Tato práce si klade za cíl postihnout pomocí obsahové a sémantické analýzy tzv. "Historického spisování" Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, jaké postupy a mechanismy volil při konstruování literárního obrazu aktérů událostí českého stavovského povstání, zejména těch
"z druhé strany" konfliktu. Metodicky práce čerpá z konceptu. tzv aktérské perspektivy. Ego-dokumenty jsou zde vnímány jako specifický druh pramene, který z principu není a nemůže být objektivní. Lze se však pomocí něho dobrat jak k dobovým stereotypům konstruování nepřítele a jeho motivace (a skrze to i na motivace a sebevnímání samotných autorů), tak obecně
k "problému druhého" v historické perspektivě. Práce bude brát v nutné míře v potaz i další kontext Slavatovy tvůrčí činnosti, její zdroje (Apologie Jindřicha Matyáše z Thurnu) a její reflexe v dobové korespondenci Slavatova okruhu přátel.
Anotace v angličtině
The aim of this work is to use content and semantic analysis of Wiliam Slavata's "Historické spisování" to understand the techniques and mechanisms he used when constructing the literary image of the actors involved in the events of the Bohemian Revolt, particularly those "on the other side" of the conflict. Methodologically, the work draws on the concept of actor perspective. Ego-documents are perceived as a specific type of source that is inherently subjective and cannot be objective. However, through them, it is possible to uncover contemporary stereotypes of constructing the enemy and their motivations (and thus, the motivations and self-perception of the authors themselves) and to address the general "problem of the other" in historical perspective. The work will also take into account the broader context of Slavata's creative activity, its sources (Apologie Jindřicha Matyáše z Thurnu), and its reflection in the contemporary correspondence of Slavata's circle of friends.
Klíčová slova
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, druhá pražská defenestrace, Jindřich Matyáš Thurn, Jaroslav Bořita z Martinic, "Historické spisování", problém druhého, aktérská perspektiva
Klíčová slova v angličtině
William Slavata of Chlum and Košumberk, the Second Prague Defenestration, Henry Matthias Thurn, Jaroslav Bořita of Martinice, "Historical Writing", the problem of the other, actor's perspective.
Rozsah průvodní práce
-
Jazyk
CZ
Anotace
Tato práce si klade za cíl postihnout pomocí obsahové a sémantické analýzy tzv. "Historického spisování" Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, jaké postupy a mechanismy volil při konstruování literárního obrazu aktérů událostí českého stavovského povstání, zejména těch
"z druhé strany" konfliktu. Metodicky práce čerpá z konceptu. tzv aktérské perspektivy. Ego-dokumenty jsou zde vnímány jako specifický druh pramene, který z principu není a nemůže být objektivní. Lze se však pomocí něho dobrat jak k dobovým stereotypům konstruování nepřítele a jeho motivace (a skrze to i na motivace a sebevnímání samotných autorů), tak obecně
k "problému druhého" v historické perspektivě. Práce bude brát v nutné míře v potaz i další kontext Slavatovy tvůrčí činnosti, její zdroje (Apologie Jindřicha Matyáše z Thurnu) a její reflexe v dobové korespondenci Slavatova okruhu přátel.
Anotace v angličtině
The aim of this work is to use content and semantic analysis of Wiliam Slavata's "Historické spisování" to understand the techniques and mechanisms he used when constructing the literary image of the actors involved in the events of the Bohemian Revolt, particularly those "on the other side" of the conflict. Methodologically, the work draws on the concept of actor perspective. Ego-documents are perceived as a specific type of source that is inherently subjective and cannot be objective. However, through them, it is possible to uncover contemporary stereotypes of constructing the enemy and their motivations (and thus, the motivations and self-perception of the authors themselves) and to address the general "problem of the other" in historical perspective. The work will also take into account the broader context of Slavata's creative activity, its sources (Apologie Jindřicha Matyáše z Thurnu), and its reflection in the contemporary correspondence of Slavata's circle of friends.
Klíčová slova
Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, druhá pražská defenestrace, Jindřich Matyáš Thurn, Jaroslav Bořita z Martinic, "Historické spisování", problém druhého, aktérská perspektiva
Klíčová slova v angličtině
William Slavata of Chlum and Košumberk, the Second Prague Defenestration, Henry Matthias Thurn, Jaroslav Bořita of Martinice, "Historical Writing", the problem of the other, actor's perspective.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je pomocí obsahové a sémantické analýzy tzv. "Historického spisování" Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka postihnout, jaké postupy a mechanismy volil při konstruování literárního obrazu aktérů událostí českého stavovského povstání, zejména těch "z druhé strany" konfliktu. Metodicky práce čerpá z konceptu. tzv aktérské perspektivy. Ego-dokumenty jsou zde vnímány jako specifický druh pramene, který z principu není a nemůže být objektivní. Lze se však pomocí něho dobrat jak k dobovým stereotypům konstruování nepřítele a jeho motivace (a skrze to i na motivace a sebevnímání samotných autorů), tak obecně k "problému druhého" v historické perspektivě. Práce bude brát v nutné míře v potaz i další kontext Slavatovy tvůrčí činnosti, její zdroje (Apologie Jindřicha Matyáše z Thurnu) a její reflexe v dobové korespondenci Slavatova okruhu přátel.
Zásady pro vypracování
Cílem práce je pomocí obsahové a sémantické analýzy tzv. "Historického spisování" Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka postihnout, jaké postupy a mechanismy volil při konstruování literárního obrazu aktérů událostí českého stavovského povstání, zejména těch "z druhé strany" konfliktu. Metodicky práce čerpá z konceptu. tzv aktérské perspektivy. Ego-dokumenty jsou zde vnímány jako specifický druh pramene, který z principu není a nemůže být objektivní. Lze se však pomocí něho dobrat jak k dobovým stereotypům konstruování nepřítele a jeho motivace (a skrze to i na motivace a sebevnímání samotných autorů), tak obecně k "problému druhého" v historické perspektivě. Práce bude brát v nutné míře v potaz i další kontext Slavatovy tvůrčí činnosti, její zdroje (Apologie Jindřicha Matyáše z Thurnu) a její reflexe v dobové korespondenci Slavatova okruhu přátel.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
SOA Třeboň, pobočka Jindřichův Hradec, Rodinný archiv Slavatů z Chlumu a Košumberka.
Edice:
JIREČEK, Josef. (ed.), Paměti nejvyššího kancléře království českého Viléma hraběte Slavaty z Chlumu a z Košumberka, Svazek 1.: 1608-1609, 1618-1619. Praha 1866.
JIREČEK, Josef. (ed.), Paměti nejvyššího kancléře království českého Viléma hraběte Slavaty z Chlumu a z Košumberka, Svazek 2. 1611, 1615, 1617–1619. Praha 1868.
JIREČEK, Josef. (ed.), Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Děje království uherského za panování Ferdinanda I., Svazek I. Od Léta 1526–1546, Vídeň 1857.
REZEK, Antonín. (ed.), Zápisky Viléma Slavaty z let 1601–1603, Praha 1887.
Literatura:
DOBIÁŠ, Josef, Vilém Slavata, Časopis historický 1, 1881, s. 267-309.
DOBIÁŠ, Josef, Vilém Slavata, Časopis historický 2, 1882, s. 34–56.
DVORSKÝ, Jiří - CHADRABA, Rudolf, Votivní obraz Viléma Slavaty v Telči, Umění 38, 1990, č. 2, s. 128-140.
HRDLIČKA, Josef, Konflikt jindřichohradeckých měšťanů s Vilémem Slavatou v pamětech Jiříka ze Kře, Jihočeský sborník historický 69-70, 2001, s. 188-208.
HRDLIČKA, Josef, Slavatova obrana jezuitského řádu a jeho představy o konfesijním uspořádání Čech z počátku dvacátých let 17. století, Folia Historica Bohemica 23, 2008, s. 225–249.
KAVKA, František, Bílá hora a české dějiny, Praha 1962.
KROFTA, Kamil, Zápisky Viléma Slavaty o věcech moravských z let 1607, 1608, 1613–1615, Český časopis historický 16, 1910, s. 44–51.
MAŤA, Petr, Svět české aristokracie (1500–1700), Praha 2004.
MIKULEC, Jiří - KAŠE, Jiří - VLNAS, Vít - ČORNEJOVÁ, Ivana, Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618 – 1683, Praha-Litomyšl 2008.
Obraz druhého v historické perspektivě 2: Identity a stereotypy při formování moderní společnosti (= Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 5, 1999. Studia historica 52), Praha 2003.
POJAR, Miloš, Jindřich Matyáš Thurn. Muž činu, Praha 1998.
ŠUBERT, Václav, Apologie druhá stavův království Českého: tělo a krev Pána Ježíše Krista pod oboji spůsobou přijímajících, Praha 1862.
TODOROV, Tzvetan, Dobytí Ameriky. Problém druhého. Praha 1996.
Seznam doporučené literatury
Prameny:
SOA Třeboň, pobočka Jindřichův Hradec, Rodinný archiv Slavatů z Chlumu a Košumberka.
Edice:
JIREČEK, Josef. (ed.), Paměti nejvyššího kancléře království českého Viléma hraběte Slavaty z Chlumu a z Košumberka, Svazek 1.: 1608-1609, 1618-1619. Praha 1866.
JIREČEK, Josef. (ed.), Paměti nejvyššího kancléře království českého Viléma hraběte Slavaty z Chlumu a z Košumberka, Svazek 2. 1611, 1615, 1617–1619. Praha 1868.
JIREČEK, Josef. (ed.), Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Děje království uherského za panování Ferdinanda I., Svazek I. Od Léta 1526–1546, Vídeň 1857.
REZEK, Antonín. (ed.), Zápisky Viléma Slavaty z let 1601–1603, Praha 1887.
Literatura:
DOBIÁŠ, Josef, Vilém Slavata, Časopis historický 1, 1881, s. 267-309.
DOBIÁŠ, Josef, Vilém Slavata, Časopis historický 2, 1882, s. 34–56.
DVORSKÝ, Jiří - CHADRABA, Rudolf, Votivní obraz Viléma Slavaty v Telči, Umění 38, 1990, č. 2, s. 128-140.
HRDLIČKA, Josef, Konflikt jindřichohradeckých měšťanů s Vilémem Slavatou v pamětech Jiříka ze Kře, Jihočeský sborník historický 69-70, 2001, s. 188-208.
HRDLIČKA, Josef, Slavatova obrana jezuitského řádu a jeho představy o konfesijním uspořádání Čech z počátku dvacátých let 17. století, Folia Historica Bohemica 23, 2008, s. 225–249.
KAVKA, František, Bílá hora a české dějiny, Praha 1962.
KROFTA, Kamil, Zápisky Viléma Slavaty o věcech moravských z let 1607, 1608, 1613–1615, Český časopis historický 16, 1910, s. 44–51.
MAŤA, Petr, Svět české aristokracie (1500–1700), Praha 2004.
MIKULEC, Jiří - KAŠE, Jiří - VLNAS, Vít - ČORNEJOVÁ, Ivana, Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618 – 1683, Praha-Litomyšl 2008.
Obraz druhého v historické perspektivě 2: Identity a stereotypy při formování moderní společnosti (= Acta Universitatis Carolinae, Philosophica et historica 5, 1999. Studia historica 52), Praha 2003.
POJAR, Miloš, Jindřich Matyáš Thurn. Muž činu, Praha 1998.
ŠUBERT, Václav, Apologie druhá stavův království Českého: tělo a krev Pána Ježíše Krista pod oboji spůsobou přijímajících, Praha 1862.
TODOROV, Tzvetan, Dobytí Ameriky. Problém druhého. Praha 1996.