Práce v první části se bude soustředit na postihnutí Masarykových náboženských názorů a jak se promítají do jeho každodennosti. Na tomto základě poté bude rozebrána hlavní role Masaryka ve sporu o smysl českých dějin. Rozvedeny budou kritické názory Masarykových současníků a pozdějších generací badatelů. Poslední části práce bude téma pacifismu. Masarykům názor bude porovnán s osobností Lva Tolstého, a především Přemysla Pittera.
Anotace v angličtině
The work in the first part will focus on the impact of Masaryk's religious views and how they are reflected in his everyday life. On this basis, Masaryk's main role in the dispute over the meaning of Czech history will then be discussed. Critical views of Masaryk's contemporaries and later generations of researchers will be elaborated. The last part of the work will be the topic of pacifism. Masaryk's opinion will be compared with the personality of Leo Tolstoy and especially Přemysl Pitter.
Práce v první části se bude soustředit na postihnutí Masarykových náboženských názorů a jak se promítají do jeho každodennosti. Na tomto základě poté bude rozebrána hlavní role Masaryka ve sporu o smysl českých dějin. Rozvedeny budou kritické názory Masarykových současníků a pozdějších generací badatelů. Poslední části práce bude téma pacifismu. Masarykům názor bude porovnán s osobností Lva Tolstého, a především Přemysla Pittera.
Anotace v angličtině
The work in the first part will focus on the impact of Masaryk's religious views and how they are reflected in his everyday life. On this basis, Masaryk's main role in the dispute over the meaning of Czech history will then be discussed. Critical views of Masaryk's contemporaries and later generations of researchers will be elaborated. The last part of the work will be the topic of pacifism. Masaryk's opinion will be compared with the personality of Leo Tolstoy and especially Přemysl Pitter.
Tomáš Garrigue Masaryk byl filozof, sociolog a politik, nikoliv historik či religionista. Studentka se bude zabývat otázkou, co tato skutečnost znamenala pro jeho zabývání se náboženskými dějinami českých zemí. Rozebere relevantní texty T. G. Masaryka spojené s těmito dějinami, a to jak v kontextu Masarykova náboženského či náboženskofilozofického myšlení, tak také v kontextu role, kterou Masaryka nejvíce zajímající témata (Hus, husitství, českobratrství) sehrávala v novodobé české společnosti. V rámci religionistického diskurzu ji při tom bude zajímat i česká religiozita či kvazireligiozita doby kolem přelomu 19. a 20. století a s ní spojená reinterpretace doby české reformace.
Zásady pro vypracování
Tomáš Garrigue Masaryk byl filozof, sociolog a politik, nikoliv historik či religionista. Studentka se bude zabývat otázkou, co tato skutečnost znamenala pro jeho zabývání se náboženskými dějinami českých zemí. Rozebere relevantní texty T. G. Masaryka spojené s těmito dějinami, a to jak v kontextu Masarykova náboženského či náboženskofilozofického myšlení, tak také v kontextu role, kterou Masaryka nejvíce zajímající témata (Hus, husitství, českobratrství) sehrávala v novodobé české společnosti. V rámci religionistického diskurzu ji při tom bude zajímat i česká religiozita či kvazireligiozita doby kolem přelomu 19. a 20. století a s ní spojená reinterpretace doby české reformace.
Seznam doporučené literatury
HAVELKA, M. (ed.). Spor o smysl českých dějin 1895?1938. Praha: Torst, 1995.
MACHÁLEK, V. Masaryk a Komenský: Příspěvek k problematice vztahu mezi náboženským racionalismem a křesťanstvím. In: Komenský a první republika. Ed. L. Maloň. Přerov: Muzeum Komenského, 2018, s. 13-21.
MASARYK, T. G. Česká otázka; Naše nynější krize; Jan Hus. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2000.
MASARYK, T. G. J. A. Komenský. Praha: Státní nakladatelství, 1920.
MASARYK, T. G. V boji o náboženství. Praha: Čin, 1947.
NEŠPOR, Z. R. a kol. Náboženství v 19. století: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Praha: Scriptorium, 2010.
NOVOTNÝ, R., ŠÁMAL, P. a kol. Zrození mýtu: Dva životy husitské epochy. Praha: Paseka, 2011.
SMOLÍK, J. - ŠTĚPÁN, J. (eds.). Masaryk ve třech stoletích: Rozhovor generací o Masarykových náboženských názorech. Brno: L. Marek, 2001.
VRCHOVECKÝ, J. Masaryk a náboženství. Přerov: Knihkupectví Společenských podniků v Přerově, 1937.
Seznam doporučené literatury
HAVELKA, M. (ed.). Spor o smysl českých dějin 1895?1938. Praha: Torst, 1995.
MACHÁLEK, V. Masaryk a Komenský: Příspěvek k problematice vztahu mezi náboženským racionalismem a křesťanstvím. In: Komenský a první republika. Ed. L. Maloň. Přerov: Muzeum Komenského, 2018, s. 13-21.
MASARYK, T. G. Česká otázka; Naše nynější krize; Jan Hus. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2000.
MASARYK, T. G. J. A. Komenský. Praha: Státní nakladatelství, 1920.
MASARYK, T. G. V boji o náboženství. Praha: Čin, 1947.
NEŠPOR, Z. R. a kol. Náboženství v 19. století: Nejcírkevnější století, nebo období zrodu českého ateismu? Praha: Scriptorium, 2010.
NOVOTNÝ, R., ŠÁMAL, P. a kol. Zrození mýtu: Dva životy husitské epochy. Praha: Paseka, 2011.
SMOLÍK, J. - ŠTĚPÁN, J. (eds.). Masaryk ve třech stoletích: Rozhovor generací o Masarykových náboženských názorech. Brno: L. Marek, 2001.
VRCHOVECKÝ, J. Masaryk a náboženství. Přerov: Knihkupectví Společenských podniků v Přerově, 1937.
Přílohy volně vložené
-
Přílohy vázané v práci
-
Převzato z knihovny
Ne
Plný text práce
Přílohy
Posudek(y) oponenta
Hodnocení vedoucího
Záznam průběhu obhajoby
1) Studentka představila svoji práci.
2) Přečten posudek oponenta a vedoucího.
3) Diskutované otázky:
A) Jak chápat Masarykovo pojetí specifičnosti českých náb. dějin v kontextu evropských dějin.
B) Masaryk chce " skóre minulosti poznat přítomností a vytvořit budoucnost" - tuto tezi měla autorka sladit s tezí "Masarykovo myšlení je založeno vzhledem k přítomnosti, tedy pro realismus a tudíž kritizuje historismus".