1. - 7. blok Studentům jsou v ateliérové výuce zadávány úkoly, které navazují na specializaci získanou v bakalářském stupni studia a v prvním ročníku magisterského stupně studia. Ve studijním plánu je kladen důraz na specifický a zásadní vliv podložky na malbu či další povrchové úpravy i jejich pevné spojení s architekturou. Velký důraz je kladen na zohlednění důsledků, které toto trvalé propojení přináší, především díky interakci podložky a malby či povrchové úpravy. Předmět je zaměřen zejména na přípravu realizace diplomové práce. Student se podílí na této přípravě formou zpracování komplexního průzkumu a jeho vyhodnocení a stanovení koncepce restaurování. Zároveň shromažďuje podklady pro řešení teoretické části magisterské práce. Tento úkol zahrnuje rešerši domácí a zahraniční literatury a pramenů vztahujících se k řešené problematice. V průběhu ateliérové výuky probíhá testování navrhovaných postupů a jejich vyhodnocování, konzultace s vedoucím práce, konzultanty a zástupci památkové péče.
|
-
Amoroso, Giovanni; Fassina, Vasco. Stone decay and Conservation Atmospheric Pollution, Cleaning, Consolidation and Protection. Amsterdam, 1983.
-
BRANDI, C. Teorie restaurování. Tichá Byzanc, Praha, 2002.
-
Knoepfli A., ed. Reclams Handbuch der Künstlerischen Techniken. Stuttgart, 1990.
-
Kopecká I., Nejedlý V. Průzkum hist. materiálů, analytické metody pro rest. a pam. péči. Grada Pub., 2005.
-
Kubička R., Zelinger J. Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Grada, 2004. ISBN 0-247-9046-7.
-
Mora L., Mora P., Philipot P. Conservation of wall paintings. London, 1984.
-
Slánský B. Technika malby. Praha, 2003.
-
Šimůnková E., Bayerová T. Pigmenty. STOP Praha, 1999.
-
Vaněček I. Nástěnné malby. Praha, 2000.
-
Viňas S. M. Contemporary Theory of Conservation. Oxford, 2005.
-
Zelinger J. a kol. Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Academia Praha, 1987.
|