|
Vyučující
|
-
Burgert Ladislav, doc. Ing. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
Vlákna na bázi celulosy (rostlinná vlákna). Bavlna - morfologie, fyzikální vlastnosti, chemické vlastnosti, reakce, ekonomické aspekty. Oxycelulosa. Len - způsoby získávání - rosení, potěrání, vochlování, předení. Struktura lněného vlákna. Lignin. Chemická vlákna na bázi přírodních polymerů. Viskosové hedvábí. Příprava xantogenanu celulosy - jeho spřádání. Ekonomické a ekologické aspekty. Vlákna Tence a Lyocel, zpřádání z roztoku N-methylmorfolin-N-oxidu. Acetátová vlákna. Proteinová vlákna. Podobně jako jsou bavlna a len tvořeny biopolymerem celulosou, jehož základní chemickou jednotkou je beta-D-glukopyranosa, jsou vlna a přírodní hedvábí proteinová vlákna, kde vláknotvorný polymer je tvořen alfa-aminokyselinami jako základními monomery. Tyto peptidy je možno také považovat za přírodní polyamidy - analogicky k polyamidu, který je základem např. nylonu-6. Základní monomery obou vláknotvorných polymerů jsou ale rozdílné. Chemická vlákna - ze syntetických polymerů. Polyamidová vlákna - příprava polymeru, zvlákňování a dloužení - změny v průběhu dloužení, tepelné ustalování (fixace). Aramidová vlákna (aromatické polyamidy) - Nomex, Kevlar. Polyesterová vlákna - polyethylentereftalát. Vlastnosti, struktura, příprava polymeru. Elastomerní vlákna - Spandex - příprava základního polymeru - suché a mokré zvlákňování. Vlákna z polyolefinů - stereospecifické polymerace propenu - příprava vláken. Vlákna získávaná z folií. Netkané textilie.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět je koncipován jako pokračování makromolekulární chemie. Výroba lineárních polymerů polymerací, polykondenzací a polyadicí pro produkci chemických vláken. Přírodní vlákna jako biopolymery.
Posluchač po absolvování předmětu je schopen zúčastnit se práce ve výzkumných a vývojových laboratořích a v textilním průmyslu se zaměřením na výrobu a zpracování vláken.
|
|
Předpoklady
|
Základní znalosti organické, fyzikální a makromolekulární chemie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Zkouška je ústní. Základní formou zkoušky je rozprava nad vybranými okruhy. Je prověřována míra osvojených znalostí, koncepcí a aplikačních dovedností.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Blažej A., Šutá Š. Vlastnosti textilných vlákien. ALFA Bratislava, 1982.
-
Hladík V. a kol. Textilní vlákna. SNTL Praha, 1970.
-
Jambrich M. a kol. Fyzika vlákien. ALFA Bratislava, 1987.
|