Předmět: Centra a periferie slovanských kultur

» Seznam fakult » FF » KLKS
Název předmětu Centra a periferie slovanských kultur
Kód předmětu KLKS/CPSK
Organizační forma výuky Přednáška + Seminář
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní a letní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Kouba Miroslav, PhDr. Ph.D.
Obsah předmětu
1. Úvod. Centrum, periferie a semiperiferie v základní definici. Kulturologické pojetí pojmů. 2. Počátky vzdělanosti u Slovanů: formování prvních středověkých států a jejich kulturních center. 3. Cyrilometodějská tradice a počátky slovanské kultury: Velká Morava, Bulharsko, Kyjevská Rus. 4. Kulturní centra středověkého polského státu. 5. Pojetí centra a periferie v kultuře Kyjevské Rusi. 6. Kulturní centra středověkého českého státu: 7. Vrcholná centra renesanční kultury u Slovanů: Polsko, Dubrovnická republika, české země. 8. Parametry barokového slavismu z hlediska kulturně aktivních center. 9. Osvícenství a slovanská kulturní střediska. 10. Pojetí centra a periferie v rámci slovanského obrození. Nová centra národních kultur. 11. Transformující se centra kulturního života v průběhu 20. století. Vznik nových periferií. 12. Slovanská kulturní centra a periferie v době evropské integrace. 13. Celková sumarizace: shrnutí význačnějších momentů.

Studijní aktivity a metody výuky
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
Výstupy z učení
Kurz sleduje v obecně slovanském kontextu měnící se úlohu kulturních center a jejich vztah ke společenskému životu. Mezi přední témata kurzu proto patří otázka účasti vzdělanostních středisek na formování národních kultur, jejich dotváření a přizpůsobování aktuálním sociokulturním poměrům. Pozornost bude rovněž věnována otázce, do jaké míry ovlivňovala centra kultury v jednotlivých slovanských prostředích své periferní oblasti. Mezi stěžejními metodologickými přístupy je třeba uvést zejména hledisko chronologické, v jehož rámci bude kurz sledovat kulturně aktivní oblasti v průběhu kulturních dějin. V tomto smyslu se pozornost nesoustředí pouze na literární činnost a její význačná střediska, ale v širším smyslu pojímá všechny oblasti kulturního života.
Schopnost sledovat proměny kulturních center a analyzovat dynamiku vývoje národních kultur.
Předpoklady
nespecifikováno

Hodnoticí metody a kritéria
Posouzení zadané práce, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta, Rozhovor

Aktivní účast a docházka. Semestrální práce na vybrané téma.
Doporučená literatura
  • A.Brückner. Dzieje kultury polskiej I-IV.. Warszawa, 1991.
  • B. Chropovský . Slované. Praha, 1989.
  • F. Wollman. Slovesnost Slovanů. Praha, 1928.
  • J. Bidlo. Slovanstvo. Obraz jeho minulosti a přítomnosti. Praha, 1912.
  • J. Máchal. Slovanské literatury I-III.. Praha, 1929.
  • J. Rychlík. Mezi Vídní a Cařihradem I.. Praha, 2009.
  • M. Bobrownicka. Język i tożsamość narodowa. Slavica. Kraków, 2000.
  • M. Hroch. V národním zájmu. Požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století v komparativní perspektivě. Praha, 1999.
  • P. Ivić. Dějiny srbské kultury. Praha, 1995.
  • Z. Črnja. Kuturna historija Hrvatske. Ideje ? ličnosti ? djela. Zagreb, 1964.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Fakulta filozofická Studijní plán (Verze): Kulturní dějiny: Kulturně historická slavistika (2013) Kategorie: Obory z oblasti historie 2 Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: Letní