V předložené práci prezentujeme výsledky mykologických vyšetření OKM Pardubické krajské nemocnice a.s, týkajících se vulvovaginózy za posledních 5 let. Nálezy kvasinek v uvedeném biologickém materiálu představovaly v jednotlivých sledovaných rocích potvrzení etiologie u 19,3% až 26,3% všech vyšetřovaných vzorků. Nejvíce pozitivních záchytů 2051 připadalo na rok 2004. Zjistili jsme, že dominantním vyvolavatelem vulvovaginální kandidózy stále zůstává Candida albicans, která představovala až 91,72% všech pozitivních nálezů. Dalšími druhy kvasinek, které se v studovaném období výrazněji uplatňovaly při vzniku vulvovaginitidy byly Candida glabrata, která představovala 2,33% ze všech pozitivních izolátu a dále pak Candida krusei 1,98%, Saccharomyces cerevisae 2,22% a Candida tropicalis 0,90 %. V předložené práci jsme hodnotili schopnost tvorby biofilmu u 170 kmenů kvasinek. K hodnocení tohoto fenoménu virulence jsme použili metodu využívající tvorbu biofilmu na stěnách mikrotitrační destičky. Schopnost tvorby biofilmu jsme zaznamenali celkem u 99 kmenů kvasinek, což představuje 58,2% ze všech testovaných kmenů. V předložené práci je v této souvislosti diskutována problematika techniky provedení testu při výzkumu biofilmu u kvasinek. Musíme otevřeně přiznat, že tato problematika mohla negativně ovlivnit naše výsledky. Dalším cílem studie bylo hodnocení produkce peroxidu vodíku vybranými laktobacily pomocí speciálního média. Tímto způsobem jsme se snažili vybrat kmeny laktobacilů pro testování interakcí mezi nimi a kvasinkami produkujícími biofilm. Použitý detekční systém však nedokázal zaznamenat u laktobacilů produkci peroxidu vodíku. Pokusili jsme se objasnit příčiny tohoto selhání, z nedostatku času jsou však stále některé otázky nezodpovězeny. Pro sledování interakcí laktobacilů a biofilmpozitivních kvasinek jsme využili stejnou metodu jako při hodnocení schopnosti tvorby biofilmu u neovlivněných kvasinek. V provedených testech nebylo pozorováno statisticky významné ovlivnění kvasinek vybranými laktobacily. Jelikož byla použita stejná metoda jako při hodnocení schopnosti tvorby biofilmu, i zde se domníváme, že výsledné hodnoty nejsou zcela jednoznačné.
Anotace v angličtině
In submitted dissertation we present results of mycological examinationsof the vulvovaginitis in last 5 years on the Department of Clinical Microbiology, Pardubice Regional Hospitál Inc.. The yeasts findings in biological materials confirm etiology at 19,3%- 26,3% of examinated samples in every single year. The highest amount of the positive samples (n=2051) was in year 2004. We found that dominant cause of vulvovaginal candidiasis is Candida albicans, which represented 91,72% of all positive samples. Other species of yeasts which distinctively assert in occurance of vulvovaginitis in this period is Candida glabrata (2,33%), Candida krusei (1,98%), Saccharomyces cerevisae (2,22%) and Candida tropicalis ( 0,90 %). We have evaluated a capability to create biofilm among 170 species of yeasts. We used method based on creation of biofilm on the walls of microtitre plates, to evaluation of this virulence phenomenon. We found a capability to create biofilm at 99 species of yeasts.That is 58,2% of all examinated species. In this respect, the problem of performance of the test for creation of biofilm is involved in submitted dissertation. We have to admit, that this problem could adversely affect our results. Other aim of this study was evaluation of hydrogen peroxide production by chosen Lactobacilli through the special medium. In this way we tried to select Lactobacillus species for testing of their interactions with biofilm producing yeasts. Used detection system wasn´t able to detect hydrogen peroxide production by Lactobacilli. We have tried to clear this problem, but due to the lack of time some questions remained unanswered. We used the same method for testing interactions between the Lactobacilli and biofilm producing yeasts and for evaluation of capability to create biofilm at non influenced yeasts. We haven´t found statistically significant interference of yeasts by the Lactobacilli in performed tests. By reason that the same method was used, we suppose that results aren´t completely explicit.
V předložené práci prezentujeme výsledky mykologických vyšetření OKM Pardubické krajské nemocnice a.s, týkajících se vulvovaginózy za posledních 5 let. Nálezy kvasinek v uvedeném biologickém materiálu představovaly v jednotlivých sledovaných rocích potvrzení etiologie u 19,3% až 26,3% všech vyšetřovaných vzorků. Nejvíce pozitivních záchytů 2051 připadalo na rok 2004. Zjistili jsme, že dominantním vyvolavatelem vulvovaginální kandidózy stále zůstává Candida albicans, která představovala až 91,72% všech pozitivních nálezů. Dalšími druhy kvasinek, které se v studovaném období výrazněji uplatňovaly při vzniku vulvovaginitidy byly Candida glabrata, která představovala 2,33% ze všech pozitivních izolátu a dále pak Candida krusei 1,98%, Saccharomyces cerevisae 2,22% a Candida tropicalis 0,90 %. V předložené práci jsme hodnotili schopnost tvorby biofilmu u 170 kmenů kvasinek. K hodnocení tohoto fenoménu virulence jsme použili metodu využívající tvorbu biofilmu na stěnách mikrotitrační destičky. Schopnost tvorby biofilmu jsme zaznamenali celkem u 99 kmenů kvasinek, což představuje 58,2% ze všech testovaných kmenů. V předložené práci je v této souvislosti diskutována problematika techniky provedení testu při výzkumu biofilmu u kvasinek. Musíme otevřeně přiznat, že tato problematika mohla negativně ovlivnit naše výsledky. Dalším cílem studie bylo hodnocení produkce peroxidu vodíku vybranými laktobacily pomocí speciálního média. Tímto způsobem jsme se snažili vybrat kmeny laktobacilů pro testování interakcí mezi nimi a kvasinkami produkujícími biofilm. Použitý detekční systém však nedokázal zaznamenat u laktobacilů produkci peroxidu vodíku. Pokusili jsme se objasnit příčiny tohoto selhání, z nedostatku času jsou však stále některé otázky nezodpovězeny. Pro sledování interakcí laktobacilů a biofilmpozitivních kvasinek jsme využili stejnou metodu jako při hodnocení schopnosti tvorby biofilmu u neovlivněných kvasinek. V provedených testech nebylo pozorováno statisticky významné ovlivnění kvasinek vybranými laktobacily. Jelikož byla použita stejná metoda jako při hodnocení schopnosti tvorby biofilmu, i zde se domníváme, že výsledné hodnoty nejsou zcela jednoznačné.
Anotace v angličtině
In submitted dissertation we present results of mycological examinationsof the vulvovaginitis in last 5 years on the Department of Clinical Microbiology, Pardubice Regional Hospitál Inc.. The yeasts findings in biological materials confirm etiology at 19,3%- 26,3% of examinated samples in every single year. The highest amount of the positive samples (n=2051) was in year 2004. We found that dominant cause of vulvovaginal candidiasis is Candida albicans, which represented 91,72% of all positive samples. Other species of yeasts which distinctively assert in occurance of vulvovaginitis in this period is Candida glabrata (2,33%), Candida krusei (1,98%), Saccharomyces cerevisae (2,22%) and Candida tropicalis ( 0,90 %). We have evaluated a capability to create biofilm among 170 species of yeasts. We used method based on creation of biofilm on the walls of microtitre plates, to evaluation of this virulence phenomenon. We found a capability to create biofilm at 99 species of yeasts.That is 58,2% of all examinated species. In this respect, the problem of performance of the test for creation of biofilm is involved in submitted dissertation. We have to admit, that this problem could adversely affect our results. Other aim of this study was evaluation of hydrogen peroxide production by chosen Lactobacilli through the special medium. In this way we tried to select Lactobacillus species for testing of their interactions with biofilm producing yeasts. Used detection system wasn´t able to detect hydrogen peroxide production by Lactobacilli. We have tried to clear this problem, but due to the lack of time some questions remained unanswered. We used the same method for testing interactions between the Lactobacilli and biofilm producing yeasts and for evaluation of capability to create biofilm at non influenced yeasts. We haven´t found statistically significant interference of yeasts by the Lactobacilli in performed tests. By reason that the same method was used, we suppose that results aren´t completely explicit.
1)Teoretická část:
a) Obecný úvod o vulvovaginální kandidóze, rozbor původců, hodnocení rizikových
faktorů, přehled klinické a laboratorní diagnostiky.
b) Rešerše o vuvlvovaginální kandidóze a vztazích mikroorganizmů v poševním
prostředí.
c) Rešerše o možném uplatnění fenoménu mikrobiálního biofilmu v patogenezi
vulvovaginální kandidózy.
2)Praktická část:
a)Provést zpracování laboratorních a klinických údajů OKM Pardubické krajské nemocnice, a.s. v oblasti vulvovaginální kandidózy za posledních 5let včetně statistického vyhodnocení.
b)Laboratorní ověření produkce biofilmu u kvasinek získaných z projevů vulvovaginální kandidózy a dalších klinických biologických materiálů.
c)Laboratorní detekce Lactobacillus acidophilus (tzv. Döderleinův laktobacil) a ověření schopnosti těchto izolátů tvořit H2O2 - získané výsledky interpretovat v korelaci se sledováním vzájemných vztahů mikroorganizmů.
d)Laboratorními metodami ověřit schopnost ovlivnění tvorby biofilmu kvasinek prostřednictvím L. acidophilus produkujícího H2O2 .
Zásady pro vypracování
1)Teoretická část:
a) Obecný úvod o vulvovaginální kandidóze, rozbor původců, hodnocení rizikových
faktorů, přehled klinické a laboratorní diagnostiky.
b) Rešerše o vuvlvovaginální kandidóze a vztazích mikroorganizmů v poševním
prostředí.
c) Rešerše o možném uplatnění fenoménu mikrobiálního biofilmu v patogenezi
vulvovaginální kandidózy.
2)Praktická část:
a)Provést zpracování laboratorních a klinických údajů OKM Pardubické krajské nemocnice, a.s. v oblasti vulvovaginální kandidózy za posledních 5let včetně statistického vyhodnocení.
b)Laboratorní ověření produkce biofilmu u kvasinek získaných z projevů vulvovaginální kandidózy a dalších klinických biologických materiálů.
c)Laboratorní detekce Lactobacillus acidophilus (tzv. Döderleinův laktobacil) a ověření schopnosti těchto izolátů tvořit H2O2 - získané výsledky interpretovat v korelaci se sledováním vzájemných vztahů mikroorganizmů.
d)Laboratorními metodami ověřit schopnost ovlivnění tvorby biofilmu kvasinek prostřednictvím L. acidophilus produkujícího H2O2 .
Seznam doporučené literatury
podle pokynu vedoucího diplomové práce
Seznam doporučené literatury
podle pokynu vedoucího diplomové práce
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
1. Prezentace výsledků diplomové práce
2. Diskuze k posudkům vedoucího a oponenta diplomové práce
3. Diplomantka zodpověděla všechny dotazy a připomínky k DP