Vyučující
|
-
Wichterlová Zuzana, MgA.
-
Vojtěchovský Jan, Mgr. art. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
1. - 7. blok Studentům jsou v ateliérové výuce zadávány úkoly, které navazují na specializaci získanou v bakalářském stupni studia. Ve studijním plánu je kladen důraz na specifický a zásadní vliv podložky na malbu či další povrchové úpravy i jejich pevné spojení s architekturou. Velký důraz je kladen na zohlednění důsledků, které toto trvalé propojení přináší, především díky interakci podložky a malby či povrchové úpravy. Předmět je zaměřen na přípravu studentů zvládnout jednotlivé aspekty restaurování spojené s restaurováním uměleckých a uměleckořemeslných děl z anorganických porézních materiálů a jejich povrchových úprav. V rámci zadaných úkolů studenti provádějí testování uvažovaných technik a technologií na vzorových plochách. Tyto zkoušky jim umožní ověření navrhovaných postupů a seznámí se díky nim s celou škálou možných restaurátorských postupů (čištění, strukturální a hloubková konsolidace, konsolidace povrchových vrstev, odsolování, tmelení a doplňování, barevná retuš). Na základě vyhodnocení těchto zkoušek, které probíhá ve spolupráci s pedagogem, potažmo pedagogy spolupracujících kateder, zvolí nejvhodnější postup, který následně aplikují. V rámci předmětu je řešen i následný režim památky a principy preventivní konzervace.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Pozorování
|
Výstupy z učení
|
Cílem je vychovat profesní specialisty připravené samostatně a zodpovědně řešit problematiku průzkumu i restaurátorského zákroku. Absolvent by měl být schopen analyzovat stávající situaci díla (pochopit původní záměr a techniku i mechanismy stárnutí a poškození), zvolit odpovídající koncepci zákroku (materiály, postupy i přístupy) a nakonec restaurovat umělecká i uměleckořemeslná díla nejen jako solitérní artefakty, ale jako díla, která jsou nebo v minulosti byla součástí historické architektury.
Student dokáže připravit, realizovat a zdokumentovat restaurování barevných povrchů děl spojených s architekturou.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Účast na předmětu je povinná. Pro úspěšné splnění předmětu musí mít student minimálně 80% docházku. Nedílnou součástí předmětu je zpracování restaurátorské dokumentace. Rozhodujícím aspektem klasifikace je studentova obhajoba práce realizované v ateliéru nebo in situ a příslušné restaurátorské dokumentace.
|
Doporučená literatura
|
-
Amoroso, Giovanni; Fassina, Vasco. Stone decay and Conservation Atmospheric Pollution, Cleaning, Consolidation and Protection. Amsterdam, 1983.
-
BRANDI, C. Teorie restaurování. Tichá Byzanc, Praha, 2002.
-
Knoepfli A., ed. Reclams Handbuch der Künstlerischen Techniken. Stuttgart, 1990.
-
Kopecká I., Nejedlý V. Průzkum hist. materiálů, analytické metody pro rest. a pam. péči. Grada Pub., 2005.
-
Kubička R., Zelinger J. Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Grada, 2004. ISBN 0-247-9046-7.
-
Mora, L. - Mora, P. - Philipot, P. Conservation of wall paintings. London, 1984.
-
Price C., Doehne E. Stone conservation. The Getty Conservation Institute, Los Angeles, 2010.
-
Slánský, B. Technika malby. Paseka, Praha Litomyšl, 2003.
-
Šimůnková E., Bayerová T. Pigmenty. STOP Praha, 1999.
-
Vaněček I. Nástěnné malby. Praha, 2000.
-
Viňas S. M. Contemporary Theory of Conservation. Oxford, 2005.
-
Zelinger J. a kol. Chemie v práci konzervátora a restaurátora. Academia Praha, 1987.
|