V diplomové práci se zabývám pracovní metodou a současným fenoménem "zvukové improvizace tvořené v reálném čase". Z perspektivy smyslové, sonické a vizuální antropologie se zamýšlím nad rolí komunikace, smyslů a exprese v otevřeném procesu improvizace. Zaměřuji se na současnou scénu v prostředí pardubického Divadla 29.
V průběhu práce jsem si položil otázku, jaké vztahy panují mezi intuicí a smyslovým vnímáním v otevřeném procesu zvukové improvizace tvořené v reálném čase? Odpověď předkládám prostřednictvím textové a audiovizuální formy. K audiovizuální formě jsem přistupoval z hlediska metod vizuální antropologie - "sensory ethnography" a "sonic ethnography", které metodologicky vytvářejí dokumentární formu s názvem "Esej o volné improvizaci". Při tvorbě audiovizuální eseje jsem reagoval na široké zvukového spektrum a vnímal volné trajektorie mentálních dynamismů lidské mysli. Prostřednictvím objektivu kamery jsem se zapojil do interakce s hráči a v otevřeném procesu imaginace osciloval mezi východisky imaginární reality filmu a imaginární reality improvizace. Prostřednictvím společného dialogu s hudebníky vznikl prostor pro vyjasnění některých specifik v rámci pojmového uchopení improvizace, doplňující audiovizuální a textovou formu diplomové práce. Zaznamenané dialogy v digitální podobě se v procesu postprodukce prolínají se zvuky hudebních nástrojů, rozličných praktik, získanou zkušeností a imaginací, kterou tvoří matadoři improvizační scény jako Thomas Lehn, Martin Küchen, Liudas Mock?nas, George Cremashi, Miro Tóth, Rafal Mazur a další. V dalších tezích se mimo jiné zabývám historickými souvislostmi spojenými s rolí hudební improvizace, zejména se změnami v poslední polovině 20. století. Věnuji se myšlenkovým a metodologickým proměnám na poli hudební improvizace. Rovněž pracuji s prameny a koncepty, které doplňují kontext k uvedeným rozhovorům pořízených v rámci audiovizuálního tvorby.
Vybrané myšlenky, koncepty a jejich souvislosti spojené s hudební improvizací čerpám z literatury od J. Cage "Silence" nebo D. Bailey - "And the story od free improvisation", kde například Bailey odlišuje "ne-idiomatickou volnou improvizaci" od improvizace chápané jako součást jazzu nebo jiných žánrů. Dále se v rámci vizuální antropologie inspiruji teoretickými prameny od Sarah Pink - Doing Sensory Ethnography, Schneidera a Christopera Wrighta - "Between Art and Anthropology" nebo Esejí o vizuální antropologií od Tomáše Petráně.
Anotace v angličtině
In diploma thesis I am interesting in the contemporary phenomenon of "sonic improvisation creating in real time". From the point of view of sensory, sonic and visual anthropology, I am thinking about the role of communication, senses and expression in the process of improvisation. I am focus on the contemporary scene of improvisation at the Theater 29 - Pardubice, Czech Republic.
As part of the methodology, I tried to develop visual approaches within "sensory ethnography" and "sonic ethnography," which I used for creating audiovisual documentary called "Essay on Free Improvisation." In the audiovisual documentary I responded to a spectrum of sounds and futher perceive a free trajectories of the mental dynamisms of the human mind. Through the camera lens I was engage in interaction with the contemporary players. Based on mutual interaction in the space, I was oscillating between imaginary reality of film and the imaginary reality of free improvisation within an open process of imagination. In made interviews, the musicians clarified some of a specifics of free improvisation in the perception of space-time. Within the post-production I subsequently transformed most of interviews into a documentary narrative with a musical instruments, various practices, experiences and imaginations, made up of matadors of the scene - for instance Thomas Lehn, Martin Küchen, Liudas Mock?nas, George Cremashi, Miro Tóth, Rafal Mazur and many others. Thesis also consider a historical context associated with a role of musical improvisation - especially in the last half of the 20th century. Focus on thinking about ideas of transformations and changes within sound improvisation, which complement practical audiovisual part of thesis.
In the context of ideas and concepts within sound theory I came out from literature as J. Cage "Silence" or D. Bailey - "And the story from free improvisation,". Bailey distinguishes "non-idiomatic free improvisation" from improvisation understood as part of jazz or other genres. In case of visual anthropology, I was inspire by theoretical sources from Sarah Pink - Doing Sensory Ethnography, Schneider and Christoper Wright - "Between Art and Anthropology" or Essay on Visual Anthropology by Tomáš Petráň.
Klíčová slova
Vizuální esej o volné improvizaci, vizuální antropologie, smyslová etnografie, zvuková etnografie, antropologie smyslů, improvizace v reálném čase, ne-idiomatická improvizace, Divadlo 29.
Klíčová slova v angličtině
Visual essay on freejazz improvisation, visual anthropology, sensory ethnography, sonic ethnography, freejazz improvisation, non-ideomatic improvisation, improvisation creating in real-time, Theatre 29.
Rozsah průvodní práce
94 s. (241 038 znaků)
Jazyk
CZ
Anotace
V diplomové práci se zabývám pracovní metodou a současným fenoménem "zvukové improvizace tvořené v reálném čase". Z perspektivy smyslové, sonické a vizuální antropologie se zamýšlím nad rolí komunikace, smyslů a exprese v otevřeném procesu improvizace. Zaměřuji se na současnou scénu v prostředí pardubického Divadla 29.
V průběhu práce jsem si položil otázku, jaké vztahy panují mezi intuicí a smyslovým vnímáním v otevřeném procesu zvukové improvizace tvořené v reálném čase? Odpověď předkládám prostřednictvím textové a audiovizuální formy. K audiovizuální formě jsem přistupoval z hlediska metod vizuální antropologie - "sensory ethnography" a "sonic ethnography", které metodologicky vytvářejí dokumentární formu s názvem "Esej o volné improvizaci". Při tvorbě audiovizuální eseje jsem reagoval na široké zvukového spektrum a vnímal volné trajektorie mentálních dynamismů lidské mysli. Prostřednictvím objektivu kamery jsem se zapojil do interakce s hráči a v otevřeném procesu imaginace osciloval mezi východisky imaginární reality filmu a imaginární reality improvizace. Prostřednictvím společného dialogu s hudebníky vznikl prostor pro vyjasnění některých specifik v rámci pojmového uchopení improvizace, doplňující audiovizuální a textovou formu diplomové práce. Zaznamenané dialogy v digitální podobě se v procesu postprodukce prolínají se zvuky hudebních nástrojů, rozličných praktik, získanou zkušeností a imaginací, kterou tvoří matadoři improvizační scény jako Thomas Lehn, Martin Küchen, Liudas Mock?nas, George Cremashi, Miro Tóth, Rafal Mazur a další. V dalších tezích se mimo jiné zabývám historickými souvislostmi spojenými s rolí hudební improvizace, zejména se změnami v poslední polovině 20. století. Věnuji se myšlenkovým a metodologickým proměnám na poli hudební improvizace. Rovněž pracuji s prameny a koncepty, které doplňují kontext k uvedeným rozhovorům pořízených v rámci audiovizuálního tvorby.
Vybrané myšlenky, koncepty a jejich souvislosti spojené s hudební improvizací čerpám z literatury od J. Cage "Silence" nebo D. Bailey - "And the story od free improvisation", kde například Bailey odlišuje "ne-idiomatickou volnou improvizaci" od improvizace chápané jako součást jazzu nebo jiných žánrů. Dále se v rámci vizuální antropologie inspiruji teoretickými prameny od Sarah Pink - Doing Sensory Ethnography, Schneidera a Christopera Wrighta - "Between Art and Anthropology" nebo Esejí o vizuální antropologií od Tomáše Petráně.
Anotace v angličtině
In diploma thesis I am interesting in the contemporary phenomenon of "sonic improvisation creating in real time". From the point of view of sensory, sonic and visual anthropology, I am thinking about the role of communication, senses and expression in the process of improvisation. I am focus on the contemporary scene of improvisation at the Theater 29 - Pardubice, Czech Republic.
As part of the methodology, I tried to develop visual approaches within "sensory ethnography" and "sonic ethnography," which I used for creating audiovisual documentary called "Essay on Free Improvisation." In the audiovisual documentary I responded to a spectrum of sounds and futher perceive a free trajectories of the mental dynamisms of the human mind. Through the camera lens I was engage in interaction with the contemporary players. Based on mutual interaction in the space, I was oscillating between imaginary reality of film and the imaginary reality of free improvisation within an open process of imagination. In made interviews, the musicians clarified some of a specifics of free improvisation in the perception of space-time. Within the post-production I subsequently transformed most of interviews into a documentary narrative with a musical instruments, various practices, experiences and imaginations, made up of matadors of the scene - for instance Thomas Lehn, Martin Küchen, Liudas Mock?nas, George Cremashi, Miro Tóth, Rafal Mazur and many others. Thesis also consider a historical context associated with a role of musical improvisation - especially in the last half of the 20th century. Focus on thinking about ideas of transformations and changes within sound improvisation, which complement practical audiovisual part of thesis.
In the context of ideas and concepts within sound theory I came out from literature as J. Cage "Silence" or D. Bailey - "And the story from free improvisation,". Bailey distinguishes "non-idiomatic free improvisation" from improvisation understood as part of jazz or other genres. In case of visual anthropology, I was inspire by theoretical sources from Sarah Pink - Doing Sensory Ethnography, Schneider and Christoper Wright - "Between Art and Anthropology" or Essay on Visual Anthropology by Tomáš Petráň.
Klíčová slova
Vizuální esej o volné improvizaci, vizuální antropologie, smyslová etnografie, zvuková etnografie, antropologie smyslů, improvizace v reálném čase, ne-idiomatická improvizace, Divadlo 29.
Klíčová slova v angličtině
Visual essay on freejazz improvisation, visual anthropology, sensory ethnography, sonic ethnography, freejazz improvisation, non-ideomatic improvisation, improvisation creating in real-time, Theatre 29.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se bude zabývat fenoménem volné improvizace v prostředí klubové a divadelní scény. Součást práce bude i vizuálně-dokumentární esej, reflektující současný hudební proud improvizace a zvukové performance v reálném čase. Z perspektivy vizuální antropologie se zaměřím na metodu "smyslové etnografie", v jejímž duchu se chystám zapojit do interakce s hráči a v otevřeném procesu imaginace oscilovat mezi východisky imaginární reality filmu a imaginární reality hudebníků. Snahou bude navázat společný dialog, který může vyjasnit některá specifika volné improvizace v čase a prostoru. V teoretické části se budu věnovat myšlenkám ovlivňující hudební improvizaci. Jedná se především o zkoumání pramenů improvizace, spojených s koncepty J. Cage nebo D. Bailey. D. Bailey jako průkopník v improvizaci, odlišuje ne-idiomatickou hudební improvizaci od improvizace chápané v kontextu jazzu nebo jiných specifických žánrů improvizace. Dále se budu inspirovat teoretickými prameny v rámci vizuální antropologie, například od Schneidera a Christopera Wrighta - Between Art and Anthropology, Marcuse Bankse a Jaye Rubyho - Made to Be Seen nebo Esejí o vizuální antropologií od T. Petráně.
Zásady pro vypracování
Diplomová práce se bude zabývat fenoménem volné improvizace v prostředí klubové a divadelní scény. Součást práce bude i vizuálně-dokumentární esej, reflektující současný hudební proud improvizace a zvukové performance v reálném čase. Z perspektivy vizuální antropologie se zaměřím na metodu "smyslové etnografie", v jejímž duchu se chystám zapojit do interakce s hráči a v otevřeném procesu imaginace oscilovat mezi východisky imaginární reality filmu a imaginární reality hudebníků. Snahou bude navázat společný dialog, který může vyjasnit některá specifika volné improvizace v čase a prostoru. V teoretické části se budu věnovat myšlenkám ovlivňující hudební improvizaci. Jedná se především o zkoumání pramenů improvizace, spojených s koncepty J. Cage nebo D. Bailey. D. Bailey jako průkopník v improvizaci, odlišuje ne-idiomatickou hudební improvizaci od improvizace chápané v kontextu jazzu nebo jiných specifických žánrů improvizace. Dále se budu inspirovat teoretickými prameny v rámci vizuální antropologie, například od Schneidera a Christopera Wrighta - Between Art and Anthropology, Marcuse Bankse a Jaye Rubyho - Made to Be Seen nebo Esejí o vizuální antropologií od T. Petráně.
Seznam doporučené literatury
PETRÁŇ, Tomáš. Ecce homo: (esej o vizuální antropologii). Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011. ISBN 978-80-7395-341-6.
BANKS, Marcus a Jay RUBY. Made to be seen: perspectives on the history of visual anthropology. London: University of Chicago Press, 2011. ISBN 9780226036625.
SCHNEIDER, Arnd a Christopher WRIGHT. Between art and anthropology: contemporary ethnographic practice. English ed. New York: Berg Publishers, 2010. ISBN 9781847885012.
WATSON, Ben. Derek Bailey and the story of free improvisation. Paperback edition. New York: Verso, 2013. ISBN 978-1-78168-105-3.
CAGE, John. Silence. Wesleyan: University press, 1973. ISBN 0-8195-6028-6.
GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999. ISBN 80-902482-4-1.
LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro Radu Evropy v rámci projektu "Nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". V Praze: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0109-5.
DRYJE, František, Šimon SVĚRÁK a Roman TELEROVSKÝ. Princip imaginace: tvůrčí proces hry, experimentace, volná tvorba : pracovní sborník Skupiny českých a slovenských surrealistů. Praha: Spolek Analogon, 2016. ISBN 978-80-905968-8-7.
CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Přeložil Eva HAUSEROVÁ. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0918-8.
LAOZI a Ralph Alan DALE. The tao te ching. London: Watkins, 2017. ISBN 978-1-78678-028-7.
LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti: dějiny, pojmy, osobnosti. Praha: Academia, 2013. Orient (Academia). ISBN 978-80-200-2190-8.
Seznam doporučené literatury
PETRÁŇ, Tomáš. Ecce homo: (esej o vizuální antropologii). Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011. ISBN 978-80-7395-341-6.
BANKS, Marcus a Jay RUBY. Made to be seen: perspectives on the history of visual anthropology. London: University of Chicago Press, 2011. ISBN 9780226036625.
SCHNEIDER, Arnd a Christopher WRIGHT. Between art and anthropology: contemporary ethnographic practice. English ed. New York: Berg Publishers, 2010. ISBN 9781847885012.
WATSON, Ben. Derek Bailey and the story of free improvisation. Paperback edition. New York: Verso, 2013. ISBN 978-1-78168-105-3.
CAGE, John. Silence. Wesleyan: University press, 1973. ISBN 0-8195-6028-6.
GOFFMAN, Erving. Všichni hrajeme divadlo: sebeprezentace v každodenním životě. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1999. ISBN 80-902482-4-1.
LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro Radu Evropy v rámci projektu "Nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". V Praze: Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0109-5.
DRYJE, František, Šimon SVĚRÁK a Roman TELEROVSKÝ. Princip imaginace: tvůrčí proces hry, experimentace, volná tvorba : pracovní sborník Skupiny českých a slovenských surrealistů. Praha: Spolek Analogon, 2016. ISBN 978-80-905968-8-7.
CSÍKSZENTMIHÁLYI, Mihály. Flow: o štěstí a smyslu života. Přeložil Eva HAUSEROVÁ. Praha: Portál, 2015. ISBN 978-80-262-0918-8.
LAOZI a Ralph Alan DALE. The tao te ching. London: Watkins, 2017. ISBN 978-1-78678-028-7.
LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti: dějiny, pojmy, osobnosti. Praha: Academia, 2013. Orient (Academia). ISBN 978-80-200-2190-8.
Přílohy volně vložené
1 Datový - Audiovizuální soubor.(Essay on freejazz improvisation) 2,42 GB. 00:24:25 min.
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Student představil diplomovou práci. Následovalo přečtení posudků vedoucího práce a oponenta, na které student reagoval. Nakonec proběhla diskuse. Student práci obhájil.