|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Základní komunikační procesy, sociální interakce v speciálních skupinách. Nonverbální komunikace a metakomunikace. Interpersonální komunikace-charakteristika, kulturní vlivy a rozdíly. Aktivní regulující zásahy v komunikaci (naslouchání, dotazování apod.). Sociální facilitace, konformita, ovlivňování. Komunikace ve skupině, varianty komunikačních sítí a jejich efektivita na skupinovou komunikaci. Vedení lidí a formy komunikace-orientace na úkol, orientace na práci s lidmi. Styly vedení a formy komunikace-orientace na úkol, orientace na práci s lidmi. Vedení rozhovoru - cíl, plán, struktura, faktory času a prostředí. Řízení schůzí, porad, zasedání. Komunikace institucí s veřejností, předpoklady a zásady. Zpevňování vybraných dovedností, zpětná reflexe, nejdůležitějších poznatků. Zpevňování vybraných dovedností, zpětná reflexe, nejdůležitějších poznatků. Týmová spolupráce, sociálně vztahová odpovědnost. Duševní (mentální) hygiena. Sebereflexe, osobnostní rozvoj.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
- Příprava na zápočet
- 15 hodin za semestr
- Praktická výuka
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 40 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 40 hodin za semestr
- Sběr materiálu
- 15 hodin za semestr
- Kontaktní výuka
- 14 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je osvojení dovedností sdělovat, komunikovat, diskutovat a chápat komunikační proces v širších souvislostech a formou aktivního soustředění v přírodě poznávat a rozvíjet vybrané osobnostní kompetence, prostřednictvím interakce s prostředím poznávat vlastní chování a chování druhých v různých a často zátěžových situacích.
Student, který úspěšně absolvoval předmět, umí: popsat procesní aspekty sociální percepce včetně možných chyb v ní a proces komunikace s ohledem na její strukturu v situaci, kdy je používána; definovat zásadní chyby, které se v komunikaci objevují; definovat podstatu teorií konfliktů a stresu a definovat klíčové spouštěče těchto fenoménů; definovat zásadní základy duševní hygieny a rozumí její důležitosti v kontextu potřeb ať již individuálních či kolektivních. Student, který úspěšně absolvoval předmět, dovede: rozlišit klíčové zásady týmové spolupráce s ohledem na cíl skupiny, její dynamiku a složení; vhodně zvolit metody komunikace s ohledem na situaci a umí dodržovat primární zásady správné komunikace; aplikovat zásady týmové spolupráce v různých situacích na základě nácviku spolupráce v různých reálných i modelových situací, zároveň si sám definuje vnitřní limity pro tento druh spolupráce a dokáže definovat svou roli ve skupinové hierarchii a podle toho zaujímat patřičná stanoviska; aplikovat jednoduché postupy k jejich zmírnění s ohledem na schopnost správně vnímat sebe sama jako účastníka konfliktní či stresové události; rozeznávat různé formy komunikace; rozpoznat základní typy konfliktů a zátěžových situací; rozlišovat různorodé psychohygienické zásady; Student, který úspěšně absolvoval předmět, je schopen: týmové spolupráce; zvládat pracovní zátěž.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Posouzení zadané práce, Analýza výkonu studenta, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta, Rozhovor, Systematické pozorování
Zápočet bude udělen na základě splnění zadaných úkolů a aktivitě ve výuce. Dále pak na základě docházky dle příslušné vyhlášky fakulty. Studenti budou skládat ústní i dílčí nácvikové úkoly a prostřednictvím zážitkových a tréninkových aktivit budou prezentovat sebe sama jako autentickou lidskou bytost.
|
|
Doporučená literatura
|
-
BEERMAN, S., SCHUBACH, M., TORNOW, O., E. Hry na semináře a workshopy. Praha, 2015.
-
BERNE, E. Jak si lidé hrají. Praha, 2022.
-
ČERNÝ, V. Řeč těla. Brno, 2010.
-
KHELEROVÁ,V. Komunikační a obchodní dovednosti manažera. Praha, 2010.
-
MEDLÍKOVÁ, O. Lektorské dovednosti. Praha, 2013.
-
MIKULÁŠTÍK, M. Komunikační dovednosti v praxi. Praha, 2010.
-
MOHAUPTOVÁ, E. Teambuilding. Praha, 2009.
-
NOVÁK, T. CAPPONI, V. Sám sobě psychologem. Praha, 2014.
-
PELÁNEK, R. Příručka instruktora zážitkových akcí. Praha, 2013.
-
VYBÍRAL, Z. Lži, polopravdy a pravda v?lidské komunikaci. Praha: Portál, 2015.
-
VYBÍRAL, Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2009.
|