Diplomová práce se zabývá analýzou regionálních rozdílů v regionech států Visegrádské čtyřky na úrovni NUTS 2 regionů. Práce z teoretického hlediska vymezuje problematiku regionálního rozvoje a měření regionálních disparit. V práci je představena Visegradská čtyřka a její stručný vývoj. Je provedena analýza, pro kterou jsou vybrány dva ukazatele, a to HDP a disponibilní důchod domácností. Pro porovnání vývoje vybraných ukazatelů je zvoleno období dlouhé 14 let, které zahrnuje 2 programovací období (2007-2013 a 2014-2020). Pro analýzu vývoje disparit byly použity metody beta a sigma konvergence. Z analýzy vyplývá, že na úrovni celé Visegrádské skupiny regiony konvergují, tento závěr však neplatí na úrovni jednotlivých zemí. Bylo zjištěno, že pokud do analýzy nebudou zahrnuty regiony hlavních měst, tak je intenzita regionální konvergence vyšší, a také že je závěr o regionální konvergenci častější v případě ukazatele HDP a méně v případě ukazatele disponibilního důchodu domácností.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the analysis of regional differences in the regions of the Visegrad Four countries at the level of NUTS 2 regions. From a theoretical point of view, the work defines the issue of regional development and the measurement of regional disparities. The work presents the Visegrad Four and its brief development. An analysis is carried out for which two indicators are selected, namely GDP and household disposable income. To compare the development of selected indicators, a period of 14 years is chosen, which includes 2 programming periods (2007-2013 and 2014-2020). Beta and sigma convergence methods were used to analyze the development of disparities. The whole analysis shows that at the level of the Visegrad group of regions they are converging, but this conclusion does not apply at the level of individual countries. It was found that if capital city regions are not included in the analysis, the intensity of regional convergence is higher, and also that the conclusion about regional convergence is more frequent in the case of the GDP indicator and less so in the case of the household disposable income indicator.
Klíčová slova
Visegrádská čtyřka, regionální nerovnosti, regionální rozvoj, regionální politika, region
Klíčová slova v angličtině
Visegrad Group, regional differences, regional development, regional policy, region
Rozsah průvodní práce
79 s.
Jazyk
CZ
Anotace
Diplomová práce se zabývá analýzou regionálních rozdílů v regionech států Visegrádské čtyřky na úrovni NUTS 2 regionů. Práce z teoretického hlediska vymezuje problematiku regionálního rozvoje a měření regionálních disparit. V práci je představena Visegradská čtyřka a její stručný vývoj. Je provedena analýza, pro kterou jsou vybrány dva ukazatele, a to HDP a disponibilní důchod domácností. Pro porovnání vývoje vybraných ukazatelů je zvoleno období dlouhé 14 let, které zahrnuje 2 programovací období (2007-2013 a 2014-2020). Pro analýzu vývoje disparit byly použity metody beta a sigma konvergence. Z analýzy vyplývá, že na úrovni celé Visegrádské skupiny regiony konvergují, tento závěr však neplatí na úrovni jednotlivých zemí. Bylo zjištěno, že pokud do analýzy nebudou zahrnuty regiony hlavních měst, tak je intenzita regionální konvergence vyšší, a také že je závěr o regionální konvergenci častější v případě ukazatele HDP a méně v případě ukazatele disponibilního důchodu domácností.
Anotace v angličtině
The diploma thesis deals with the analysis of regional differences in the regions of the Visegrad Four countries at the level of NUTS 2 regions. From a theoretical point of view, the work defines the issue of regional development and the measurement of regional disparities. The work presents the Visegrad Four and its brief development. An analysis is carried out for which two indicators are selected, namely GDP and household disposable income. To compare the development of selected indicators, a period of 14 years is chosen, which includes 2 programming periods (2007-2013 and 2014-2020). Beta and sigma convergence methods were used to analyze the development of disparities. The whole analysis shows that at the level of the Visegrad group of regions they are converging, but this conclusion does not apply at the level of individual countries. It was found that if capital city regions are not included in the analysis, the intensity of regional convergence is higher, and also that the conclusion about regional convergence is more frequent in the case of the GDP indicator and less so in the case of the household disposable income indicator.
Klíčová slova
Visegrádská čtyřka, regionální nerovnosti, regionální rozvoj, regionální politika, region
Klíčová slova v angličtině
Visegrad Group, regional differences, regional development, regional policy, region
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce je zhodnocení vývoje regionálních nerovností v zemích Visegradské čtyřky pomocí vybraných ukazatelů. V práci bude představena Visegradská čtyřka a její stručný vývoj. Podkladem pro měření a hodnocení vývoje nerovností bude statistická analýza veřejně dostupných dat. Na základě výsledků analýzy budou formulovány závěry a navržena případná doporučení pro zlepšení stávajícího stavu.
Osnova:
- Vymezení problematiky regionálního rozvoje.
- Visegrádská čtyřka.
- Analýza vývoje regionálních nerovností v zemích Visegrádské čtyřky.
- Vyhodnocení výsledků a formulace závěrů.
Zásady pro vypracování
Cílem diplomové práce je zhodnocení vývoje regionálních nerovností v zemích Visegradské čtyřky pomocí vybraných ukazatelů. V práci bude představena Visegradská čtyřka a její stručný vývoj. Podkladem pro měření a hodnocení vývoje nerovností bude statistická analýza veřejně dostupných dat. Na základě výsledků analýzy budou formulovány závěry a navržena případná doporučení pro zlepšení stávajícího stavu.
Osnova:
- Vymezení problematiky regionálního rozvoje.
- Visegrádská čtyřka.
- Analýza vývoje regionálních nerovností v zemích Visegrádské čtyřky.
- Vyhodnocení výsledků a formulace závěrů.
Seznam doporučené literatury
ARMSTRONG, H., TAYLOR, J. Regional economics and policy. Oxford: Blackwell, 2000. ISBN 0-631-21713-4.
BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum, 2020. ISBN 978-80-246-4566-7.
STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-588-2.
VANHOVE, N. Regional policy: a European approach. Aldershot: Ashgate, 1999. ISBN 1-84014-994-9.
WOKOUN, R., MATES P., KADEŘÁBKOVÁ J. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-304-9.
Seznam doporučené literatury
ARMSTRONG, H., TAYLOR, J. Regional economics and policy. Oxford: Blackwell, 2000. ISBN 0-631-21713-4.
BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum, 2020. ISBN 978-80-246-4566-7.
STEJSKAL, J., KOVÁRNÍK, J. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-588-2.
VANHOVE, N. Regional policy: a European approach. Aldershot: Ashgate, 1999. ISBN 1-84014-994-9.
WOKOUN, R., MATES P., KADEŘÁBKOVÁ J. Základy regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. ISBN 978-80-7380-304-9.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
mapy, grafy, tabulky
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
Studentka přednesla obhajobu diplomové práce s názvem: Regionální nerovnosti v zemích Visegrádské čtyřky. Cílem práce bylo zhodnocení vývoje regionálních nerovností v zemích Visegradské čtyřky pomocí vybraných ukazatelů.
Během rozpravy byl nejprve položen dotaz dle posudku vedoucího diplomové práce:
Otázka č. 1: Z analýzy vyplývá, že zatímco u vzorku všech regionů V4 lze nacházet převážně konvergenční tendence, na úrovni jednotlivých zemí konvergenční tendence nepřevažují. Jak si tento „rozpor“ vysvětlujete?
Následně byl položen dotaz dle posudku oponenta diplomové práce:
Otázka č. 2: Jaké jsou dle vašeho názoru největší překážky efektivní koordinace regionálních politik v České republice? Jak by se daly tyto překážky překonat?
Nakonec byly v rámci diskuse položeny tyto dotazy:
Otázka č. 3: V reakci na otázku č. 2 uvádíte nedostatečné zapojení místních komunit. Jak vnímáte současné místní iniciativy? Jak mohou příslušné orgány řešit negativní postoj občanů?
Otázka č. 4: Pokud by se nerealizovala současná regionální politika, docházelo by podle Vás samovolně spíše ke konvergenci, či divergenci?
Otázka č. 5: Myslíte si, že politika územního rozvoje přispívá spíše ke konvergenci, či divergenci?