Diplomová práce zkoumá vztah spotřebitelů z generace narozené mezi lety 1950-60 k vybraným značkám potravin, které ve svých marketingových strategiích využívají vliv nostalgie. V éře komunismu byly produkty vzácné kvůli čekací lhůtě, dnes je spotřebitelé jako projev banálního nacionalismu nakupují nadále. Pro získání dat byla použita metoda biografického narativního rozhovoru.
Anotace v angličtině
The thesis examines the relationship of consumers from the generation born between 1950-60 to selected food brands that use the influence of nostalgia in their marketing strategies. In the communist era, products were rare due to the waiting period, today consumers continue to buy them as a manifestation of banal nationalism. A biographical narrative interview method was used to collect data.
Klíčová slova
Spotřeba, socialismus, postsocialismus, značka, materiální kultura
Klíčová slova v angličtině
Consumption, socialism, post-socialism, brand, material culture
Rozsah průvodní práce
47 s. (78 722)
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce zkoumá vztah spotřebitelů z generace narozené mezi lety 1950-60 k vybraným značkám potravin, které ve svých marketingových strategiích využívají vliv nostalgie. V éře komunismu byly produkty vzácné kvůli čekací lhůtě, dnes je spotřebitelé jako projev banálního nacionalismu nakupují nadále. Pro získání dat byla použita metoda biografického narativního rozhovoru.
Anotace v angličtině
The thesis examines the relationship of consumers from the generation born between 1950-60 to selected food brands that use the influence of nostalgia in their marketing strategies. In the communist era, products were rare due to the waiting period, today consumers continue to buy them as a manifestation of banal nationalism. A biographical narrative interview method was used to collect data.
Klíčová slova
Spotřeba, socialismus, postsocialismus, značka, materiální kultura
Klíčová slova v angličtině
Consumption, socialism, post-socialism, brand, material culture
Zásady pro vypracování
Studentka se zaměří na vztah spotřebitelů ke značkám zboží, které byly běžně dostupné před rokem 1989 a otevřením trhu a zároveň existují i dnes. Výzkum bude zaměřen na značky tzv. rychloobrátkového zboží, určeného k téměř okamžité spotřebě, ze segmentu potravin.
Nakupování a směna byly součástí každodennosti všech obyvatel socialistického státu. Sametová revoluce přinesla pro české spotřebitele mnoho změn - na trh vstupuje na trh množství zboží v atraktivních obalech i nové značky a objevují se i zacílené profesionální marketingové kampaně.
Podle Roberty Sassazelliové (Sociologie spotřeby: jednání, distinkce a identita in Zahrádka 2014) se intimní formy vztahů mezi objekty a subjekty vyvíjejí podle specifických kulturních pravidel a ve speciálních institucionálních kontextech.
Cílem práce je hledat souvislosti utváření vztahu ke značce s dobovým kontextem, ekonomickými a politickými změnami, a osobní, emocionální rovinou u jednotlivých respondentů. Zjistit, jakým způsobem se jejich vztah ke značce utvářel, co je pro ně na značce důležité, jakou o ní mají představu. Dále také zohlední propojení národní identity se značkou.
Například jaký vliv na formování vztahu k nim měla například nedostupnost západních značek obdobných produktů - jak českého spotřebitele ovlivňuje nostalgie při jeho současném nakupování. V éře komunismu byly produkty vzácné kvůli čekací lhůtě, spotřebitel musel vyvinout větší úsilí ? vážil si věci více? Jak reagují na reklamy odkazující na dlouhou tradici výrobku? Hledají si informace o vlastníkovi značky, o výrobním procesu? Jakou roli hraje skutečnost, že výrobky značky jsou vyráběné v České republice nebo značku vlastní z většiny společnost s českým majitelem? Budou mluvit o hrdosti na vlastní vyrobené zboží?
Ve výzkumu studentka použije metodu biografického narativního rozhovoru.
Klíčová slova: spotřeba, socializmus, postsocializmus, značka, materiální kultura
Zásady pro vypracování
Studentka se zaměří na vztah spotřebitelů ke značkám zboží, které byly běžně dostupné před rokem 1989 a otevřením trhu a zároveň existují i dnes. Výzkum bude zaměřen na značky tzv. rychloobrátkového zboží, určeného k téměř okamžité spotřebě, ze segmentu potravin.
Nakupování a směna byly součástí každodennosti všech obyvatel socialistického státu. Sametová revoluce přinesla pro české spotřebitele mnoho změn - na trh vstupuje na trh množství zboží v atraktivních obalech i nové značky a objevují se i zacílené profesionální marketingové kampaně.
Podle Roberty Sassazelliové (Sociologie spotřeby: jednání, distinkce a identita in Zahrádka 2014) se intimní formy vztahů mezi objekty a subjekty vyvíjejí podle specifických kulturních pravidel a ve speciálních institucionálních kontextech.
Cílem práce je hledat souvislosti utváření vztahu ke značce s dobovým kontextem, ekonomickými a politickými změnami, a osobní, emocionální rovinou u jednotlivých respondentů. Zjistit, jakým způsobem se jejich vztah ke značce utvářel, co je pro ně na značce důležité, jakou o ní mají představu. Dále také zohlední propojení národní identity se značkou.
Například jaký vliv na formování vztahu k nim měla například nedostupnost západních značek obdobných produktů - jak českého spotřebitele ovlivňuje nostalgie při jeho současném nakupování. V éře komunismu byly produkty vzácné kvůli čekací lhůtě, spotřebitel musel vyvinout větší úsilí ? vážil si věci více? Jak reagují na reklamy odkazující na dlouhou tradici výrobku? Hledají si informace o vlastníkovi značky, o výrobním procesu? Jakou roli hraje skutečnost, že výrobky značky jsou vyráběné v České republice nebo značku vlastní z většiny společnost s českým majitelem? Budou mluvit o hrdosti na vlastní vyrobené zboží?
Ve výzkumu studentka použije metodu biografického narativního rozhovoru.
Klíčová slova: spotřeba, socializmus, postsocializmus, značka, materiální kultura
Seznam doporučené literatury
ANDERSON, Benedict R. 1991. Imagined communities: reflections on the origin and spread of nationalism. Rev. and extended ed. London: Verso.
ARONCZYK, Melissa. 'Living the Brand': Nationality, Globality, and the Identity Strategies of Nation Branding Consultants. International Journal of Communication, [S.l.], v. 2, p. 25, jan. 2008. ISSN 1932-8036. Available at: < https://ijoc.org/index.php/ijoc/article/view/218/118 >. Date accessed: [10. 1.2020]
ARONCZYK, Melissa. How to Do Things with Brands: Uses of National Identity. Canadian Journal of Communication, [S.l.], v. 34, n. 2, june 2009. ISSN 1499-6642. Available at: < https://www.cjconline.ca/index.php/journal/article/view/2236/3051 >. Date accessed: [10. 1. 2020 doi: https://doi.org/10.22230/cjc.2009v34n2a2236 .
BURTON, Dawn. 2008. Credit and consumer society. New York: Routledge.
HOLÝ, Ladislav. 2010. Malý český člověk a skvělý český národ: národní identita a postkomunistická transformace společnosti. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství. Studie.
Kopytoff, Igor. 1986. The Cultural Biography of Things: Commoditization as Process. In Arjun
Appadurai (ed.) Social Life of Things: Commodities in Cultural Perspective. Cambridge: Cambridge University Press. 64-91.
SKEY, Michael a Marco ANTONSICH. 2017. Everyday nationhood: theorising culture, identity and belonging after Banal Nationalism. London, United Kingdom: Palgrave Macmillan.
ZAHRÁDKA, Pavel, ed. 2014. Spotřební kultura: historie, teorie a výzkum. Praha: Academia.
PETROV, Michal. 2013. Retro ČS: co bylo (a nebylo) za reálného socialismu. Brno: Jota.
Seznam doporučené literatury
ANDERSON, Benedict R. 1991. Imagined communities: reflections on the origin and spread of nationalism. Rev. and extended ed. London: Verso.
ARONCZYK, Melissa. 'Living the Brand': Nationality, Globality, and the Identity Strategies of Nation Branding Consultants. International Journal of Communication, [S.l.], v. 2, p. 25, jan. 2008. ISSN 1932-8036. Available at: < https://ijoc.org/index.php/ijoc/article/view/218/118 >. Date accessed: [10. 1.2020]
ARONCZYK, Melissa. How to Do Things with Brands: Uses of National Identity. Canadian Journal of Communication, [S.l.], v. 34, n. 2, june 2009. ISSN 1499-6642. Available at: < https://www.cjconline.ca/index.php/journal/article/view/2236/3051 >. Date accessed: [10. 1. 2020 doi: https://doi.org/10.22230/cjc.2009v34n2a2236 .
BURTON, Dawn. 2008. Credit and consumer society. New York: Routledge.
HOLÝ, Ladislav. 2010. Malý český člověk a skvělý český národ: národní identita a postkomunistická transformace společnosti. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství. Studie.
Kopytoff, Igor. 1986. The Cultural Biography of Things: Commoditization as Process. In Arjun
Appadurai (ed.) Social Life of Things: Commodities in Cultural Perspective. Cambridge: Cambridge University Press. 64-91.
SKEY, Michael a Marco ANTONSICH. 2017. Everyday nationhood: theorising culture, identity and belonging after Banal Nationalism. London, United Kingdom: Palgrave Macmillan.
ZAHRÁDKA, Pavel, ed. 2014. Spotřební kultura: historie, teorie a výzkum. Praha: Academia.
PETROV, Michal. 2013. Retro ČS: co bylo (a nebylo) za reálného socialismu. Brno: Jota.