|
Klíčové studijní výstupy
|
Filosofické myšlení a cíle studia Vědecký způsob myšlení (založený především na ustavených předpokladech) a filosofický způsob myšlení (založený především na kritickém odstupu od jakýchkoli předpokladů) představují dva základní typy myšlení, jež v různé míře rozvíjí každý, kdo se vzdělává napříč vědními obory. Návaznost na bakalářský program Bakalářské studium rozvíjí filosoficky přísné myšlení prostřednictvím porozumění hlavním filosofickým směrům, problémům a pojmům západní myšlenkové tradice, navazující magisterské studium filosofický přístup nadále prohlubuje a současně klade důraz i na jeho možnou aplikaci. Získané kompetence jsou systematicky osvojovány a ověřovány nejen na filosofických, nýbrž také na různých myšlenkových systémech a často až neslučitelných předpokladech západní intelektuální, kulturní, politické a vědecké tradice. Magisterské studium potom vede studující k rozvinutější systematické, interdisciplinární a myšlenkové samostatnosti, vlastní výzkumné orientaci a odborné specializaci. Základní cíle studia tak zahrnují celkovou kultivaci filosofických schopností, jež umožňují zpracovávat komplexní filosofické i mimooborové problémy nebo témata, analyzovat jejich východiska a vést k nim odbornou diskusi s přihlédnutím k aktuálním otázkám současné společnosti. Struktura studijního plánu Obsah a nárok studijního programu reagují na personální změny katedry filosofie a na její transformaci na katedru filosofie a religionistiky. Nově rovněž došlo k úzkému propojení studijních programů s Centrem pro etiku, které v rámci katedry tvoří mezinárodní badatelský tým. Magisterské studium je tímto způsobem zasazeno současně do kontextu tradičního, aktuálního i světového filosofického dění a výzkumu. To znamená, že celková podoba studijního plánu podporuje rozvíjení komplexního kritického myšlení kromě uvedeného v tom smyslu, že je schopno reagovat na různé výzvy doby jako jsou změny společenské a vědecko-technické, proměny vzdělávacích, komunikačních a poznáváních procesů i dovedností v oblasti nových digitálních médií, sociálních sítí, umělé inteligence až po otázky globalizace nebo klimatické krize. Zároveň si magisterské studium obsahově uchovává tradiční zaměření na otázky po mezích lidského poznání (epistemologie), povaze skutečnosti (metafyzika), správnosi jednání (etika) a po smyslu lidské existence či našeho bytí ve světě vůbec. Studijní plán je strukturně založen na třech základních výukových pilířích, jež navazují na potřeby po širších kulturních, společensko-vědních a technologických souvislostech: 1) Propedeutický pilíř, ve dvouoboru zastoupený diplomovým seminářem, vede studenty v dialogu s vyučujícím k metodologickým dovednostem interpretace, zpracovávání a psaní filosofických textů pro úspěšné sepsání kvalitní diplomové práce a možné další pokračování v akademické dráze. 2) Systematický pilíř rozvíjí a prohlubuje historickou strukturu bakalářského studia zejména z hlediska a) epistemologie a b) metafyziky. 3) Tematický pilíř tvořený blokem povinně volitelných předmětů Filosofické otázky současnosti I-IV. Takto strukturovaný studijní plán umožňuje připravit studenty na pracovní postupy potřebné mimo jiné pro samostatnou badatelskou práci: a) schopnost interpretace primárních textů v původních jazycích, b) kritické a reflektované využívání cizojazyčných zdrojů včetně AI nástrojů, c) dovednost kritické ústní argumentace a přímého zapojení do vědeckých aktivit v rámci katedry i mimo ni, d) schopnost publikování odborných článků nebo překládání cizojazyčných publikací, e) dovednost uplatnit filosofické uvažování v situaci narůstající specializace bádání i výzkumu a přesunu každodenního života i vzdělávání do oblastí médií, sociálních sítí a AI. f) zapojení studentů do výzkumných a odborných aktivit
|
