1. Základní a východiskové pojmy I.: ohrožení - narušení - postižení, poruchy chování a emocionality a jejich klasifikace, (mravně narušení?), dificility, disociální, asociální, antisociální chování, deviantní chování, delikvence a kriminalita. 2. Základní a východiskové pojmy II.: výchova a převýchova (reedukace?), socializace a resocializace (sociální rehabilitace), penitenciární pedagogika, socioterapie, resocializační pedagogika (etopedie, pedagogika emocionálně a sociálně narušených, pedagogika psychosociálně narušených). Multidisciplinarita a transdisciplinarita problému. 3. Resocializační zařízení. a) školní zařízení: střediska výchovné péče, diagnostické ústavy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy b) zdravotnická zařízení - detoxikační střediska, denní psychiatrická sanatoria, psychiatrie, c) zařízení sociálního resortu - zařízení následná péče a doléčování d) zařízení resortu spravedlnosti ? vazební věznice, věznice, detenční ústavy e) jiné (specializované telefonní linky). Způsob rekrutace dětí/ dospělých/ klientů (soudní rozhodnutí, nábor, dobrovolnost, dohoda se zákonným zástupcem ap.) 4. Etiopatogeneze a diagnostika versus poruchy chování resp. trestný čin. Dilemata: respektování individuality - respektování zájmu skupiny (instituce), sociální funkčnosti, míra narušení (postižení) ? ?resocializační? potenciál. Etika práce s jedincem a se skupinou. 5. Míra moci a otevřenosti resocializačních zařízení. Otevřená, polootevřená a uzavřená zařízení ? charakteristiky, výhody a nevýhody. Modely: výchovně - pečovatelský, pečovatelsko ? kontrolní, kontrolně ? restriktivní a terapeuticko ? výchovný. 6. Výchovné a převýchovné strategie. Historické a současné pojetí. Psychodynamické, kognitivně-behaviorální, experienciální (humanistické, personalistické apod.), integrující a eklektické, medicínské přístupy. 7. Resocializační zařízení ? organizační kultura a kultura organizace. Cíle organizace a organizací preferované hodnoty. Atmosféra, klima, kultura ? specifika resocializačních zařízení. 8. Režimová aplikace skupinových forem práce. Režim a jeho smysl.Terapeutická komunita (pravidla, frekvence a délka, účastníci, obsahové zaměření a struktura, rituály a symboly. Místo samosprávy (spolusprávy) jako voleného orgánu v systému. 9. Psychoterapeutické skupiny, encountrové skupiny, pracovní a sportovní aktivity,zájmové a volnočasové aktivity, vzdělávací programy. Psaní deníku, relaxační techniky. Náboženské a spirituální aktivity. 10. Individuální resocializační a převýchovný plán. Hodnocení chování ? normy hodnocení. Odměny a tresty. Motivace, regulace, seberegulace.
|
-
Labáth, V. Rezidenciálna starostlivosť. Bratislava: OZ Sociála práca, 2004. ISBN 978-80-8918-503-0.
-
Matoušek, O. Ústavní péče. Praha:Slon, 1999. ISBN 80-858-5076-1.
-
Ondrejkovič, P. Sociálna patológia. Bratislava: SAV, 2009. ISBN 978-80-224-1074-8.
-
Sekera, J. Komunitní systém v resocializačních zařízeních pro adolescenty I.. Ostravská univerzita, 2008. ISBN 978-80-7368-534-8.
-
Škoviera, Albín. Prevýchova : úvod do teórie a praxe. Bratislava: FICE - Národná sekcia v SR, 2011. ISBN 978-80-969253-4-6.
|