Diplomová práce si klade za cíl zmapovat stresové faktory práce z pohledu sester na operačním sále. Zaměřuje se na náročnost profese, na specifika stresového zatížení a hodnotí riziko vzniku syndromu vyhoření v souvislosti s mírou rizika na jiných odděleních. Snaží se podat ucelený pohled na profesi perioperační sestry s ohledem na její náročná specifika a jejich dopad na sálové sestry.
Práce byla zpracována pomocí kvalitativního šetření, jež probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů a dotazníku Maslachové. Rozhovory byly realizovány s deseti perioperačními sestrami pracujících na centrálních operačních sálech, na dotazníky odpovídaly sestry z operačních sálů, z oddělení následné péče a oddělení gynekologického, dětského, interního, chirurgického a anesteziologicko-resuscitačního. Z šetření vyplynulo, že mezi hlavní specifika stresové zátěže sálových sester patří stres z odborné náročnosti, stres u akutních operací, nedodržování přestávek, velká zodpovědnost a zátěž z problematických mezilidských vztahů na pracovišti. Bylo zjištěno, že největší mírou stresového zatížení trpí sestry s dobou praxe mezi 20 - 25 lety. Závěry dále poukazují na fakt, že sestry na operačním sále nejsou ohroženy syndromem vyhoření více než sestry na jiných vybraných odděleních.
Práce by měla zvýšit povědomí a informovanost sester o zvláštnostech a specifické náročnosti profese perioperační sestry.
Anotace v angličtině
The goal of the thesis is to map stress factors of the job from the view of nurses at an operating room. It focuses on requirements of the profession, specifics of stress load and evaluates the risk of inception of burnout syndrome in context of risk rates at other wards. It strives to deliver thorough insight into the profession with focus on its demanding specifics and its impact on perioperative nurses.
This thesis was conducted by qualitative research consisting of semi-structured interviews and Maslach Burnout Inventory. Ten interviews with perioperative nurses who work at central operating rooms were realised, The questionnaires were responded by nurses who work at operating rooms, departments of aftercare, internal medicine, gynaecology, pediatry, surgery, anaesthesiology-resuscitation and intensive care. From survey emerged that the major stressors of perioperative nurses are stress of expertise demands, acute surgeries, breaks non-compliance, high responsibility and problematic relationships with colleagues. It has been found that nurses who have 20-25 years' experience suffer from increased rates of stress. Conclusions furthermore indicate perioperative nurses are not struck by burnout syndrome more often than nurses working at other selected wards.
The aim of the thesis is also to heighten awareness of nurses about peculiarities and specific demands of the profession of perioperative nurse.
Klíčová slova
sestra, perioperační péče, pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření, operační sál
Klíčová slova v angličtině
nurse, perioperative care, workload, stress, burnout syndrome, operating room
Rozsah průvodní práce
87 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat stresové faktory práce z pohledu sester na operačním sále. Zaměřuje se na náročnost profese, na specifika stresového zatížení a hodnotí riziko vzniku syndromu vyhoření v souvislosti s mírou rizika na jiných odděleních. Snaží se podat ucelený pohled na profesi perioperační sestry s ohledem na její náročná specifika a jejich dopad na sálové sestry.
Práce byla zpracována pomocí kvalitativního šetření, jež probíhalo formou polostrukturovaných rozhovorů a dotazníku Maslachové. Rozhovory byly realizovány s deseti perioperačními sestrami pracujících na centrálních operačních sálech, na dotazníky odpovídaly sestry z operačních sálů, z oddělení následné péče a oddělení gynekologického, dětského, interního, chirurgického a anesteziologicko-resuscitačního. Z šetření vyplynulo, že mezi hlavní specifika stresové zátěže sálových sester patří stres z odborné náročnosti, stres u akutních operací, nedodržování přestávek, velká zodpovědnost a zátěž z problematických mezilidských vztahů na pracovišti. Bylo zjištěno, že největší mírou stresového zatížení trpí sestry s dobou praxe mezi 20 - 25 lety. Závěry dále poukazují na fakt, že sestry na operačním sále nejsou ohroženy syndromem vyhoření více než sestry na jiných vybraných odděleních.
Práce by měla zvýšit povědomí a informovanost sester o zvláštnostech a specifické náročnosti profese perioperační sestry.
Anotace v angličtině
The goal of the thesis is to map stress factors of the job from the view of nurses at an operating room. It focuses on requirements of the profession, specifics of stress load and evaluates the risk of inception of burnout syndrome in context of risk rates at other wards. It strives to deliver thorough insight into the profession with focus on its demanding specifics and its impact on perioperative nurses.
This thesis was conducted by qualitative research consisting of semi-structured interviews and Maslach Burnout Inventory. Ten interviews with perioperative nurses who work at central operating rooms were realised, The questionnaires were responded by nurses who work at operating rooms, departments of aftercare, internal medicine, gynaecology, pediatry, surgery, anaesthesiology-resuscitation and intensive care. From survey emerged that the major stressors of perioperative nurses are stress of expertise demands, acute surgeries, breaks non-compliance, high responsibility and problematic relationships with colleagues. It has been found that nurses who have 20-25 years' experience suffer from increased rates of stress. Conclusions furthermore indicate perioperative nurses are not struck by burnout syndrome more often than nurses working at other selected wards.
The aim of the thesis is also to heighten awareness of nurses about peculiarities and specific demands of the profession of perioperative nurse.
Klíčová slova
sestra, perioperační péče, pracovní zátěž, stres, syndrom vyhoření, operační sál
Klíčová slova v angličtině
nurse, perioperative care, workload, stress, burnout syndrome, operating room
Zásady pro vypracování
1. Studium literatury, sběr informací a popis současného stavu řešené problematiky.
2. Stanovení cílů a metodiky práce.
3. Příprava a realizace výzkumného šetření dle stanovené metodiky.
4. Analýza a interpretace získaných dat.
5. Zhodnocení výsledků práce.
Zásady pro vypracování
1. Studium literatury, sběr informací a popis současného stavu řešené problematiky.
2. Stanovení cílů a metodiky práce.
3. Příprava a realizace výzkumného šetření dle stanovené metodiky.
4. Analýza a interpretace získaných dat.
5. Zhodnocení výsledků práce.
Seznam doporučené literatury
AYERS, S., DE VISSER, R. Psychologie v medicíně. 1.vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5230-3.
HONZÁK, R. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 2013. ISBN 978-80-7429-331-3.
PAULÍK, K. Psychologie lidské odolnosti. 2.vyd. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-247-5646-2.
VENGLÁŘOVÁ, M. a kol. Sestry v nouzi. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3174-2.
WICHSOVÁ, J. kol. Sestra a perioperační péče. 1.vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-3754-6.
Seznam doporučené literatury
AYERS, S., DE VISSER, R. Psychologie v medicíně. 1.vyd. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5230-3.
HONZÁK, R. Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření. 1.vyd. Praha: Vyšehrad, 2013. ISBN 978-80-7429-331-3.
PAULÍK, K. Psychologie lidské odolnosti. 2.vyd. Praha: Grada, 2017. ISBN 978-80-247-5646-2.
VENGLÁŘOVÁ, M. a kol. Sestry v nouzi. 1.vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3174-2.
WICHSOVÁ, J. kol. Sestra a perioperační péče. 1.vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-3754-6.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
grafy, schémata, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Hodnocení vedoucího: velmi dobře}
Hodnocení oponenta: velmi dobře}
Doplňující otázky k obhajobě: }
1. Jak jste zvládala zaznamenávat odpovědi respondentek, když jste je nenahrávala? Jak jste to udělala v případě telefonických rozhovorů?}
2. Uvádíte, že neexistují české normy pro hodnocení dotazníku Maslach. Jak jste si toto tvrzení ověřila? Podle čeho jste hodnotila stupně v jednotlivých kategoriích? Byl dotazník přeložený Židkovou validován pro českou praxi?}
3. Měla jste od nemocnice, kde jste prováděla výzkum, souhlas se zveřejněním jejího jména? (uvádíte jej na str. 43).}
4. V grafu 1 na str. 67 uvádíte pojem polynomická sestra. Prosím, vysvětlete ho a vysvětlete, na základě čeho jste došla k závěru, že míra stresu souvisí s délkou praxe.}
Obhajoba diplomové práce s prezentací velmi dobrá.