|
Vyučující
|
-
Zilvarová Lenka, Mgr.
-
Horák Pavel, Mgr. Ph.D.
-
Váchal Marek, Mgr.
|
|
Obsah předmětu
|
Během semestru budou probírána následující témata: Klasická strukturální antropologie: Claude Lévi-strauss a jeho výzkum struktury mýtů. Interpretativní/symbolická antropologie: Interpretativní antropologie vděčí za svůj vznik především Clifordu Geertzovi v 60. letech. Předmětem semináře budou dva zásadní Geertzovi texty, které přispěly k formování Interpretativní antropologie: "Zhuštěný popis: k interpretativní teorii kultury" a "Náboženství jako kulturní systém". Kritika interpretativní/symbolické antropologie a Geertze: Geertz byl kritizován především za nedostatky v metodologii a za ignorování tématu moci. Podle kritiků věnoval malou pozornost moci jakožto součástí sociálního kontextu. Kritika metodologie směřovala k malé reflexivitě jeho vlastního etnografického popisu a kontextu výzkumu. Symbolická antropologie a studium rituálů: Symbolická škola je velice významná pro antropologii 50. a 60. let. Tento směr je ovlivněn prací Arnolda van Gennepa, především jeho konceptem přechodového rituálu. Zásadním představitelem symbolické školy je Victora Turner. Inspirován van Gennepem, rozpracoval více přechodovou fázi v rámci rituálů, kterou nazývá fází liminální. Antropologie těla a výzkum náboženství: Britská symbolická antropoložka Mary Douglasová se proslavila díky analýze rituálního znečištění v různých společnostech a jeho vlivu na utváření sociálních hranic mezi lidmi a skupinami. Práce Douglasové bude představena kapitolou z její knihy Čistota a nebezpečí (první vyd. 1966), která vyšla nedávno i v českém překladu. Rituály beze smyslu a kritika antropologie: Nizozemský badatel Frits Staal ve své převratné práci Rituals and Mantras: Rules without Meaning (1996) zabývá reflexí dosavadní antropologické konceptualizace rituálů, kritizuje ji, a představuje svůj vlastní inovativní pohled na výzkum rituálů. Gender a výzkum náboženství: Od 70. let se v sociálních vědách díky vlivu feministické teorii akcentuje téma genderu, tedy sociálně konstruovaného pohlaví. To stojí v opozici k biologicky determinovanému pohlaví (sex). Genderově orientovaný výzkum se zaměřuje v našem případě na vliv náboženství na konstrukci genderu. Tento teoretický přístup bude představen na antropologickém výzkumu v současném novopohanství. Ethnohermeneutika Ethnohermeneutika Armina Geertze představuje svérázný pokus o etablování nové metody výzkumu pomocí spojení východisek diskurzivní analýzy, sémiotiky, kognitivní antropologie a jako taková je i přímým produktem starší symbolické/Interpretativní antropologie. Kognitivní antropologie: Jedna ze základních perspektiv kognitivní antropologie/religionistiky je přesvědčení, že náboženství vzniklo jako vedlejší produkt evoluce, či jako vedlejší produkt jiných adaptací. Kognitivní antropologie/religionistika se zabývá vlivem a fungováním lidského mozku a neurologických procesů v něm na produkci vjemů klasifikovaných jako náboženské. Jeden z pohledů kognitivní antropologie/religionistiky na náboženství bude představen textem francouzského antropologa Pascala Boyera pojednávající o antropomorfismu a kulturních representacích. Současná česká antropologie náboženství: Kurz je završen příkladem ze současné české antropologie náboženství. Studenti budou číst dvě kapitoly z knihy Bůh ví proč od Barbory Spalové, která se v jejím etnografickém výzkumu zabývá tématem moci a kontroly (navazuje na francouzského teoretika Michela Foucaulta) v prostředí menší katolické farnosti a charismatického sboru Jednoty bratrské v severočeském pohraničí.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem kurzu je uvést studenta do problematiky antropologie náboženství. V průběhu kurzu se budou studenti seznamovat se stěžejními texty významných antropologů náboženství. Druhý semestr se věnuje současnému antropologickému myšlení od poloviny 20. století po současnost.
Interpretace odborných cizojazyčných textů. Reflexe teoretických problémů studia náboženství. Základní přehled dějin antropologie náboženství.
|
|
Předpoklady
|
Schopnost čtení anglických odborných textů. Absolbování kurzu ANNA1
KRE/ANNA1
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonu studenta, Didaktický test, Rozhovor
- aktivní účast v semináři (příprava z hodiny na hodinu) - převzetí protokolu z hodiny - úspěšné složení závěrečného testu
|
|
Doporučená literatura
|
-
GEERTZ, Clifford. Interpretace kultur. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000.
-
Soukup, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-328-5.
|