časopis historický 113, 2015, č. 2, s. 346-380. Klaus MÜLLER, Das kaiserliche Gesandtschaftswesen im Jahrhundert nach dem Westfälischen Frieden (1648-1740), Bonn 1976. Andreas PEČAR, Die Ökonomie der Ehre: höfischer Adel am Kaiserhof Karls IV. (1711-1740), Darmstadt 2003. Stefan SIENELL, Die Geheime Konferenz unter Kaiser Leopold I. Personelle Strukturen und Methoden zur politischen Entscheidungsfindung am Wiener Hof, Frankfurt 2001. Hillard von THIESSEN, Diplomatie von type ancien. Überlegungen zu einem Idealtypus des frühneuzeitlichen Gesandtschaftswesens, in: Hillard von THIESSEN - Christian WINDLER (Hg.), Akteure der Außenbeziehungen. Netzwerke und Interkulturalität im historischen Wandel, Köln - Weimar - Wien 2010, s. 471-504. Hillard von THIESSEN, Diplomaten und Diplomatie im frühen 18. Jahrhundert, in: Heinz DUCHHARDT - Martin ESPENHORST (Hg.), Utrecht - Rastatt - Baden 1712-1714. Ein europäisches Friedenswerk am Ende des Zeitalters Ludwigs XIV., Göttingen 2013, s. 13-34. Vít VLNAS, Princ Evžen Savojský: Život a dílo barokního válečníka, Praha - Litomyšl 2001. Petra VOKÁČOVÁ, Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka, Praha 2014.
Seznam doporučené literatury
Mathew Smith ANDERSON, The Rise of Modern Diplomacy 1450-1919, London - New York 1993. Martin BAKEŠ, Kryštof Václav z Nostic a jeho diplomatická cesta na území Polsko-litevské unie v roce 1693, Východočeský sborník historický 24, 2013, 99-119. Charles Howard CARTER, The Ambassadors of Early Modern Europe: Patterns of Diplomatic Represantation in the Early Seventeenth Century, in: Charles Howard CARTER (ed.) From Renaissance to Counter-Reformation. Essays in Honor of Garret Mattingly, New York 1965. Jerzy DYGDAŁA, Rywalizacja dwóch dyplomatów cesarskiego i francuskiego w Polsce 1733 roku - Heinrich Wilhelm von Wilczek i Antoine-Felix de Monti, in: Ryszard SKOWRON (ed.), Polska wobec wielkich konfliktów w Europie. Z dziejów dyplomacji i stosunków międzynarodowych w XV-XVIII wieku, Krakow 2009, s. 495-512. Józef GIEROWSKI, Dyplomacja polska doby saskiej (1699-1763), in: Historia dyplomacji polskiej, tom II (1572-1795), Warszawa 1982. Jiří HRBEK, Postavení diplomata v mezinárodním systému poloviny 17. století, in: Od konfesijní konfrontace ke konfesijnímu míru, Ústí nad Orlicí 2008, s. STRANY. Jiří HRBEK, Cesty evropské historiografie k diplomacii raného novověku, Theatrum historiae 13, 2013, s. 7-30. Jiří KUBEŠ a kol., V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640-1740, Praha 2018. Jiří KUBEŠ, Jan Marek z Clary a Aldringenu jako vyslanec Leopolda I. u saského kurfiřtského dvora na konci 17. století, Český časopis historický 113, 2015, č. 2, s. 346-380. Klaus MÜLLER, Das kaiserliche Gesandtschaftswesen im Jahrhundert nach dem Westfälischen Frieden (1648-1740), Bonn 1976. Andreas PEČAR, Die Ökonomie der Ehre: höfischer Adel am Kaiserhof Karls IV. (1711-1740), Darmstadt 2003. Stefan SIENELL, Die Geheime Konferenz unter Kaiser Leopold I. Personelle Strukturen und Methoden zur politischen Entscheidungsfindung am Wiener Hof, Frankfurt 2001. Hillard von THIESSEN, Diplomatie von type ancien. Überlegungen zu einem Idealtypus des frühneuzeitlichen Gesandtschaftswesens, in: Hillard von THIESSEN - Christian WINDLER (Hg.), Akteure der Außenbeziehungen. Netzwerke und Interkulturalität im historischen Wandel, Köln - Weimar - Wien 2010, s. 471-504. Hillard von THIESSEN, Diplomaten und Diplomatie im frühen 18. Jahrhundert, in: Heinz DUCHHARDT - Martin ESPENHORST (Hg.), Utrecht - Rastatt - Baden 1712-1714. Ein europäisches Friedenswerk am Ende des Zeitalters Ludwigs XIV., Göttingen 2013, s. 13-34. Vít VLNAS, Princ Evžen Savojský: Život a dílo barokního válečníka, Praha - Litomyšl 2001. Petra VOKÁČOVÁ, Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka, Praha 2014.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, portréty, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
1. Představení práce. 2. Posudek vedoucího práce a oponenta. 3. Diskuse: uložení archiválií. Způsoby překladu.