Vyučující
|
-
Magincová Dagmar, Mgr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Čeština v současné komunikaci. Komunikační faktory, druhy komunikace, disciplíny zabývající se komunikací. Principy a hlavní okruhy českého pravopisu. Soustava českých samohlásek a souhlásek. Slovní zásoba, její rozvrstvení. Způsoby obohacování české slovní zásoby. Odvozování. Méně frekventované způsoby tvoření slov. Přejímání slov z jiných jazyků. Vlastní jména v systému slovní zásoby a v komunikaci.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Nácvik dovedností, Laborování
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je naučit se respektovat obě základní podoby českého jazyka a chápat pojmy chyba a správnost ve vztahu k těmto jazykovým formám a naučit se teoreticky zdůvodňovat praktické jazykové operace.
Absolvent semináře umí teoreticky zdůvodnit pravopisné jevy a orientuje se v Pravidlech českého pravopisu. Absolvent dokáže propojit dva základní zdroje odborných informací - přednášky a zadanou studijní literaturu, a to v tématech zabývajících se zvukovou a grafickou stránkou jazyka, slovní zásobou češtiny a způsoby jejího obohacování s důrazem na tvoření slov.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Posouzení zadané práce, Rozbor jazykového projevu studenta
Povinná docházka. Připravenost a aktivní účast na seminářích. Závěrečný písemný test.
|
Doporučená literatura
|
-
Pravidla českého pravopisu (školní).. Praha: Pansofia, 1993.
-
Slovník spisovné češtiny..
-
Slovník spisovného jazyka českého..
-
Čechová,M. aj. Čeština - řeč a jazyk. Praha, 2000.
-
HAVRÁNEK, B.; JEDLIČKA, A. Stručná mluvnice česká.. Praha: Fortuna (příp. pozdější vydání)., 1996.
-
Hůrková,J. Česká výslovnostní norma. Scientia Praha 1993.
-
SVOZILOVÁ, N. Jak dnes píšeme/mluvíme a jak hřešíme proti dobré češtině.. Praha: H+H, 2000.
-
ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ. Pravidla českého pravopisu.. Praha: Pansofia, 1993. ISBN 80-901373-6-9.
|