Navazující magisterské studium vychází z poznatků a dovedností získaných v bakalářském studiu v oblasti teoretické i v samostatné restaurátorské činnosti na konkrétních dílech. Výuka v ateliérech je zaměřena na další prohloubení a rozšíření získaných poznatků, aplikovaných na figurální i nefigurální umělecká díla, se zvláštním zřetelem k výtvarným uměleckým dílům, která jsou nedílnou součástí architektury. Je kladen důraz na soustavné odborné zvládnutí vykonávaných činností podle specifických zadání, např. na uměleckých dílech prošlých složitým vývojem, dílech opakovaně restaurovaných nebo dílech in situ v komplikovaném prostředí přímého provázání s architekturou. Studijní obor směřuje k požadavku, aby péče o historické stavby byla založena také na principu komplexního interdisciplinárního (multioborového) restaurátorského zásahu a nikoliv pouze na principu stavební rekonstrukční obnovy, k chápání architektury jako složité integrující soustavy, jako souborné dílo tvořené řadou komponent výtvarných, řemeslných a technických. Studenti jsou seznamováni se znalostmi a dovednostmi restaurování polychromie a jiných povrchových úprav, případně s problematikou restaurování dalších sochařských materiálů, jako je sádra, štuk, terakota a umělý kámen. Předmět Ateliéry I. je zaměřen zejména na zvládnutí provádění komplexních průzkumů děl z anorganických materiálů a jejich případných povrchových úprav a následného formulování koncepce restaurování, která bude vycházet ze získaných poznatků. Hlavní důraz je kladen na schopnost studentů jasně formulovat cíle průzkumu, spolupracovat s jednotlivými specialisty (historik umění, technolog) a získané poznatky uspořádat a vyhodnotit a na jejich základě navrhnout koncepci restaurování a jednotlivé restaurátorské postupy. Studenti jsou vedeni k provádění zkoušek a testování navrhovaných postupů. Obsah předmětu byl v letech 2013-2015 inovován díky projektu DOCEO PRO CULTURA - Inovace vzdělávacích programů Fakulty restaurování (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0268).
|
-
BRANDI, C. Teorie restaurování. Tichá Byzanc, Praha, 2002.
-
Ďoubal, J. a kol. Didaktické návody (vydáno v rámci projektu DOCEO PRO CULTURA).
-
Ďoubal, J. Kamenné památky Kutné Hory: restaurování a péče o sochařské památky (vydáno v rámci projektu DPC). Univerzita Pardubice, 2015.
-
Henry A., ed. Prindiples and Practice (Polychrome Stone by Christopher Weeks: s. 237-255). Donhead Publishing Ltd., 2006.
-
Henry, A., ed. Stone conservation, principles and Practice (vybrané kapitoly přeloženy v rámci projektu DPC). Donhead Publishing Ltd. 2006.
-
Knoepfli A., ed. Reclams Handbuch der Künstlerischen Techniken. Stuttgart, 1990.
-
Koller, M. Probleme und Methoden der Retusche polychromer Skulptur, in: maltechnik Restauro 85 /1979), s. 14-40 (přeloženo v rámci projektu DPC).
-
Kopecká I., Nejedlý V. Průzkum hist. materiálů, analytické metody pro rest. a pam. péči. Grada Pub., 2005.
-
Kubička R., Zelinger J. Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Grada, 2004. ISBN 0-247-9046-7.
-
Price C., Doehne E. Stone conservation. The Getty Conservation Institute, Los Angeles, 2010.
-
Slánský, B. Technika malby. Paseka, Praha Litomyšl, 2003.
-
Slánský, B. Technika v malířské tvorbě (malířský a restaurátorský materiál). Praha, 1976.
-
Šimůnková E., Bayerová T. Pigmenty. STOP Praha, 1999.
-
Torraca, G. Lectures on materials Science For Architectural Conservation. GCI, Los Angeles, 2009.
-
Viňas S. M. Contemporary Theory of Conservation. Oxford, 2005.
-
Zelinger J. a kol. Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Academia Praha, 1987.
|