Práce se zabývá institucí čelední služby v období raného novověku. První část spisu je věnována právnímu postavení sloužících v období od pozdního středověku až do kodifikace občanského práva na počátku 19. století. Druhá část již vychází z analýzy archivních pramenů především státní a vrchnostenské provenience, na jejichž základě sleduje stav i vývoj čeledních poměrů na východě Čech v 17. a 18. století. Podstata celého výzkumu pak stojí na analýze poddanských seznamů pro východočeské panství Choltice v letech 1681?1700 a 1765?1784, na jejímž základě se snaží postihnout čelední službu coby součást životního cyklu tehdejšího člověka.
Anotace v angličtině
This study focuses on an interesting topic of social history, which remains somewhat neglected by Czech historiography ? the institution of servants and domestic service during the Early Modern Era. The first part of the study explores the legal status of servants from the late Middle Ages up to the codification of civil law at the beginning of the 19th century. The second part of the study draws on an analysis of archive sources mainly originating from the structures of the state and the nobility; these sources enable the author to trace the evolution of domestic service in East Bohemia during the 17th and 18th centuries. The core of the research is based on an analysis of registers of hereditary subjects at the East Bohemian Choltice estate compiled in 1681?1700 and 1765?1784, which reveal the role played by domestic service in the life cycles of individuals during the era under investigation.
Keywords
Klíčová slova
čeleď; čelední služba; životní cyklus; raný novověk; pracovní právo; Choltice; poddanské seznamy
Klíčová slova v angličtině
servants; domestic service; life cycle; Early Modern Era; labour law; Choltice; registers of subjects
Rozsah průvodní práce
-
Jazyk
CZ
Anotace
Práce se zabývá institucí čelední služby v období raného novověku. První část spisu je věnována právnímu postavení sloužících v období od pozdního středověku až do kodifikace občanského práva na počátku 19. století. Druhá část již vychází z analýzy archivních pramenů především státní a vrchnostenské provenience, na jejichž základě sleduje stav i vývoj čeledních poměrů na východě Čech v 17. a 18. století. Podstata celého výzkumu pak stojí na analýze poddanských seznamů pro východočeské panství Choltice v letech 1681?1700 a 1765?1784, na jejímž základě se snaží postihnout čelední službu coby součást životního cyklu tehdejšího člověka.
Anotace v angličtině
This study focuses on an interesting topic of social history, which remains somewhat neglected by Czech historiography ? the institution of servants and domestic service during the Early Modern Era. The first part of the study explores the legal status of servants from the late Middle Ages up to the codification of civil law at the beginning of the 19th century. The second part of the study draws on an analysis of archive sources mainly originating from the structures of the state and the nobility; these sources enable the author to trace the evolution of domestic service in East Bohemia during the 17th and 18th centuries. The core of the research is based on an analysis of registers of hereditary subjects at the East Bohemian Choltice estate compiled in 1681?1700 and 1765?1784, which reveal the role played by domestic service in the life cycles of individuals during the era under investigation.
Keywords
Klíčová slova
čeleď; čelední služba; životní cyklus; raný novověk; pracovní právo; Choltice; poddanské seznamy
Klíčová slova v angličtině
servants; domestic service; life cycle; Early Modern Era; labour law; Choltice; registers of subjects
Zásady pro vypracování
-
Zásady pro vypracování
-
Seznam doporučené literatury
-
Seznam doporučené literatury
-
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
1) Představení práce
2) Posudky oponentů
3) Diskuse
Otázky:
1) Ekotyp v oblasti alpských panství
2) Vymezení pojmu čeledín
3) Význam komparace a volba srovnávaných prvků
4) Vzájemný vliv kodifikace a praxe
5) Trestněprávní agenda jako informační zdroj