Diplomová práce je věnována okrašlovacím spolkům, které pečovaly a rozšiřovaly městskou zeleň, udržovaly čistotu a celkově zvelebovaly své obce. Tyto spolky se také účastnily společenského i kulturního dění v dané lokalitě. V práci jsou představeny na příkladu tří okrašlovacích spolků z Hořic, Potštejna a Třebechovic pod Orebem, jejich různorodé aktivity a možné pole působnosti. Závěry jsou vyvozeny jak z primárních pramenů, tak na základě sekundární literatury a tištěných pramenů byly do komparace zahrnuty i jiné okrašlovací spolky. Práce je dovedena do současnosti a zprostředkovává pohled na opětovné zakládání okrašlovacích spolků.
Anotace v angličtině
The master thesis is concerned with beautification associations that cared for and expanded urban greenery, maintained cleanliness and overall beautified their municipalities. These associations also participated in social and cultural events in the locality. On example of three beautification associations from Hořice, Potštejn and Třebechovice pod Orebem, their diverse activities and possible scope of activity are presented in this work. The conclusions are drawn from primary sources, secondary literature and printed sources. Other beautification associations were included in the comparison as well. The work is brought to the present and conveys
a perspective on the re-establishment of beautification associations.
Klíčová slova
okrašlovací spolky, ochrana přírodního a kulturního dědictví, ochrana domoviny, estetika, spolková činnost
Klíčová slova v angličtině
beautification associations, protection of natural and cultural heritage, homeland protection, aesthetics, association activities
Rozsah průvodní práce
141 s., V. s. přílohy
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce je věnována okrašlovacím spolkům, které pečovaly a rozšiřovaly městskou zeleň, udržovaly čistotu a celkově zvelebovaly své obce. Tyto spolky se také účastnily společenského i kulturního dění v dané lokalitě. V práci jsou představeny na příkladu tří okrašlovacích spolků z Hořic, Potštejna a Třebechovic pod Orebem, jejich různorodé aktivity a možné pole působnosti. Závěry jsou vyvozeny jak z primárních pramenů, tak na základě sekundární literatury a tištěných pramenů byly do komparace zahrnuty i jiné okrašlovací spolky. Práce je dovedena do současnosti a zprostředkovává pohled na opětovné zakládání okrašlovacích spolků.
Anotace v angličtině
The master thesis is concerned with beautification associations that cared for and expanded urban greenery, maintained cleanliness and overall beautified their municipalities. These associations also participated in social and cultural events in the locality. On example of three beautification associations from Hořice, Potštejn and Třebechovice pod Orebem, their diverse activities and possible scope of activity are presented in this work. The conclusions are drawn from primary sources, secondary literature and printed sources. Other beautification associations were included in the comparison as well. The work is brought to the present and conveys
a perspective on the re-establishment of beautification associations.
Klíčová slova
okrašlovací spolky, ochrana přírodního a kulturního dědictví, ochrana domoviny, estetika, spolková činnost
Klíčová slova v angličtině
beautification associations, protection of natural and cultural heritage, homeland protection, aesthetics, association activities
Zásady pro vypracování
Téma bude nejprve na základě existující odborné literatury představeno v obecné rovině existence spolků v českých zemích. Následně bude věnována pozornost okrašlovacím spolkům v jejich dlouhém trvání, včetně potenciálu, který v nich objevuje počátek 21. století. Případová studie vznikne na základě primárního výzkumu archiválií a bude se týkat okrašlovacích spolků z Hořic, Potštejna a Třebechovic pod Orebem. Závěry budou vyvozeny jak z výsledků primárního výzkumu, tak komparací s existujícími studiemi srovnatelného zaměření.
Zásady pro vypracování
Téma bude nejprve na základě existující odborné literatury představeno v obecné rovině existence spolků v českých zemích. Následně bude věnována pozornost okrašlovacím spolkům v jejich dlouhém trvání, včetně potenciálu, který v nich objevuje počátek 21. století. Případová studie vznikne na základě primárního výzkumu archiválií a bude se týkat okrašlovacích spolků z Hořic, Potštejna a Třebechovic pod Orebem. Závěry budou vyvozeny jak z výsledků primárního výzkumu, tak komparací s existujícími studiemi srovnatelného zaměření.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
archivní fondy okrašlovacích spolků v Hořicích, Potštejně a Třebechovicích pod Orebem
Literatura:
František BAUER, Potštýnské zátiší a výletní místa v jeho okolí, Praha 1892.
Jan ČEŘOVSKÝ, Zemský ráj to napohled aneb ochrana přírody v Čechách, in: Veronica, 12, 1998, č. 4, s. 1-4.
Eva DRAŠAROVÁ, Soupis právních předpisů a dokumentů ke spolčovacímu právu z fondů Státního ústředního archivu v Praze od poloviny 18. století do roku 1918, in: Sborník archivních prací, roč. 40, Praha 1990, č. 2, s. 297-343.
Tomáš HÁJEK - Karel JECH, Téma pro jednadvacáté století. Kulturní krajina (aneb proč ji chránit?), Praha 2000.
Eva HEŘMANOVÁ - Věra KOKOŠKOVÁ, Soumrak nebo renesance okrašlovacích spolků?, in: Pod Zelenou Horou: vlastivědný sborník jižního Plzeňska, roč. 18, 2015, č. 3, s. 17-20.
Miroslava HOFMANOVÁ a kol., Třebechovice pod Orebem, Třebechovice pod Orebem 2004.
František HROBAŘ, Vývoj ochrany přírody, památek a okrašlování domoviny v nových výnosech ministerstva školství a národní osvěty v Praze, in: Krása našeho domova, 30, 1938, s. 29.
Karel HUDEC, Okrašlovací spolek - ano či ne?, in: Veronica, 5, 1991, č. 2, s. 22-23.
Jan Urban JARNÍK, Podstata, cíl a organisace okrašlování, hlavně po stránce národohospodářské a esteticko-výchovné, Praha 1911.
Břetislav JEDLIČKA-BRODSKÝ, 1904-1914. Deset roků Svazu českých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v Praze, Praha 1916.
Renata KAFKOVÁ, Okrašlovací spolek v Novém Jičíně (1878-1914). Předchůdce ekologických organizací?, in: Vlastivědný sborník Novojičínska, roč. 56-57, Nový Jičín 2007, s. 48-63.
Hana LIBROVÁ, Láska ke krajině, Brno 1988.
Hana LIBROVÁ, Sociální potřeba a hodnota krajiny, Brno 1987.
Ivo NEVEČEŘAL, Okrašlovací spolky v Čechách roku 2001. (Věnováno 140. výročí založení prvního okrašlovacího spolku v českých zemích), in: Středočeský vlastivědný sborník: Muzeum a současnost, roč. 19, Roztoky u Prahy 2001, s. 133-143.
Ladislav PTÁČEK, Dobrovolná ochrana krajiny v České republice. Historie, současnost a perspektivy, Praha 2005.
Eva SEMOTANOVÁ, Vyprávěné krajiny, Praha 2018.
Šárka STEINOVÁ - Vladimír WAAGE, Historie Svazu okrašlovacích spolků v Praze a jeho likvidace, in: Paginae historiae: sborník Národního archivu, 25, Praha 2017, s. 225-253.
Oldřiška TOMÍČKOVÁ, Hořice odedávna do dneška - putování dějinami města slovem a obrazem, Hořice 2008.
Vladimír WAAGE, Okrašlovací spolky v okolí Prahy, in: Studie a zprávy: historický sborník pražského okolí, roč. 6, Praha 2016, s. 115-135.
Dana ZAJONCOVÁ, Kulturně historické dědictví v péči místních komunit, in: Dušan Foltýn (ed), Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe, Praha 2008, s. 229-270.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
archivní fondy okrašlovacích spolků v Hořicích, Potštejně a Třebechovicích pod Orebem
Literatura:
František BAUER, Potštýnské zátiší a výletní místa v jeho okolí, Praha 1892.
Jan ČEŘOVSKÝ, Zemský ráj to napohled aneb ochrana přírody v Čechách, in: Veronica, 12, 1998, č. 4, s. 1-4.
Eva DRAŠAROVÁ, Soupis právních předpisů a dokumentů ke spolčovacímu právu z fondů Státního ústředního archivu v Praze od poloviny 18. století do roku 1918, in: Sborník archivních prací, roč. 40, Praha 1990, č. 2, s. 297-343.
Tomáš HÁJEK - Karel JECH, Téma pro jednadvacáté století. Kulturní krajina (aneb proč ji chránit?), Praha 2000.
Eva HEŘMANOVÁ - Věra KOKOŠKOVÁ, Soumrak nebo renesance okrašlovacích spolků?, in: Pod Zelenou Horou: vlastivědný sborník jižního Plzeňska, roč. 18, 2015, č. 3, s. 17-20.
Miroslava HOFMANOVÁ a kol., Třebechovice pod Orebem, Třebechovice pod Orebem 2004.
František HROBAŘ, Vývoj ochrany přírody, památek a okrašlování domoviny v nových výnosech ministerstva školství a národní osvěty v Praze, in: Krása našeho domova, 30, 1938, s. 29.
Karel HUDEC, Okrašlovací spolek - ano či ne?, in: Veronica, 5, 1991, č. 2, s. 22-23.
Jan Urban JARNÍK, Podstata, cíl a organisace okrašlování, hlavně po stránce národohospodářské a esteticko-výchovné, Praha 1911.
Břetislav JEDLIČKA-BRODSKÝ, 1904-1914. Deset roků Svazu českých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v Praze, Praha 1916.
Renata KAFKOVÁ, Okrašlovací spolek v Novém Jičíně (1878-1914). Předchůdce ekologických organizací?, in: Vlastivědný sborník Novojičínska, roč. 56-57, Nový Jičín 2007, s. 48-63.
Hana LIBROVÁ, Láska ke krajině, Brno 1988.
Hana LIBROVÁ, Sociální potřeba a hodnota krajiny, Brno 1987.
Ivo NEVEČEŘAL, Okrašlovací spolky v Čechách roku 2001. (Věnováno 140. výročí založení prvního okrašlovacího spolku v českých zemích), in: Středočeský vlastivědný sborník: Muzeum a současnost, roč. 19, Roztoky u Prahy 2001, s. 133-143.
Ladislav PTÁČEK, Dobrovolná ochrana krajiny v České republice. Historie, současnost a perspektivy, Praha 2005.
Eva SEMOTANOVÁ, Vyprávěné krajiny, Praha 2018.
Šárka STEINOVÁ - Vladimír WAAGE, Historie Svazu okrašlovacích spolků v Praze a jeho likvidace, in: Paginae historiae: sborník Národního archivu, 25, Praha 2017, s. 225-253.
Oldřiška TOMÍČKOVÁ, Hořice odedávna do dneška - putování dějinami města slovem a obrazem, Hořice 2008.
Vladimír WAAGE, Okrašlovací spolky v okolí Prahy, in: Studie a zprávy: historický sborník pražského okolí, roč. 6, Praha 2016, s. 115-135.
Dana ZAJONCOVÁ, Kulturně historické dědictví v péči místních komunit, in: Dušan Foltýn (ed), Prameny paměti: sedm kapitol o kulturně historickém dědictví pro potřeby výchovné praxe, Praha 2008, s. 229-270.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
ilustrace, mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
K. Šimáková seznámila komisi s tématem své práce. Byly vyslechnuty posudky vedoucí práce i oponentky na které autorka reagovala a zodpověděla na dotazy z řad přísedících.