Práce reaguje na stav českého mediálního prostoru, který je často plný dezinformací. Strukturu práce tvoří teoretická a empirická část. Část teoretická je zaměřena obecně na problematiku fake news, hoaxů či propagandy v souvislosti s médii. Dále se věnuje i mediální výchově ve formálním vzdělávání nebo portálům, které odhalují lživé informace. Empirická část je založena na výzkumu, který vychází z dotazníkového šetření. Studie zkoumá mediální vzdělanost české dospělé populace. Cílem je zjistit, zda respondenti dokáží rozeznat fake news nebo hoax a podle jakých faktorů usuzují pravdivost zpráv. Dále se zabývám vlivem pohlaví či věku na důvěru k médiím.
Anotace v angličtině
This is in response to the situation of the Czech media space, which is often full of fake news. The structure of these forms a theoretical and empirical part. The theoretical part is generally focused on the issues of fake news, hoaxes or propaganda in connection with the media. The theoretical part of the thesis characterises media education in formal education or portals that uncover false information. The empirical part is based on sources via the use of a public survey. The Survey analyses the education of the Czech adult population. The aim of the thesis is to conclude on whether the respondents can recognize fake news or hoaxes, and to be able to judge the reliability of the news.The empirical part describes the influence of gender or age on trust of the Czech adult population in the media.
fake news, hoax, propaganda, media, media education
Rozsah průvodní práce
-
Jazyk
CZ
Anotace
Práce reaguje na stav českého mediálního prostoru, který je často plný dezinformací. Strukturu práce tvoří teoretická a empirická část. Část teoretická je zaměřena obecně na problematiku fake news, hoaxů či propagandy v souvislosti s médii. Dále se věnuje i mediální výchově ve formálním vzdělávání nebo portálům, které odhalují lživé informace. Empirická část je založena na výzkumu, který vychází z dotazníkového šetření. Studie zkoumá mediální vzdělanost české dospělé populace. Cílem je zjistit, zda respondenti dokáží rozeznat fake news nebo hoax a podle jakých faktorů usuzují pravdivost zpráv. Dále se zabývám vlivem pohlaví či věku na důvěru k médiím.
Anotace v angličtině
This is in response to the situation of the Czech media space, which is often full of fake news. The structure of these forms a theoretical and empirical part. The theoretical part is generally focused on the issues of fake news, hoaxes or propaganda in connection with the media. The theoretical part of the thesis characterises media education in formal education or portals that uncover false information. The empirical part is based on sources via the use of a public survey. The Survey analyses the education of the Czech adult population. The aim of the thesis is to conclude on whether the respondents can recognize fake news or hoaxes, and to be able to judge the reliability of the news.The empirical part describes the influence of gender or age on trust of the Czech adult population in the media.
fake news, hoax, propaganda, media, media education
Zásady pro vypracování
Díky neustále se rozšiřujícím světě plných informací vzniká i mnoho klamných zpráv, kterým se bude věnovat bakalářská práce. Práce bude rozdělena na dvě části. V první části se budu věnovat definováním pojmů souvisejících s fenoménem fake news (tj. hoax, dezinformace, masová manipulace, propaganda, aj.). S tématem fake news úzce souvisí zpravodajská média, kdy předmětem zájmu budou česká mainstreamová média a dezinformační zpravodajská média. Cílem závěrečné práce bude orientace v relevantních a klamných zprávách. V první části představím on-line nástroje k odhalení klamné zprávy a jejich efektivitu a přínos. Druhá část bude zpracována kvantitativní formou, dotazníkovým šetřením u dospělé populace. Respondenti budou odpovídat na otázky týkající se faktorů ovlivňujících důvěru internetového zpravodajského média a jejich orientaci v pravdivých či klamných zprávách. S ohledem na zvyšující se počet nových zpravodajských zdrojů, které vytvářejí velké množství hoaxů, bych se také zaměřila na jejich kritické myšlení a mediální gramotnost, jež jsou klíčovými kompetencemi k rozeznávání těchto zpráv a hodnocení jejich pravdivosti.
Zásady pro vypracování
Díky neustále se rozšiřujícím světě plných informací vzniká i mnoho klamných zpráv, kterým se bude věnovat bakalářská práce. Práce bude rozdělena na dvě části. V první části se budu věnovat definováním pojmů souvisejících s fenoménem fake news (tj. hoax, dezinformace, masová manipulace, propaganda, aj.). S tématem fake news úzce souvisí zpravodajská média, kdy předmětem zájmu budou česká mainstreamová média a dezinformační zpravodajská média. Cílem závěrečné práce bude orientace v relevantních a klamných zprávách. V první části představím on-line nástroje k odhalení klamné zprávy a jejich efektivitu a přínos. Druhá část bude zpracována kvantitativní formou, dotazníkovým šetřením u dospělé populace. Respondenti budou odpovídat na otázky týkající se faktorů ovlivňujících důvěru internetového zpravodajského média a jejich orientaci v pravdivých či klamných zprávách. S ohledem na zvyšující se počet nových zpravodajských zdrojů, které vytvářejí velké množství hoaxů, bych se také zaměřila na jejich kritické myšlení a mediální gramotnost, jež jsou klíčovými kompetencemi k rozeznávání těchto zpráv a hodnocení jejich pravdivosti.
Seznam doporučené literatury
BARCLAY, Donald A. Fake news, propaganda, and plain old lies: how to find trustworthy information in the digital age. Lanham: Rowman & Littlefield, [2018]. ISBN 978-1-5381-0889-5.
TÁBORSKÝ, Jiří. V síti (dez)informací: proč věříme alternativním faktům. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-271-2014-7.
ALVAROVÁ, Alexandra. Průmysl lži: propaganda, konspirace a dezinformační válka. 2., rozšířené vydání. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2019. ISBN 978-80-7553-682-2.
GILES, David. Psychologie médií. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3921-2.
GREGOR, Miloš a Petra VEJVODOVÁ. Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!. [Brno]: CPress, [2019].
NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0716-2.
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2.
ŽANTOVSKÝ, Petr. Čítanka z teorie a praxe dezinformace a propagandy. Praha: Oeconomica, 2019. ISBN 978-80-245-2327-9.
Seznam doporučené literatury
BARCLAY, Donald A. Fake news, propaganda, and plain old lies: how to find trustworthy information in the digital age. Lanham: Rowman & Littlefield, [2018]. ISBN 978-1-5381-0889-5.
TÁBORSKÝ, Jiří. V síti (dez)informací: proč věříme alternativním faktům. Praha: Grada Publishing, 2020. ISBN 978-80-271-2014-7.
ALVAROVÁ, Alexandra. Průmysl lži: propaganda, konspirace a dezinformační válka. 2., rozšířené vydání. Praha: Stanislav Juhaňák - Triton, 2019. ISBN 978-80-7553-682-2.
GILES, David. Psychologie médií. Praha: Grada, 2012. Z pohledu psychologie. ISBN 978-80-247-3921-2.
GREGOR, Miloš a Petra VEJVODOVÁ. Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!. [Brno]: CPress, [2019].
NUTIL, Petr. Média, lži a příliš rychlý mozek: průvodce postpravdivým světem. Praha: Grada, 2018. ISBN 978-80-271-0716-2.
VYBÍRAL, Zbyněk. Psychologie lidské komunikace. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-291-2.
ŽANTOVSKÝ, Petr. Čítanka z teorie a praxe dezinformace a propagandy. Praha: Oeconomica, 2019. ISBN 978-80-245-2327-9.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka přistoupila k obhajobě bakalářské práce řádně připravena. Představila téma bakalářské práce i cíl výzkumu. Reagovala na otázky členů komise a dotazy z posudků. Prokázala orientaci v dané problematice.